Milan Řípa

Ing. Milan Řípa, CSc.
Narození2. března 1948 (76 let)
Československo Jihlava, Československo
Alma materFakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
Povolánífyzik, vysokoškolský učitel, popularizátor vědy a triatlonista
ZaměstnavatelÚstav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milan Řípa (* 2. března 1948 Jihlava) je fyzik, popularizátor vědy. Jeho hlavním zájmem je řízená termojaderná fúze, vytvořil model tokamaku pro studijní účely.

Osobní život

Je ženatý, s manželkou Hanou – lékařkou mají dva syny – Ondru a Vojtu. Celý život se potýká se silnou nedoslýchavostí.

Vzdělání

Vyrostl v Čáslavi, kde vystudoval SVVŠ. Absolvoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou (FJFI) na ČVUT v Praze. Disertaci obhájil v Ústavu fyziky plazmatu ČSAV, kde se zabýval optickou diagnostikou na pulzních plazmatických zařízeních, následně pracoval v Útvaru vědecko-technických informací a popularizace. Od roku 2007 přednáší na FJFI ČVUT.

Práce

Milan Řípa pracoval v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR 46 let jako fyzik a popularizátor vědy. Průběžně učil a jako vysokoškolský učitel[1] působí i v důchodu,[2] pořádá rovněž osvětové přednášky.[3] Přes deset let byl členem Public Information Network, která při EuroFusion popularizuje řízenou fúzi v Evropě. V roce 2007 spolupořádal na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze evropskou výstavu o termojaderné fúzi Fusion Expo.

Milan Řípa navrhl a řídil výrobu stavebnice tokamaku – edukační pomůcka pro studenty a badatele se prosadila i v zahraničí. Stavebnice tokamaku je Úřadem průmyslového vlastnictví chráněný průmyslový vzor s číslem 36 157. Osvědčení má Milan Řípa a René Zelníček. Majitelem je Ústav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky.

Ocenění

Česká fyzikální společnost

Za dlouholetou popularizaci řízené termojaderné fúze (7x).

v roce 2023 zejména za knihy o jaderné fúzi[4]

Akademie věd České republiky

Nominace na čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy, 2015

Státní vyznamenání "Za statečnost"

Je nositelem státního vyznamenání za záchranu chlapce tonoucího v únorové vodě.[5]

Zájmy

Řípa již 60 let drží čáslavský rekord v běhu na 1000 m mladších žáků. Později vyměnil lehkou atletiku za triatlon. Absolvoval více než dvacet Ironmanů (3,8 km plavání, 180 km na kole a 42_km běhu) po celém světě. Spoluzakládal Českou asociaci triatlonu. Od roku 1985 se účastní Memoriálu Alfréda Nikodéma na Štěpána ve Vltavě pod Národním divadlem v Praze.[6] Od roku 2021 má po nekolikáté druhou výkonnostní třídu v zimním plavání a je trenérem třetí třídy Dálkového a zimního plavání. Ve věku 74 let na Mistrovství republiky v zimním plavání stylem prsa doplaval ve své věkové kategorii na pátém místě.

M. Řípa jezdí rád na kole, což dokládají tři výstavy fotografií z jeho cest. Kromě toho uspořádal deset ročníků Tour de Plazma, což je putování na kole z Prahy na Mariánskou u Jáchymova přes sedlo pod Klínovcem. Den obnášel 160 km a 2000 vm.

Výstavy fotografií

  • Milan Řípa: Afrikou kolem a kolem; cykloputování kolem afrického Kilimanjara  2006: budova prezidia Akademie věd ČR.
  • Milan Řípa:Thajská (cyklo) masáž, cykloputování Thajskem od severu k jihu, 2013: Literární kavárna Academia.
  • Milan Řípa: Po zeleném ostrově na modrém kole, cykloputování Novým Zélandem z Aucklandu (severní ostrov) do Pinctonu (jižní ostrov)  2014: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR.

