Milan Hrouda

Milan Hrouda
Osobní údaje
Datum narození20. listopadu 1953 (69 let)
Místo narozeníProstějov ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Sportovní údaje
KlubTJ Červená hviezda Košice (1968–75)
TJ Rudá hvězda Praha (1975-76)
UPJŠ Košice (univ. klub)
RezortSVS FMV
TrenéřiŠtefan Keresteš (ČHK)
Milena Zachová (RH Praha)
Disciplínaplavání
Pref. plavecký stylkraul, motýlek, OPZ
Účast na LOHbez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Hrouda (20. listopadu 1953 Prostějov) je bývalý československý a slovenský sportovní plavec české národnosti.

Sportovní kariéra

Narodil se v Prostějově do české rodiny, ale v 6 letech se s rodiči přestěhoval do slovenských Košic.[1] Plavat se naučil teprve ve svých 12 letech při základních kurzech plavání pořádaných školou. Společně se starším bratrem Miroslavem a mladším Jiřím začínal v košickém bazénu s vodním pólem – oddíl Červené hviezdy patřil ve vodním pólu k nejlepším v bývalém Československu. Od roku 1969 se však pod vedením Štefana Keresteše začal věnovat závodnímu plavání a během necelého roku se vypracoval v nejrychlejšího československého plavce první poloviny sedmdesátých let dvacátého století. Specializoval se na plaveckou techniku kraul. Kvůli špatným tréninkovým podmínkám v Košicích – košický krytý bazén byl pravidelně mimo provoz pro technické závady, trávil několik týdnů v roce přípravou Praze. Patřil k plavcům s nejlepšími fyzickými parametry a tréninkovými testy.[2] Trenéři na něm oceňovali bojovnost.[3]

V srpnu 1970 na sebe upoutal pozornost ziskem tří titulů mistra republiky.[4] V dubnu 1971 v mezistátním utkání se Švédskem poprvé vyrovnal (později ještě dvakrát) letitý československý rekord 55,3 na 100 m volný způsob Jindřicha Vágnera z roku 1964 a na 400 m volný způsob překonal československý rekord Petra Lohnického časem 4:20,8. Výbornou formu potvrdil československým rekordem 17:43,2 na 1500 m, který překonal v napínavém souboji s olomouckým Petrem Bazgerem.[5] V srpnu na mistrovství republiky Podolí překonal časem 2:01,8 československý rekord na 200 m volný způsob Petra Lohnického z roku 1967.[6] Koncem srpna se v tabulce československých rekordů na 100 m volný způsob od Vágnera osamostatnil, když na evropském poháru v italském Turíně zaplaval čas 55,2.[7]

V roce 1972 figuroval v předběžné nominaci na olympijské hry v Mnichově. Potřeboval však výrazně srazit osobní a československé rekordy na kraulerských sprintech.[8] Po nadějné zimní sezóně však začal v letní výkonnostně stagnovat.[9] Na srpnovém mezistátním utkání s Polskem sice vylepšil československé rekordy na 100 m a 400 m volným způsobem, na 100 m se časem 54,5 jako první Čechoslovák dostal pod 55 s, ale na splnění olympijských nominačních kritérií toto zlepšení nestačilo – například na 100 m plavala světová špička tuto trať pod 53 s.[10]

V červnu 1973 zazářil na ligovém kole v Bratislavě, kde vylepšil československý rekord na 200 m volným způsobem časem 2:00,6 a na krátké polohovce 200 m časem 2:18,7.[11] V červenci ho však trápila táhnoucí se viróza, kvůli které se jen symbolicky zúčastnil mistrovství republiky. Šéftrenér reprezentace Pavel Pazdírek s ním však počítal v předběžné nominaci na zářiové mistrovství světa v Bělehradě.[12] Oprávněnost nominace potvrdil v srpnu na evropském poháru v Bratislavě novým československým rekordem 2:00,1 na 200 m volný způsob.[13] V Bělehradě ve své úvodní disciplíně na 200 m volný způsob zaplaval jako první Čechoslovák čas pod dvě minuty 1:58,96 a v rozplavbách obsadil konečné 18. místo.[14] Na 100 m volný způsob opět vylepšil vlastní český rekord na 54,24 a skončil na celkovém 17. místě.[15]

V roce 1974 jeho výkonnost stále stoupala. Na spadnutí byla hranice 54 sekund na 100 m volným způsobem. Na letní mistrovství zaplavala čas nový československý rekord 54,0 v rozplavbách i ve vítězném finále.[16] Na srpnovém mistrovství Evropy ve Vídni vyladil formu. Na 100 m volný způsob prolomil časem 53,72 s jako první Čechoslovák hranici 54 sekund a jen o 4 desetiny sekundy zaostal za postupem mezi finálovou osmičku.[17] Na 200 m volný způsob vylepšil vlastní československý rekord na 1:58,47 a obsadil celkové 14. místo.[18] V březnu 1975 na mezinárodních závodech v Brémách jako první Čechoslovák překonal v krátkém bazénu na 100 m volný způsob časem 52,94 hranici 53 vteřin.

V roce 1975 byl po zimním mistrovství republiky zařazen do předběžné nominace[19] na červencové mistrovství světa v Cali. Nedokázal se však přiblížit ke svým osobním rekordům na 100 a 200 m volný způsob a do Cali nakonec necestoval. Před olympijským rokem 1976 přestoupil do pražské Rudé hvězdy, kde očekával zlepšení výkonnosti po boku mladého Daniela Machka. Stagnaci a pokles výkonnosti tím však nezastavil a zůstal daleko za splněním nominačních kritérií pro start na olympijských hrách v Montréalu. S vrcholovou plaveckou přípravou skončil po letní sezóně 1977.[20]

V roce 1978 zkoušel moderní pětiboj resp. prozatím jeho průpravu trojboj (střelba, plavání, terénní běh) v oddíle při TJ Sokol Kyje.[21]

Odkazy

Reference

  1. Československý sport. 1974-5-31, s. 5. 
  2. Československý sport. 1972-6-2, s. 4. 
  3. Československý sport. 1973-9-18, s. 3. 
  4. Československý sport. 1970-8-1, s. 8. 
  5. Československý sport. 1971-4-8, s. 1. 
  6. Československý sport. 1971-8-2, s. 1. 
  7. Československý sport. 1971-8-30, s. 3. 
  8. Československý sport. 1971-10-23, s. 2. 
  9. Československý sport. 1972-7-26, s. 2. 
  10. Československý sport. 1972-8-7, s. 8. 
  11. Československý sport. 1973-6-11, s. 4. 
  12. Československý sport. 1973-7-27, s. 4. 
  13. Československý sport. 1973-8-20, s. 1. 
  14. Československý sport. 1973-9-5, s. 7. 
  15. Československý sport. 1973-9-10, s. 5. 
  16. Československý sport. 1974-8-2, s. 1. 
  17. Československý sport. 1974-8-24, s. 1. 
  18. Československý sport. 1974-8-20, s. 8. 
  19. Československý sport. 1975-5-23, s. 7. 
  20. Československý sport. 1979-6-6, s. 2. 
  21. Československý sport. 1978-8-7, s. 5. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“