Milan Šrejber
| Milan Šrejber | |
|---|---|
 Milan Šrejber (2018) | |
| Stát |  Československo |
| Datum narození | 30. prosince 1963 (60 let) |
| Místo narození | Praha, Československo |
| Bydliště | Praha, Česko |
| Výška | 204 cm |
| Hmotnost | 98 kg |
| Držení rakety | pravou rukou, |
| Výdělek | 898 323 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 128–129 |
| Tituly | 1 |
| Nejvyšší umístění | 23. místo (13. října 1986) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (1987) |
| French Open | 3. kolo (1987) |
| Wimbledon | 3. kolo (1986, 1990) |
| US Open | čtvrtfinále (1986) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 67–70 |
| Tituly | 2 |
| Nejvyšší umístění | 37. místo (12. června 1989) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 4. kolo (1987) |
| French Open | čtvrtfinále (1990) |
| Wimbledon | 2. kolo (1987, 1989) |
| US Open | 3. kolo (1989) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 26. leden 2008 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Tenis na LOH | ||
| bronz | 1988 Soul | čtyřhra mužů |
Milan Šrejber (* 30. prosince 1963) je podnikatel a bývalý profesionální tenista v období 1985–1991 a reprezentant Československa. Na olympijských hrách v Soulu 1988 získal bronzovou medaili v deblu. Je rozvedený a má jednoho syna a dceru.
Sportovní kariéra
Milan Šrejber patří do úspěšné generace českých tenistů 80. let. V roce 1984 nastoupil ve svých 19 letech mezi profesionály, o dva roky později byl již mezi nejlepšími sto hráči světa a v první stovce se držel dalších pět let. Nejvýše se vypracoval na 23. místo žebříčku ATP v roce 1986.
Hlavními zbraněmi byla agresivní útočná hra a drtivý servis (vynesl mu přezdívku „Mistr Bum“), ke kterému mu pomáhalo i to, že byl s 204 cm nejvyšším hráčem ATP tour. Během kariéry reprezentoval Československo v Davis Cupu a s Miloslavem Mečířem pro něj vybojoval i bronz na Letních olympijských hrách v Soulu roku 1988. Svou profesionální kariéru ukončil v roce 1991 kvůli potížím se zrakem.
Podnikání
Po ukončení založil privatizační fond Šrejber Tennis Investing (ŠTI) a účastnil se kupónové privatizace.[1] Do podnikání investoval peníze, které získal v předchozích letech jako tenista. Celkově spravoval v rámci 3 investičních fondů desítky tisíc kupónových knížek.
V lednu 1994 se stal předsedou představenstva nově založené akciové společnosti Pankrác, místopředsedy představenstva se stali Michael Kocáb a Oldřich Lichtenberg.[2] V roce 1995 se stal předsedou představenstva nově založené akciové společnosti Moravia Steel, která na základě usnesení vlády Václava Klause od Fondu národního majetku koupila 50,92 % akcií společnosti Třinecké železárny za 2,6 mld. Kč.[3]
Spojení s politikou
Milan Šrejber vždy otevřeně podporoval pravici a ODS věnoval celkem 7,5 milionu korun, Občanská demokratická strana pravděpodobně jejich část vykazovala na fiktivní dárce Lajose Bácse a Radjiva Sinha.[4][5]. Po pádu vlády a předčasných volbách v roce 1998 se dostala k moci opoziční ČSSD, která vyhlásila akci Čisté ruce, v jejímž rámci podalo Ministerstvo financí trestní oznámení na Milana Šrejbera (známého sponzora ODS) za údajné pochybení při správě fondů, které spravovala.
Justiční aféra
Případ Milana Šrejbera projednával Městský soud v Praze, od počátku ho doprovázel značný zájem médií. Milan Šrejber byl odsouzen na 5,5 roku nepodmíněně za zneužití informací v obchodním styku. Celá kauza vykazovala řadu známek nestandardních postupů a politických tlaků. Městský soud rozhodl na základě výroku jednoho soudního znalce Igora Strejce, i když ostatních osm vypovědělo, že k žádnému porušení zákona a ani k poškození akcionářů nedošlo. Igor Strejc byl přitom v době, kdy posudek psal, sám vyšetřován kvůli trestnímu oznámení.[6] Měsíc po vypracování posudku na případ Milana Šrejbera bylo ale jeho obvinění odloženo. Na Strejcově případu přitom pracovali policisté z odboru pro hospodářskou kriminalitu, který řešil i kauzu Milana Šrejbera.
Na základě těchto a dalších pochybení rozsudek zrušil Nejvyšší soud a Milana Šrejbera osvobodil. V roce 2007 bylo celé stíhání na základě mnoha znaleckých posudků, které shodně tvrdily, že nedošlo k žádnému poškození akcionářů, zastaveno. Milan Šrejber strávil ve vězení celkem 131 dní.[7]
Související články
Reference
- ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 43873553
- ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 60193077
- ↑ Účetní závěrka MORAVIA STEEL a.s. za rok 1996, auditor Ernst & Young Audit s.r.o.
- ↑ Novák je nevinen, rozhodl soud – iDNES.cz, 8. 6. 2000
- ↑ Novák znal celou pravdu už dávno – iDNES.cz, 9. 6. 2000
- ↑ heslo Milan Šrejbr Archivováno 27. 1. 2011 na Wayback Machine., ervinca.blog.cz, zveřejněno 30. března 2009 v 10:28.
- ↑ Šrejber, bbc.co.uk, interview.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Šrejber na Wikimedia Commons - (česky) Oficiální webové stránky Milana Šrejbera
- (anglicky) Profil Milana Šrejbra na webu ATP Tour
- (anglicky) Profil Milana Šrejbra Archivováno 5. 6. 2011 na Wayback Machine. na webu Mezinárodní tenisové federace
- (anglicky) Profil Milana Šrejbra na webu Davisova poháru
- Milan Šrejber v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.