Milada Sádková

Milada Sádková
Rodné jménoMilada Cettlová
Narození26. září 1928
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí6. června 2015 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
Etnikumčeské
Povolánífilmová střihačka
Aktivní roky1949 –⁠ 1992
ZaměstnavateléFavoritfilm, Studio populárně vědeckých a naučných filmů Praha, Krátký film, Tesla Karlín
Domovské městoPraha
ChoťFrantišek Sádek (?-1998)
DětiPavel Sádek
RodičeMiloš Cettl
PříbuzníJiří Sádek (vnuk)

František Vlček (švagr)

Marta Cettlová-Vlčková (sestra)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milada Sádková (roz. Milada Cettlová; 26. září 1928, Praha – 6. června 2015, tamtéž) byla česká filmová střihačka nezřídka spojená s audiovizuální tvorbou Jana Švankmajera a Rudolfa Krejčíka.

Život a dílo

Narodila se 26. září roku 1928 do rodiny novináře a dokumentaristy Miloše Cettla. Měla sestru Martu Cettlovou-Vlčkovou, která byla provdána za kameramana Františka Vlčka (1927–1985). Také byla spojená s filmovým průmyslem, neboť pracovala v Ústřední půjčovně filmů.[1]

Jejím manželem byl herec, scenárista, režisér a politický vězeň František Sádek (1913–1998). Měli spolu syna Pavla Sádka (narozen 1961), českého mistra zvuku. Jejich vnukem je režisér Jiří Sádek (narozen 1989).[1]

V českém filmovém průmyslu působí Milada Cettlová od roku 1949. Její začátky jsou spojeny s Favoritfilmem, kde ještě během okupace působila na pozici laborantky.[1]

K střihačskému povolání se více dostala pod vlivem Jiřiny Lukešové (1919–2010), u níž po válce působila jako asistentka. Následně se vypracovala na pozici hlavní střihačky ve společnostech Studio populárně vědeckých a naučných filmů Praha a Krátký film, jenže byla na čas v období 1949–1950 přeřazena na pozici kulturní referentky v Tesle Karlín.[1]

Často spolupracovala na krátkých a středometrážních snímcích. Výjimku netvořila ani televizní audiovizuální díla - např. seriály My z konce světa (1975; r. Ludvík Ráža) a My holky z městečka (1986; r. Vlasta Janečková). Blízký jí byl i dokumentární film.[2]

Svou střihačskou kariéru pravděpodobně ukončila v roce 1992 prací na středometrážním snímku 7 dní... (1992; r. Rudolf Krejčík).[3]

Filmografie

Střih (výběr)

  • Jedna traktoristka (1949; r. Kiril Ilinčev)
  • Hlas země (1949; r. Bohumil Vošahlík)
  • Boj proti mandelince (1951; r. Václav Hapl)
  • Tábor (1953; r. Oldřich Mirad)
  • Malý sen (1955; r. Vladimír Svitáček)
  • Události dne (1956; r. Robert Vyhlídka)
  • Číslo 93 se nevrátí (1958; r. Hanuš Burger)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Milada Sádková. Filmový přehled [online]. [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Milada Sádková. Filmový přehled [online]. [cit. 2023-01-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. 7 dní... (1992). FDb.cz [online]. [cit. 2023-01-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“