Milan Indoor
Založeno | 1978 |
---|---|
Ukončeno | 2005 |
Dějiště | Londýn (1998–2000) Milán (1978–1997; 2001–2005) |
Souřadnice | 51°30′26″ s. š., 0°7′39″ z. d. |
Povrch | tvrdý / hala (2000) koberec / hala (1978–1999; 2001–2005) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milan Indoor je zaniklý mužský profesionální turnaj v tenise, který byl součástí okruhů World Championship Tennis, Grand Prix a poté několika kategorií ATP Tour – ATP Championship Series, ATP International Series Gold a ATP International Series.
Konal se každoročně v hale na koberci nejdříve mezi roky 1978 až 1997 v italském Miláně, poté v období 1998–2000 v britském hlavním městě Londýně[1] a konečně v letech 2001–2005 opět v Miláně.[2] V roce 2000 se hrálo na tvrdém povrchu.
Premiérový titul kariéry získal na tomto turnaji v únoru 2001 Švýcar Roger Federer.
Kategorie turnaje
- 1978–1989: Grand Prix
- 1990–1992: World Series
- 1993–1997: Championship Series
- 2001–2005: International Series
- 1998–2000: International Series Gold
Přehled vývoje názvu
- WCT Milan
- Cuore Tennis Cup
- Fila Trophy
- Stella Artois Indoor
- Muratti Time Indoors
- Italian Indoors
- Guardian Direct Cup
- AXA Cup
- Breil Milano Indoors
- ATP Indesit Milano Indoors
- Internazionali di Lombardia
Přehled finále
Mužská dvouhra
Dějiště | Rok | Vítěz | Finalista | Výsledek |
---|---|---|---|---|
Milán | 2005 | Robin Söderling | Radek Štěpánek | 6–3, 6–7(2–7), 7–6(7–5) |
2004 | Antony Dupuis | Mario Ančić | 6–4, 6–7(12–14), 7–6(7–5) | |
2003 | Martin Verkerk | Jevgenij Kafelnikov | 6–4, 5–7, 7–5 | |
2002 | Davide Sanguinetti | Roger Federer | 7–6(7–2), 4–6, 6–1 | |
2001 | Roger Federer | Julien Boutter | 6–4, 6–7(7–9), 6–4 | |
Londýn | 2000 | Marc Rosset | Jevgenij Kafelnikov | 6–4, 6–4 |
1999 | Richard Krajicek | Greg Rusedski | 7–6(8–6), 6–7(5–7), 7–5 | |
1998 | Jevgenij Kafelnikov | Cédric Pioline | 7–5, 6–4 | |
Milán | 1997 | Goran Ivanišević | Sergi Bruguera | 6–2, 6–2 |
1996 | Goran Ivanišević | Marc Rosset | 6–3, 7–6(7–3) | |
1995 | Jevgenij Kafelnikov | Boris Becker | 7–5, 5–7, 7–6(8–6) | |
1994 | Boris Becker | Petr Korda | 6–2, 3–6, 6–3 | |
1993 | Boris Becker | Sergi Bruguera | 6–3, 6–3 | |
1992 | Omar Camporese | Goran Ivanišević | 3–6, 6–3, 6–4 | |
1991 | Alexandr Volkov | Cristiano Caratti | 6–1, 7–5 | |
1990 | Ivan Lendl | Tim Mayotte | 6–3, 6–2 | |
1989 | Boris Becker | Alexandr Volkov | 6–1, 6–2 | |
1988 | Yannick Noah | Jimmy Connors | 4–4skreč | |
1987 | Boris Becker | Miloslav Mečíř | 6–4, 6–3 | |
1986 | Ivan Lendl | Joakim Nyström | 6–2, 6–2, 6–4 | |
1985 | John McEnroe | Anders Järryd | 6–4, 6–1 | |
1984 | Stefan Edberg | Mats Wilander | 6–4, 6–2 | |
1983 | Ivan Lendl | Kevin Curren | 5–7, 6–3, 7–6 | |
1982 | Guillermo Vilas | Jimmy Connors | 6–3, 6–3 | |
1981 | John McEnroe | Björn Borg | 7–6, 6–4 | |
1980 | John McEnroe | Vidžaj Amritraž | 6–1, 6–4 | |
1979 | John McEnroe | John Alexander | 6–4, 6–3 | |
1978 | Björn Borg | Vitas Gerulaitis | 6–3, 6–3 |
Mužská čtyřhra
Dějiště | Rok | Vítězové | Finalisté | Výsledek |
---|---|---|---|---|
