Milan Friedl

Milan Friedl
Narození13. března 1931[1]
Brno,[1] ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. října 2009 (ve věku 78 let)[1]
Praha,[1] ČeskoČesko Česko
Vzdělánístudium herectví na DAMU v Praze[2]
Alma materDivadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze (DAMU)
Povoláníherec,[3] umělecký recitátor,[2] dramaturg,[2] scenárista,[2] redaktor, pedagog, moderátor[3] hudebních pořadů
Rodičeotec: Antonín Friedl (1890–1958)[2]
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milan Friedl (13. března 1931, Brno – 2. října 2009, Praha) byl herec,[3] umělecký recitátor,[2] dramaturg,[2] scenárista,[2] redaktor, pedagog, moderátor[3] hudebních pořadů, zakladatel a ředitel Lyry Pragensis.[1]

Život

Rodinný původ, studia a začátky

Milan Friedl se narodil 13. března 1931 v Brně jako syn úředníka a posléze ředitele pojišťovny a sběratele exlibris Antonína Friedla (1890–1958).[2] V letech 1946 až 1950 absolvoval studium herectví na pražské DAMU.[2] Svoji profesní kariéru hned na počátku směřoval k uměleckému přednesu a recitaci, jenž (spolu s hlasovou technikou a kulturou řeči) také přednášel po dobu mnoha let na dramatickém oddělení pražské konzervatoře a také na DAMU v Praze.[2] Milan Friedl působil nejprve v pražském Ústředním loutkovém divadle,[3][2] poté v Divadle hudby[3][2] či v pražské Estrádě.[3]

Spolupráce s rozhlasem a televizí

Od padesátých let dvacátého století soustavně spolupracoval s československým rozhlasem a československou televizí především jako recitátor a moderátor hudebních pořadů.[2] Měl kultivovaný, lyrický hlas,[3] jejž uplatňoval ve stovkách rozhlasových a televizních pořadů.[2] Ve spojení se svým odborným rozhledem byl znám (a divácky kladně přijímán)[3] jako seriózní moderátor hudebních pořadů např. televizního cyklu „Hudba z respiria“, také moderoval přenosy z hudebních festivalů Pražské jaro nebo přenosy z Bratislavských hudebních slavností.[2] Jeho hlas zazníval i v řadě krátkých či hraných filmů.[2]

Za všechny jeho filmové role možno jmenovat např. roli příslušníka Sboru národní bezpečnosti (SNB) v detektivním psychologickém dramatu – filmu „Křižovatky“ (režie: Pavel Blumenfeld, 1959)[3] nebo jeho roli studenta při promoci ve filmovém dramatu „Všude žijí lidé“ (Režie: Štěpán Skalský a Jiří Hanibal, 1960)[3] Milan Friedl si také zahrál v TV seriálu Třicet případů majora Zemana (režie: Jiří Sequens, 1974)[3] a v životopisném dokumentu o Jiřině Švorcové z rozsáhlého TV pořadu – cyklu „Po stopách hvězd“ (režie: Marek Škarpa, 2008), kde účinkoval jako její kolega a spolužák.[3]

Lyra Pragensis

V roce 1967 založil Milan Friedl komorní sdružení pro hudbu, poezii a výtvarné umění.[2] Jednalo se o divadelní útvar[3] Lyra Pragensis a toto sdružení prakticky až do konce svého života vedl[2] (v letech 1967 až 1998 vykonával funkci předsedy umělecké rady a funkci ředitele;[2] od roku 1999 pak zastával funkci hlavního dramaturga a zároveň tu působil jako odpovědný redaktor v Lyře Pragensis vydávaných bibliofilských a grafických edic).[2] Milanu Friedlovi se podařilo z Lyry Pragensis postupně vytvořit elitní kulturní centrum, ve špičkové interpretaci zde uváděl ideově a esteticky působivá díla s nadčasovým vyzněním, vydával zde také četné bibliofilské a kolibří tisky, grafické listy (jakož i např. čtyři soubory exlibris).[2] V průběhu 70. a 80. let 20. století poskytla Lyra Pragensis útočiště umělcům perzekvovaným normalizačním komunistickým režimem, například části souboru zrušeného Divadla za branou v čele s Marií Tomášovou.[2]


Po sametové revoluci

Po sametové revoluci v roce 1989 se Milan Friedl podílel na obnově zednářského hnutí v Československu.[2] V roce 1991 založil Nadaci Lyra Pragensis, jež se v roce 2001[p 1] s Friedlovým přičiněním transformovala [3] do nadačního fondu Polyhymnia.[2] V roce 2007 (dva roky před svou smrtí) byl Milan Friedl zvolen předsedou Výboru národní kultury (což bylo občanské sdružení usilující o zachování kontinuity české kultury).[2] Milan Friedl zemřel 2. října roku 2009 v Praze[2] po dlouhé a těžké nemoci[3] ve věku 78 let.

Za celoživotní službu české literatuře obdržel Milan Friedl v roce 2009 Cenu Unie českých spisovatelů.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Zdroj[2] uvádí jako datum transformace Nadace Lyra Pragensis do nadačního fondu Polyhymnia rok 2001, ale zdroj[4] uvádí jako datum této transformace rok 1999. Téhož roku tj. 1999 byla zřízena obecně prospěšná společnost Lyra Pragensis.[4]

Reference

  1. ↑ a b c d e Milan Friedl (Narozen 13. 3. 1931 v Brně – zemřel 2. 10. 2009 v Praze) – umělecký recitátor, redaktor, uspořádal výbor z H. Heina. Pedagog, moderátor hudebních pořadů, zakladatel a ředitel Lyry Pragensis. [online]. databáze autorit (Národní knihovna Česká republika) [cit. 2020-06-02]. Autoritní záznam NK ČR; Identifikační číslo: jk01031922. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab TOMEŠ, Josef. Milan FRIEDL (13. března 1931, Brno - 2. října 2009, Praha) – recitátor, dramaturg, scenárista [online]. Biografický slovník českých zemí (BSČZ) (Historický ústav AV ČR) [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Milan Friedl (13. 3. 1931, Brno – 2. 10. 2009, Praha) – herec, moderátor a recitátor [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b ŠORMOVÁ, Eva. Lyra Pragensis [online]. Česká divadelní encyklopedie, 2000-01-01 [cit. 2020-06-02]. Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. Eva Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, strany 254—256. Dostupné online. 

Literatura

  • Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, strany 421 až 422
  • Vedoucí autorského kolektivu a hlavní redaktor Josef Tomeš. Biografický slovník českých zemí (Díl 1. A–J), strana 343
  • Milan Humplík (jednatel Spolku sběratelů a přátel exlibris), Osobnosti českého ex libris, 2005, strana 13
  • Daniel Rubeš – Uzavřené osudy

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“