Milan Švihálek
Milan Švihálek | |
---|---|
Narození | 11. ledna 1944 (80 let) Brno |
Povolání | scenárista, dramaturg, moderátor, redaktor a spisovatel |
Stát | Česko |
Témata | žurnalistika, televizní scenáristika, televizní dramaturgie a literatura |
Ocenění | Cena Egona Erwina Kische (2006) |
oficiální stránka | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Milan Švihálek (* 11. ledna 1944 v Brně) je český dramaturg, scenárista, žurnalista, moderátor, redaktor a spisovatel. Svůj život spojil s ostravským studiem České televize. Je autorem reportážních a dokumentárních pořadů.
Životopis
Studoval FAMU (1962–1966), studia však nedokončil. Později absolvoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy (1982). Zpočátku pracoval jako jevištní dělník v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci a spolupracoval s amatérským divadlem SKUMA(F)KA. Krátce působil jako metodik Okresního domu osvěty v Olomouci. Od roku 1968 pracoval jako redaktor a dramaturg České televize Ostrava. V první polovině 90 let byl vedoucím jedné z tvůrčích skupin publicistiky ostravského studia České televize. Od roku 1994 působil jako volný scenárista, publicista a novinář. Žije v Šenově.
Psal scénáře k publicistickým, soutěžním, dokumentárním, zábavným a vzdělávacím pořadům a seriálům. Spolupracoval s kameramanem a režisérem Jiřím Vrožinou (seriály se zdravotnickou problematikou, cestopisy Richarda Konkolského). V letech 1979–1984 se ve spolupráci s režisérem Zdeňkem Havlíčkem věnoval soutěžním pořadům (ANO – NE, Větrná růžice, Všechno za minutu). S režisérem Jaroslavem Večeřou připravil 42dílný dokumentární seriál, věnovaný zajímavostem z historie techniky a řemesel Za svědky minulosti. V roce 1990 spolupracoval s J. Vrožinou na seriálu Australská setkání. Byly však natočeny pouze 4 díly ze zamýšlených třinácti. Spolupracoval také s Miroslavem Zikmundem, Františkem Mudrou, Vítězslavem Dostálem, Miroslavem Kačorem aj. Autorsky se podílel na dokumentárních seriálech Zapomenuté výpravy, Osudové okamžiky aj. Za seriál Za svědky minulosti obdržel výroční cenu Československé televize a Cenu Českého literárního fondu.
Dílo
Televizní pořady
- Sám proti moři (1974, rež. Jiří Vrožina)
- Nebezpečný svět kalorií (1975, rež. Jiří Vrožina)
- Soukromý vesmír (1976, rež. Jiří Vrožina)
- Tisíciletá medicína (1978, rež. Jiří Vrožina)[1]
- Rodičovské otazníky (1978, rež. Jiří Vrožina)
- Recept pro miliony (1978, rež. Jiří Vrožina)
- Za svědky minulosti (1983–1986, rež. Jaroslav Večeřa)
- Podivuhodný svět (1991–1993, rež. František Mudra)
- Chata u poutníka (1992–1993, rež. František Mudra)
- Seniorklub Milana Švihálka (1997–1998, rež.František Mudra)
- Na dobré vyhlídce (2000, rež. František Mudra, Ján Novák, Jan Flak)[2]
- Osudové okamžiky (2001–2003, scénář 27 pořadů, rež. Jaroslav Bařinka)[2]
- Zapomenuté výpravy (2005, rež. Jaroslav Bařinka, Jan Bělohlavý, Jindřich Procházka)[2]
- Sběratelé (2012)[3]
- Století rádia (2013, rež. Roman Vávra)[4]
Publikace
- Za svědky minulosti (1988)
- Na kole třemi světadíly (1994), s Vítězslavem Dostálem
- Šťastná planeta (1997), s Vítězslavem Dostálem
- Jak se rodí zvony (1997),
- Štěstí jménem Zuzanka (2003)
- Jan Pivečka: "Nikdy se nevzdávej!" (2004), se Zuzanou Tarabusovou
- Padesát let televizního studia Ostrava (2005)[5]
- Zapomenuté výpravy (2005), s Miroslavem Kačorem a Markem Hýžou
- Jan Rokyta, S pěsničkú na světa kraj (2008)
- Panamericana, má láska (2008), s Vítězslavem Dostálem
- Smrt si nezpívá (2008)
- Život s erbem Tatry (2009)
- Velký zeměpis malého světa (2011)[6]
- Stavitel přehrad (2013)
- Pověsti z Drahanské vrchoviny (2014)
- Srdcem prožité (2014)
Odkazy
Literatura
- MÁLKOVÁ, Iva a kol. Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000). Olomouc: Votobia, 2001, s. 307–308. ISBN 80-7198-515-5.
- ŠTOLL, Martin a kol. Český film: režiséři–dokumentaristé. 1. vyd. Praha: Libri, 2009, s. 567–568. ISBN 978-80-7277-417-3.
Reference
- ↑ Milan Švihálek. ČSFD.cz [online]. [cit. 2017-11-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c Milan Švihálek. milansvihalek.cz [online]. 2011 [cit. 2017-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Sběratelé (2012) [TV seriál]. Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz) [online]. 2003-2017 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online.
- ↑ PILAŘOVÁ, Jolanda. Dokument Století rádia má v sobotu televizní premiéru. Česká televize. 17.11.2013. Dostupné online [cit. 2017-11-27].
- ↑ 1944-, Švihálek, Milan,. Padesát let Televizního studia Ostrava. Vyd. 1. vyd. Ostrava: Česká televize, Televizní studio Ostrava 198 s. Dostupné online. ISBN 8085005530.
- ↑ ZÁCHENSKÁ, Lenka. O nové knize Velký zeměpis malého světa s Milanem Švihálkem. Haló, Ostrava [online]. 2011 [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. ISSN 2570-7515.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x / GNOME 2.