Milan Ivanka

Milan Ivanka
Poslanec Uherského sněmu
Ve funkci:
1907 – ???
Poslanec Revoluč. nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1934
Stranická příslušnost
ČlenstvíSNS
SNaRS
SNS
Čs. nár. demokracie
Narození25. října 1876
Turčiansky Svätý Martin
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. srpna 1950
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesespisovatel, advokát, politik a právník
CommonsMilan Ivanka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Ivanka (25. října 1876 Turčiansky Svätý Martin[1][2] – 26. srpna 1950 Bratislava[1]) byl slovenský politik Slovenské národní strany a československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou národní demokracii.

Biografie

Od roku 1904 působil jako advokát v Trnavě. V letech 1906-1914 vydával časopis Národní hlásník.[3] Za Slovenskou národní stranu byl zvolen na Uherský sněm.[4] Stalo se tak roku 1907 za volební obvod Pezinok.[5] Byl později zatčen uherskými úřady a ve vězení napsal pod pseudonymem dr. Vacovský spis Slováci a Maďaři.[4] Před rokem 1918 byl členem Muzeální slovenské společnosti.[6]

Za první světové války založil odbojovou skupinu, která podporovala česko-slovenskou spolupráci. Mezi jeho spolupracovníky patřili Vavro Šrobár, Milan Hodža a Emil Stodola. V roce 1918 byl členem Slovenské národní rady. V říjnu 1918 podepsal Martinskou deklaraci.[4]

Počátkem 20. století se angažoval v Slovenské národní straně. Během první republiky patřil k hlavním představitelům této strany, která tehdy kooperovala s celostátní stranou národně demokratickou.[7] Byl zemským předsedou Československé národní demokracie pro Slovensko.[4]

V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Slovenský klub (slovenští poslanci parlamentu se dosud nedělili podle stranických frakcí).[8] Neúspěšně kandidoval v parlamentních volbách v roce 1920 a to za tehdejší Slovenskou národní a rolnickou stranu.[6] Tu vytvořila SNS a slovenští agrárníci. V roce 1921 se ovšem SNS opětovně osamostatnila.

Znovu se v parlamentu objevil až po parlamentních volbách v roce 1929,[9] nyní za SNS, která kandidovala v koalici s Československou národní demokracií, v jejímž poslaneckém klubu zasedl. Mandátu se vzdal roku 1934, opustil stranu a přidal se k agrárníkům. V poslaneckém křesle ho nahradil Theodor Eisenhamr.[10]

Když v roce 1928 Vojtech Tuka formuloval svou úvahu o vacuum iuris (vypršení československé moci na Slovensku 10 let po vzniku republiky v důsledku údajné tajné klauzule Martinské deklarace), podal Ivanka na Tuku 26. května 1928 trestní oznámení pro velezradu.[11] Patřil ke skupině slovenských politiků, kteří souhlasili s myšlenkou čechoslovakismu, ale nikoliv v maximální podobě etnického splynutí Čechů a Slováků, ale spíše jako konceptu jednotného politického národa československého.[12]

Podle údajů k roku 1930 byl profesí advokátem v Bratislavě.[13] Zastával i vysoké úřednické posty ve státní správě. V letech 1918-1920 byl referentem na ministerstvu pro správu Slovenska. Od roku 1920 zasedal ve vedení Ústředního svazu československých průmyslníků.[14] Byl též generálním inspektorem (dozorcem) evangelické církve na Slovensku.[4]

Jako odpůrce slovenských autonomistů přesídlil na jaře 1939 do Prahy.[4] Angažoval se v odboji, byl zatčen nacistickými úřady a vězněn v Terezíně. Po válce již politicky nevystupoval.[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění, Národní listy, 10. 11. 1929, s. 1.
  3. ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 214. Dále jen: Kdo byl kdo. 
  4. ↑ a b c d e f KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století: Ivanka, Milan [online]. libri.cz [cit. 2015-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  5. ↑ Pezinská voľba. Národné noviny. Duben 1907, roč. 38, čís. 42, s. 1. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Pred voľbami v Česko-slovenskej republike. Národné noviny. Duben 1920, roč. 51, čís. 82, s. 2. Dostupné online. 
  7. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 521, 597. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ Milan Ivanka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 122. 
  12. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 132–133. 
  13. ↑ 45. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Kdo byl kdo. 214

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Milan Ivanka.jpg
Autor: unknown, not stated in source, Licence: CC BY-SA 4.0
Milan Ivanka - slovenský politik, právnik