Milan Hrabal

Milan Hrabal
Narození10. ledna 1954 (70 let)
Varnsdorf
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípřekladatel, spisovatel, knihovník a básník
Témataliteratura, poezie a překladatelská činnost
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Hrabal (* 10. ledna 1954 Varnsdorf) je český spisovatel.

Život

Po absolvování ekonomické školy v České Lípě pracoval jako ekonom, později jako vedoucí odboru školství a kultury Městského úřadu Varnsdorf. V letech 2007 až 2016 pracoval v hudebním oddělení Městské knihovny Varnsdorf. Působil mj. také jako vedoucí poetického studia Doteky. V letech 1990-2003 byl redaktorem literárního časopisu Psí víno. Spoluorganizuje literární soutěže pro děti i dospělé ve Varnsdorfu. Je členem několika literárních a zájmových organizací, mj. Českého centra mezinárodního PEN klubu,[1] Severočeského klubu spisovatelů a Sdružení Q. Je čestným členem Zwjazku serbskich wuměłcow (Sasko)[2] a Společnosti přátel Lužice.[3]

Žije v rodném Varnsdorfu.

Píše poezii a prózu, je také překladatelem, především z lužické srbštiny. Knižně vydal několik antologií, mj. antologii současné lužickosrbské poezie nazvanou Jazyk, jímž porozumíš větru. Kromě toho je editorem více než 60 publikací. Vydal 12 sbírek poezie, sbírku povídek a knížku pro děti. Debutoval v roce 1981 sbírkou Sólo větru v Severočeském nakladatelství v Ústí nad Labem. Jeho cyklus básní Cestou bolesti a víry (Auf dem Weg des Schmerzes und Glaubens), byl přeložen do několika jazyků, mj. do lužické srbštiny, němčiny, lotyštiny a angličtiny. V roce 2016 vyšel výbor z jeho poezie Eine schimmernde Wabe Glimmer (Leipziger Literaturverlag). V roce 2019 vydalo nakladatelství Pop Verlag Ludwigsburg jeho sbírku Wenn die Fische davonfliegen. V roce 2022 vyšel výbor z Hrabalovy básnické tvorby pod názvem Až na kost a roku 2023 nová sbírka Domluvená šifra.

Za překlady ukrajinské poezie získal (spolu s Petrem Kalinou) v roce 2016 Gogolovu cenu. Za překlady lužickosrbské literatury byl v roce 2018 oceněn Čestným odznakem Domowiny a v roce 2023 obdržel, jako teprve čtvrtý Čech, Cenu Domowiny.

Dílo

Vlastní tvorba

  • Sólo větru, 1981
  • Čas pospíchá, 1985
  • Nepřetržité zítřky, 1989
  • Zrcadlo pro Quijoty : verše z let 1986-89, 1990
  • Nepokoje, 1994
  • Kamenná křídla, 1995
  • Hanka Krawcec, 1996, druhé vydání 2001
  • Cokoli proměnlivého, 1997
  • Noci jen pro nás, 1997
  • Kdyby nehráli Rolling Stones, soukromý tisk, 1997
  • Láska mezi paneláky : sedmnáctiny poetického studia Doteky Varnsdorf, 1999
  • Prázdniny ve Žvatlánsku, 1999
  • Na svatbu k Chagallům, 2000
  • Erotikon: výbor z veršů, 2000
  • Gedichte, 2001
  • Nocy jenož za naju, 2009
  • Lužičtí Srbové známí i neznámí: historie a současnost nejmenšího západoslovanského národa, 2010
  • Cestou bolesti a víry, 2010
  • Hanka Krawcec : výtvarné dílo = tvorjace wuměłstwo, 2011
  • Eine schimmernde Wabe Glimmer : ausgewählte Gedichte, 2016
  • Wenn die Fische davonfliegen : Gedichte, 2019
  • Poesiealbum 371 : Auswahl Róža Domašcyna, 2022
  • Až na kost: výbor z poezie, 2011, druhé vydání 2022
  • Domluvená šifra, 2023

Překlady

  • Na druhé straně slunce: almanach nejmladší lužickosrbské poezie, 1998
  • Dva večery: sborník slovenské a lužickosrbské poezie, 2000
  • Jazyk, jímž porozumíš větru: antologie lužickosrbské poezie, 2007
  • Moudrost Lužických Srbů, 2007
  • Ničo so njeliči = Konec sázek / Tomasz Nawka, 2011
  • Kůň má nohy, koza rohy, aneb, Kdyby kočka mohla létat: hornolužickosrbská přísloví, 2011
  • Byly to zlé časy / Beno Budar, 2012
  • Naléhavá poezie: výbor z díla / Benedikt Dyrlich, 2013
  • Mezumročan : sborník českých překladů básní Petera Huckaufa, 2014
  • Druhé světy: pohádky, básně, eseje a jiné texty / Róža Domašcyna, 2015
  • Příběhy o vodě / Jurij Brězan, 2016
  • Břemeno paměti: výbor z poezie / Peter Gehrisch, 2017
  • Déšť s tvýma očima: výbor z básní / Teťana Dzjuba, Serhij Dzjuba, 2018
  • Z lužické pokladnice: nejoblíbenější lužickosrbská přísloví = Aus der Lausitzer Schatztruhe: die beliebtesten sorbischen Sprichwörter, 2018
  • Konec poezie malé komůrky: výbor z básní / Jurij Chěžka, 2019
  • Krajina našich slov 2019 = Landschaft unserer Worte 2019, 2019
  • Ruměnec broskví : výbor z básní / Jurij Łušćanski, 2020

Reference

  1. České centrum mezinárodního PEN klubu [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  2. Projekte 2010 [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-16. (německy) 
  3. Společnost přátel Lužice [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Мілан Грабал.jpg
Autor: Perohanych, Licence: CC BY-SA 4.0
Мілан Грабал