Dílo

Zásadní výsledky bádání Milana Řípy jsou čtyři. Rozpoznal, že Československo bylo první, na jehož území se uskutečnily pokusy zapálit termojadernou fúzi v plazmatu (Falknov nad Ohří, 1936, Ronald Richter, elektrický oblouk).[7] Dále zjistil, že fúzní pinč v Anglii a v Sovětském svazu vychází z návrhu modifikace betatronu – wirbelrohru[8] Maxe Steenbecka, zaměstnance firmy Siemens v Berlíně 1943. V Česku Milan Řípa v Čechách zpopularizoval osobu O. A. Lavrentěva, jako iniciátora výzkumu termojaderné fúze v Sovětském svazu. Konečně si Milan Řípa první v Čechách „všiml“, že ve světě existuje soukromá fúze, to je výzkum fúze financovaný privátními penězi.

Milan Řípa popularizoval řízenou termojadernou fúzi téměř čtyřmi sty články a 140 přednáškami a 12 knihami (autor, spoluautor, překladatel). Také pořádal nebo spolupořádal 16 výstav.

Milan Řípa je spoluautorem desítek odborných článků o modifikovaném magnetronu, pasivní optické diagnostice na zařízení REBEX, aktivní optické diagnostice na zařízení CAPEX. Psal i o triatlonu – kolem 400 článků v novinách a časopisech. O historii triatlonu přednášel na Fakultě tělesné výchovy a sportu.

Výběr z díla:[9]

  • Milan Řípa: Ronald Richter, Muzeum Sokolov, příspěvková organizace Karlovarského kraje, Sokolov 2021; ISBN 9788086630472
  • Milan Řípa: Řízená termojaderná fúze – minulost, přítomnost a budoucnost; Česká technika – nakladatelství ČVUT, Praha 2020;  ISBN 978-80-01-06751-2
  • Garry McCracken, Peter Stott (Milan Řípa, Jan Mlynář překlad): Fúze – Energie vesmíru (Fusion – The Energy of the Universe), Academia, Praha 2019; ISBN 9788020029867, druhé, podstatně rozšířené vydání z roku 2005
  • Slavomír Entler, Ondřej Ficker, Josef Hlavlíček, Jan Horáček, Martin Hron, Jan Mlynář, Radomír Pánek, Milan Řípa, Jan Stöckel, Josef Varju, Vladimír Weinzettl: Budoucnost Energetiky: jaderná fúze;  Akademie věd České republiky, edice Strategie AV21/ Systémy pro jadernou energetiku, vydalo Středisko společných činností AV ČR, 2019, Ediční číslo 12525
  • Milan Řípa: Soukromý kapitál ve výzkumu řízené termojaderné fúze, Věda kolem nás 56/ Výzvy a otázky, ISSN 2464-6245, Praha 2017
  • Milan Řípa: Oleg Alexandrovič Lavrentěv, Věda kolem nás 56/ Osobnosti, ISSN 24646245, Praha 2017
  • Milan Řípa: Evropskou fúzi rozvířil Wirbelrohr, Věda kolem nás 52/ Co to je, ISSN 24646245, Praha 2016
  • Milan Řípa: Historie výzkumu řízené termojaderné fúze v ČR, Věda kolem nás 41/ ISSN 24646245, Praha 2016
  • Milan Řípa: Historie výzkumu řízené termojaderné fúze, Věda kolem nás 14/, Praha 2014
  • Milan Řípa a kolektiv (Karel Červenka, Jan Mlynář, Ondřej Zlámal, Pavel Bém), Česká republika a evropský projekt ITER, ISBN 9788087026045, GUE/NGL, Praha 2013
  • Milan Řípa (ed), Jan Mlynář, František Žáček, Vladimír Weinzettl, Petr Kulhánek, Jiří Matějíček, Karel Koláček: Řízená termojaderná fúze pro každého – 4U, (4. vydání), Materiály pro nové tisíciletí, registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/35.009; Praha 2013
  • Garry McCracken, Peter Stott (Milan Řípa, Jan Mlynář překlad): Fúze – Energie vesmíru (Fusion – The Energy of the Universe), Mladá fronta, Praha 2006, ISBN 80-204-1453-3; první vydání
  • Milan Řípa, Vladimír Weinzettl, Jan Mlynář, František Žáček: Řízená termojaderná syntéza pro každého, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, Praha 2004, 2. vydání: 2005, 3. vydání: 2011
  • Kolektiv: Skripta pro trenéry triatlonu III. třídy, 2. přepracované vydání, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu 2009; ISBN 978-80-86317-70-0
  • Kolektiv: TRIATLON: Historie/ Trénink/ Výsledky, Olympia Praha 2003, ISBN 80-7033-567-X
  • Milan Řípa: Triatlonové kapitoly, IRONMAN INFO, 1997, ISBN 80-238-1608-X