Milán | 2005 | Daniele Bracciali Giorgio Galimberti | Arnaud Clément Jean-François Bachelot | 6–7(6–8), 7–6(8–6), 6–4 |
2004 | Jared Palmer Pavel Vízner | Daniele Bracciali Giorgio Galimberti | 6–4, 6–4 | |
2003 | Petr Luxa Radek Štěpánek | Tomáš Cibulec Pavel Vízner | 6–4, 7–6(7–4) | |
2002 | Karsten Braasch Andrej Olchovskij | Julien Boutter Max Mirnyj | 3–6, 7–6(7–5), [12–10] | |
2001 | Paul Haarhuis Sjeng Schalken | Johan Landsberg Tom Vanhoudt | 7–6(5), 7–6(7–4) | |
Londýn | 2000 | David Adams John-Laffnie de Jager | Jan-Michael Gambill Scott Humphries | 6–3, 6–7(7–9), 7–6(13–11) |
1999 | Tim Henman Greg Rusedski | Byron Black Wayne Ferreira | 6–3, 7–6(8–6) | |
1998 | Martin Damm Jim Grabb | Jevgenij Kafelnikov Daniel Vacek | 6–4, 7–5 | |
Milán | 1997 | Pablo Albano Peter Nyborg | David Adams Andrej Olchovskij | 6–4, 7–6 |
1996 | Andrea Gaudenzi Goran Ivanišević | Guy Forget Jakob Hlasek | 6–4, 7–5 | |
1995 | Boris Becker Guy Forget | Petr Korda Karel Nováček | 6–2, 6–4 | |
1994 | Tom Nijssen Cyril Suk | Hendrik Jan Davids Piet Norval | 4–6, 7–6, 7–6 | |
1993 | Mark Kratzmann Wally Masur | Tom Nijssen Cyril Suk | 4–6, 6–3, 6–4 | |
1992 | Neil Broad David Macpherson | Sergio Casal Emilio Sánchez | 5–7, 7–5, 6–4 | |
1991 | Omar Camporese Goran Ivanišević | Tom Nijssen Cyril Suk | 6–4, 7–6 | |
1990 | Omar Camporese Diego Nargiso | Tom Nijssen Udo Riglewski | 6–4, 6–4 | |
1989 | Jakob Hlasek John McEnroe | Balázs Taróczy Heinz Günthardt | 6–3, 6–4 | |
1988 | Boris Becker Eric Jelen | Miloslav Mečíř Tomáš Šmíd | 6–3, 6–3 | |
1987 | Boris Becker Slobodan Živojinović | Sergio Casal Emilio Sánchez | 3–6, 6–3, 6–4 | |
1986 | Colin Dowdeswell Christo Steyn | Brian Levine Laurie Warder | 6–3, 4–6, 6–1 | |
1985 | Heinz Günthardt Anders Järryd | Broderick Dyke Wally Masur | 6–2, 6–1 | |
1984 | Tomáš Šmíd Pavel Složil | Kevin Curren Steve Denton | 6–4, 6–3 | |
1983 | Tomáš Šmíd Pavel Složil | Fritz Buehning Peter Fleming | 6–2, 5–7, 6–4 | |
1982 | Heinz Günthardt Peter McNamara | Mark Edmondson Sherwood Stewart | 7–6, 7–6 | |
1981 | Brian Gottfried Raúl Ramírez | John McEnroe Peter Rennert | 7–6, 6–3 | |
1980 | Peter Fleming John McEnroe | Andrew Pattison Butch Walts | 6–4, 6–3 | |
1979 | Peter Fleming John McEnroe | José Luis Clerc Tomáš Šmíd | 6–1, 6–3 | |
1978 | José Higueras Víctor Pecci | Wociech Fibak Raúl Ramírez | 6–3, 7–5 |
Dvouhra žen
Rok | Vítězka | Finalistka | Výsledek |
---|---|---|---|
1991 | Monika Selešová | Martina Navrátilová | 6–3, 3–6, 6–4 |
Ženská čtyřhra
Rok | Vítězky | Finalistky | Výsledek |
---|---|---|---|
1991 | Sandy Collinsová Lori McNeilová | Sabine Appelmansová Raffaella Reggiová | 7–6, 6–3 |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milan Indoor na anglické Wikipedii.
- ↑ Battersea power showtime. www.independent.co.uk. Independent, 22 February 1998. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ London loses event to Milan. www.independent.co.uk. Independent, 17 October 2000. Dostupné online [cit. 28 August 2010]. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Rhodesia (11 November 1968 – 31 May 1979) and of Zimbabwe Rhodesia (1 June 1979 – 1 September 1979).