Milady Horákové (Praha)
| |||
---|---|---|---|
Ulice Milady Horákové, hlavní dopravní tepna Letné, zde u stanice metra Hradčanská | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 6, Praha 7 | ||
Část obce | Hradčany, Střešovice, Dejvice, Bubeneč, Holešovice | ||
Poloha | 50°5′52,08″ s. š., 14°24′30,6″ v. d. | ||
Začíná na | Strossmayerovo náměstí 50°5′56″ s. š., 14°25′59″ v. d. | ||
Končí na | Patočkova 50°5′40″ s. š., 14°23′31″ v. d. | ||
Historie | |||
Denominace | 1990 | ||
Pojmenováno po | Milada Horáková, Richard Belcredi, Letná a Jiří VI. Britský | ||
Starší názvy | Belcrediho třída Letenská (Sommerbergstraße) Krále Jiřího VI. Obránců míru | ||
Další údaje | |||
Kód ulice | 462853 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ulice Milady Horákové v Praze je významná komunikace na hranici pražských Hradčan, Střešovic, Dejvic, Bubenče a Holešovic. Prochází západovýchodním směrem, na křižovatce s ulicí U Brusnice navazuje na ulici Patočkovu, přes křižovatku Špejchar, Letenské náměstí na Strossmayerovo náměstí, prochází tedy přes celou letenskou pláň.
V roce 1990 byla přejmenována ze třídy Obránců míru na Milady Horákové, podle advokátky popravené v 50. letech. Ulicí je vedena dvoukolejná tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka pražské MHD. V současnosti[kdy?] trpí dopravními zácpami, řešenými stavbou tunelu Blanka a v dolní části odkloněním automobilové dopravy z Letenského náměstí do Veletržní ulice.
Historie
Ze silnice osady Ovenec se v 18. století vyvinula páteřní komunikace předměstských osad Holešovice a Bubny, které byly sloučeny a roku 1884 připojeny k Praze, což vyvolalo úpravu silnice na městskou ulici a stavební boom. Od roku 1888 do roku 1940 a od roku 1945 se nazývala Belcrediho třída na památku českého místodržitele a ministra Richarda Belcrediho. Za okupace se jmenovala Letenská (německy: Sommerbergstraße[1], od června roku 1947 Krále Jiřího VI. (jako projev vděku Velké Británii za účast v boji o osvobození Evropy)[2] a od roku 1951 až do roku 1990 Obránců míru[3].
Na dětská léta zde prožitá vzpomínal spisovatel Václav Čtvrtek v knížce Z dětství i jinak[4].
10. července 1973 zde Olga Hepnarová na tramvajové zastávce Strossmayerovo náměstí zabila 8 lidí.
Úřední a obchodní budovy
- Budova Ministerstva vnitra České republiky, čp. 1489/VII postavena 1935–1939, projekt arch. Kamil Roškot, Josef Kalous a Jan Zázvorka, lidově přezdívaná kachlíkárna. Památkově chráněný dominantní objekt na okraji Letenské pláně[5], druhá budova dostavěna po roce 1989.
- Hotel Belvedere - funkcionalistická budova ze 30. let 20. století, sloužící nepřetržitě svému účelu
- Obchodní dům Letná, dříve Brouk a Babka, nyní administrativní a nájemní budova
- Erhartova cukrárna - podnik se stylovým funkcionalistickým interiérem, otevřený roku 1937, činžovní dům čp. 387/VIII, návrh arch. Evžen Rosenberg, od roku 1993 zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek[6] a po roce 1995 prošel rekonstrukcí
- Obvodní pošta a telefonní ústředna čp. 383/VII, 1929-1931, návrh arch. Ladislav Machoň, budova památkově chráněná[7]
- Budova Národního archivu, původně Korunní archiv země České, čp. 133/VII, pozměněná realizace původního projektu arch. Jaroslava Fragnera; archivní fondy státní správy a klášterů, badatelna a knihovna.
