Milan Balcar

Milan Balcar
Základní informace
Narození13. prosince 1886
Ostrava, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. dubna 1954 (ve věku 67 let)
Frýdek-Místek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníklavírista, hudební skladatel, dirigent a učitel
Nástrojeklavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Balcar (13. prosince 1886 Ostrava[1]16. dubna 1954 Frýdek-Místek) byl český hudební skladatel a kritik.

Život

Milan Balcar vystudoval reálné gymnázium v Ostravě a začal studovat stavební inženýrství na ČVUT v Praze. V roce 1905 začal studovat na konzervatoři v Praze hru na varhany (Josef Klička), na klavír (Karel Hoffmeister), hudební teorii (Karel Stecker) a skladbu (Vítězslav Novák).

Konzervatoř absolvoval v roce 1910 Baladou večerní pro střední hlas a orchestr. Odešel do Zadaru v Dalmácii, kde se stal v učitelském ústavu učitelem klavíru a houslí. Kromě toho působil v hudební společnosti Zoranič a řídil srbský pěvecký sbor Branko.

V roce 1913 se vrátil do Prahy. Byl učitelem hudby a působil i jako koncertní klavírista a doprovazeč. Za první světové války byl nucen narukovat a bojoval na italské frontě. Po vzniku republiky se stal učitelem hudby v Ostravě a Frenštátu pod Radhoštěm. Kromě toho dále pokračoval v koncertní činnosti. V roce 1927 např. poprvé souborně provedl Fibichův klavírní cyklus Nálady, dojmy a upomínky. Intensivně se podílel na hudebně osvětové činnosti v severomoravském kraji. Spolupracoval s rozhlasem, kde uvedl více než 180 hudebních pořadů a přednášek.

Pomník Milana Balcara od sochaře Karla Vašuta se nachází ve Frenštátě pod Radhoštěm.[2]

Dílo

Ve svých skladbách vycházel Milan Balcar z díla Zdeňka Fibicha a Josefa Bohuslava Foerstera. Ve své době byly jeho skladby hrány, nestaly se však trvalou součástí koncertního repertoáru. Těžiště jeho díla tvoří komorní hudba, písně a sbory.

Komorní hudba

  • Houslová sonáta op. 4 (1910)
  • Houslová sonáta op. 34 (1942)
  • Sonáta pro violoncello (1942)
  • Sonáta pro klarinet – Jarní (1944)
  • 2 smyčcové kvartety (1908 a 1909)
  • Variace na vlastní téma pro smyčcový kvartet (1942)
  • Frenštátská idyla (dechový kvintet – 1941)
  • Taneční suita (dechový kvintet – 1943)
  • Suita pro hoboj a klavír (1949)
  • Klavírní trio g-moll (1951)

Skladby pro klavír

  • Trojzpěv mého života (1921)
  • Sonáta srdce (1933)
  • Jáchymovská suita (1936)
  • Variace na vlastní písně (1945)
  • Klavírní skladby op. 53 (1948 a 1953)

Písně a sbory (výběr)

Odkazy

Reference

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L) 1963 SHV Praha
  • Ivan Měrka: Milan Balcar (skladatel, pedagog, klavírní virtuos) (Ostravský kulturní zpravodaj 14, 1971, č. 12, s. 17–18);
  • Vojtěch Měrka: Milan Balcar (Ostrava 1967);
  • Vojtěch Měrka: Jiří Wolker a skladatelé (Ostrava 1967);
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : II. sešit : B–Bař. Praha: Libri, 2005. 154–264 s. ISBN 80-7277-252-X. S. 194. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“