Milan Harašta
Milan Harašta | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 16. září 1919 Brno, Morava Československo |
Úmrtí | 29. srpna 1946 (ve věku 26 let) Brno Československo |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Žánry | opera a klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milan Harašta (16. září 1919 Brno[1] – 29. srpna 1946 tamtéž) byl český hudební skladatel.
Život
Rodiče záhy po jeho narození odešli na Podkarpatskou Rus a později se usídlili v Kyjově. Studoval na gymnáziu v Kyjově a v Brně. První skladby zkomponoval ve 14 letech a v 16 letech již dirigoval symfonický orchestr. Začal studovat hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně. Po uzavření vysokých škol okupanty v roce 1939 přešel na konzervatoř, kde studoval klavír, skladbu u Václava Kaprála a dirigování u Antonína Balatky a Quida Arnoldiho.
Onemocněl tuberkulózou. Za druhé světové války byl dne 28. ledna 1943 totálně nasazen do První brněnské strojírny, což jen zhoršilo jeho zdravotní stav. Po skončení války učil na hudební škole a přispíval do novin a časopisů. Zemřel velmi mlád.
Dílo
V hudebním vyjádření byl velmi blízký Leoši Janáčkovi. Vycházel z lidové písně a zdrojem inspirace mu bylo i dětství prožité na Podkarpatské Rusi a na Slovácku. Komponoval převážně v rozšířené tonalitě, ale v některých skladbách používal i atonalitu.
Vokální skladby
- Nikola Šuhaj (opera podle Ivana Olbrachta, 1944)
- Requiem (nedokončeno)
- Mužské sbory (na slova Petra Bezruče, 1939, přepracováno 1945)
Orchestrální skladby
- Symfonie č. 1 (1941)
- Symfonie č. 2 (1943)
- Symfonie č. 3 (nedokončena)
- Dech smrti, In meam memoriam (Mé památce, symfonický obraz, 1941)
- Poloninské tance (3 řady, 1942)
- Coctaily (5 hudebních žertů, 1942)
- Suita pro orchestr (1944)
Komorní hudba
- Smyčcový kvartet (1941)
- Sonatina pro housle a klavír (1942)
- Klavírní skladby op. 15 (1940)
- Sonety (9 řad drobných klavírních skladeb vzniklých v letech 1940–1945)
- Písně
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika 17381, sn. 158 [online]. MZA [cit. 2022-12-15]. Dostupné online.
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Jiří Sehnal, Jiří Vysloužil: Dějiny hudby na Moravě, Vlastivěda moravská, Země a lid, nová řada, svazek 12, Brno, Muzejní a vlastivědná společnost, 2001
- Miroslav Barvík: Milan Harašta 1919–1946, Knižnice Hudebních rozhledů, Praha, 1946
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milan Harašta
- Milan Harašta v Encyklopedii dějin města Brna
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“