Odkazy

Reference

  1. ŘÍPA, Milan. Přednáška v Brně Termojaderná fúze - energie budoucnosti [online]. 22. 2. 2018. Dostupné online. 
  2. ŘÍPA, Milan. Přednáška na téma Řízená termojaderná fúze [online]. Hvězdárna Brno: [cit. 2014-12-18]. Dostupné online. 
  3. ŘÍPA, Milan. Od slunce k tokamaku [online]. Hvězdárna Brno: [cit. 2012-03-09]. Dostupné online. 
  4. Řípa, Milan, 1948- xx0027565 - Portaro - library catalog. nm.opac.nm.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  5. Vyznamenání Za statečnost: seznam nositelů [online]. Praha: Kancelář prezidenta republiky, 1951 [cit. 2021-05-04]. S. str. 28. Dostupné online. 
  6. Nadšeně se vrhli do Vltavy: Nejstarší a nejmladší otužilec sdíleli své pocity z plavby. Blesk.cz [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  7. AUTOFAKTA.CZ. Jak to bylo s fúzí – část čtvrtá | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie. www.3pol.cz [online]. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  8. WALKER, Jearl. The flying circus of physics. [s.l.]: New York : Wiley 246 s. Dostupné online. ISBN 978-0-471-91808-0. 
  9. S. ADELFINSKY, Andrey. Of Iron Men and the Beer: Democratization and Commercialization in the Triathlon History. The International Journal of the History of Sport [online]. Department of Economics and Business, Bauman Moscow State Technical University, Moscow, Russian FederationCorrespondenceadelfi@mail.ru, 2023 12 20 [cit. 2024 02 05]. Dostupné online. 

Literatura

  • Webrová Irena: Fúze na papíře, Akademický bulletinn, č. 4, 2005, str. 32
  • Milan Podhajský: Poblouznění termojadernou fúzí, Česká hlava a svět vědy, číslo 2, 2005, str. 22
  • Milan Koukal: Termojaderná fúze jako nový zdroj energie, 21. století, číslo 2, 2005, str. 24 – 27
  • Igor Janovský: Garry McCracken, Peter Stott: Fúze, podtitul Energie vesmíru, Dějiny věd a techniky XXXX (2007), č. 3, str. 199-200
  • Gabriela Štefániková: Vzrušující věda o fúzi, Akademický bulletin, č. 3/ 2007, str. 2 obálky
  • Vladimír Remek: Při získávání energie hledejme inspiraci u Slunce, Haló noviny, 8. 3. 2007, str. 10
  • Eva Bobůrková: Fúze - Energie vesmíru, Mladá Fronta, Věda v knihách, 24. 2. 2007, str. 24
  • Matouš Lázňovský: Pravidla fúzního golfu, Lidové noviny, 22. 2. 2007, str. 16
  • Jan Baltus: Kdy se dočkáme fúze, Technický týdeník, 6. 2. 2007,  č. 3, str. 18
  • Garry McCracken, Peter Stott: Fúze - energie vesmíru , Hospodářské noviny, Naše tipy: věda, 5. 1. 2007
  • Astropis, 3/2007, str. 45
  • Ladislav Krlín: Fyzika plazmatu a termojaderná fúze, Vesmír, 92(143), 2013, č.4, str. 242 až 243 (recenze knihy Řízená termojaderná fúze pro každého)
  • Marek Janáč; Vesmír 2021, únor, str. 73
  • Jan Mlynář: Sborník muzea Karlovarského kraje 30 (2022), str. 204 (recenze knihy Ronald Richter. Termojaderná fúze první na světě, Sokolov 1936)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“