- Bývalá Letenská kavárna - nárožní prostory v přízemí Molochova do Letenského náměstí - místo setkávání umělců 30.- 80. let 20. století, nyní Erotic City
- Velvyslanectví Indické republiky, Milady Horákové 93, čp. 60
- Nárožní budova Milady Horákové 95, čp. 85, podle které křižovatka třídy M. Horákové s Badeniho ulicí nesla označení Špejchar. Původně zde byl městský špejchar, později lidová restaurace Na špejchaře s kioskem a předzahrádkou. Po roce 1991 (již po zániku restaurace) byla budova zakoupena Církví Ježíše Krista svatých posledních dnů, kiosk byl zbourán a prostor bývalé předzahrádky oplocen.
- Bývalá administrativní budova Škoda Praha Dodavatelsko-inženýrský závod, stavba brutalistického stylu nad stanicí metra Hradčanská, nyní sídlo zdravotních a tělocvičných zařízení
Obytné domy
- Blok 13 luxusních činžovních domů zvaný Molochov (252 metrů dlouhý), funkcionalistická architektura, arch. Josef Havlíček a bratři Kohnové
- Činžovní dům čp. 479/VII, č.o. 75, podle prvního majitele zvaný U Kutílků, na fasádě pamětní deska Karla Kryla.
- Novorenesanční nárožní dům do Haškovy ulice, čp.599/VII, se sochami múz v nikách
- Činžovní dům čp. 612/VII, který si dal postavit řezbář Josef Krejčík, na fasádě sgrafitta podle návrhu Mikoláše Alše
- Činžovní dům čp. 154/VII, bydlel zde malíř Emanuel Krescenc Liška
Ostatní objekty a místa
(od východu k západu)
- Strossmayerovo náměstí
- Letenský tunel
- Letná
- Stadion Sparty na Letné
- Tramvajová smyčka Špejchar
- Hradčanská (stanice metra)
- Praha-Dejvice (nádraží)
- Tunelový komplex Blanka
Odkazy
Reference
- ↑ např. Verordnungsblatt des Justizministeriums, Jg. XXVI, Prag 1944, s.30
- ↑ Československý týden ve filmu. Čs. zpravodajský film. 1947. 25. epizoda, 3. série. 1:12 minutes in. [nedostupný zdroj]
- ↑ Marel Lašťovka, Pražský uličník I, A-M. Libri Praha 2003, on line[1]
- ↑ Vladimír Kovařík, Literární toulky Prahou. Albatros Praha 1980, s. 370
- ↑ https://pamatkovykatalog.cz?element=14111570&action=element&presenter=ElementsResults
- ↑ https://pamatkovykatalog.cz?element=14149287&action=element&presenter=ElementsResults
- ↑ https://pamatkovykatalog.cz?element=14149715&action=element&presenter=ElementsResults
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Belcrediho třída, s. 32.
- POCHE, Emanuel:Prahou krok za krokem. Panorama Praha 1987 (3.vydání), s. 315, 381
- PYTLÍK, Radko: Toulky Prahou 7. Emporius Praha 2001, ISBN 80-86346-05-6
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Milady Horákové na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: PeregrinusX, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, nároží ulic Milady Horákové a Korunovační. Funkcionalistickou budovu letenského Molochova dnes zdobí erotický obchod a zanedbané okolí
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Poslední bydliště Karla Kryla, dům čp. 479-II, třída Milady Horákové 75, Praha 7- Holešovice
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Hradčany ulice Milady Horákové
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Rohový dům čp. 599-VII, třída Milady Horákové, Praha 7- Holešovice- fasáda se sochami múz
Autor: Divad, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradčanská metro and tram stop entrance at dusk, Milady Horákové street in Prague, Aug 25, 2022, just after 8 pm.
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Strossmayerovo náměstí pohledem do ulice od kostela sv. Antonína z Padovy. Praha 9. března 2007