Milan Knobloch

Milan Knobloch
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Narození10. srpna 1921
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí29. března 2020 (ve věku 98 let)
Národnostčeská
VzděláníAkademie výtvarných umění v Praze
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánísochař a medailér
Rodičematka Anna Knoblochová, otec Josef Knobloch
Znám jakosochař a medailér
OceněníŘád za zásluhu o kulturu Polské republiky (1979)
Zasloužilý umělec (1980)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Knobloch (10. srpna 1921, Praha29. března 2020[1]) byl český sochař a především medailér.

Mládí

Narodil se v Praze na Vinohradech rodičům pocházejících z vesnice Rodov, nyní je to součást města Smiřiceokrese Hradec Králové. Otec, zaměstnanec Pražské úvěrní banky, byl krátce po jeho narození vyslán služebně s celou rodinou do tehdejší Jugoslávie, kde malý Milan strávil prvých 6 let svého života. Během studia na gymnáziu a následně na obchodní akademii se prvotní zájem o modelování transformoval na malířství. Oceňoval hlavně velké krajináře např. Julia Mařáka, Otakara Lebedu a Antonína Slavíčka které se snažil ve svých prvých olejomalbách napodobovat. Pro umělecký vývoj mladého Milana Knoblocha byla podstatná podpora obou rodičů projevována od útlého mládí.[2]

Po maturitě v roce 1941 bylo jeho přání dalšího vysokoškolského studia nereálné, vysoké školy byly během 2. světové války uzavřeny. Po krátké epizodě v Zemské bance pracoval jako účetníKarlínských kovodílnách, později byl nacistickou mocí totálně nasazen v letecké továrně LetovPraze-Letňanech, odsunu na nucené práce do Německa zabránila jeho dlouhodobá nemoc.[2]

Příprava

Po ukončení války se v letech 1945 a 1946 neúspěšně hlásil na Akademii výtvarných umění obor malířství, stejně jako na sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Teprve na třetí pokus byl roku 1947 přijat na AVU do třídy profesora Jana Laudy a později do tříleté speciálky profesora Otakara Španiela. Během studia vytvořil první samostatné práce: plastiku "Kapr", závěrečnou školní práci "Oštěpař" a absolventskou portrétní plastiku "Vlasta", kterou studium na AVU v roce 1953 uzavřel. Pedagogické působení Otakara Španiela mělo na Knoblochovu pozdější tvorbu nemalý vliv. Téměř deset let mu trvalo, než nalezl osobité vyjadřování ve své práci a její uplatnění ve společnosti. V té době prováděl hlavně štukatérské práce, nebo pomáhal starším kolegům.[2]

Umělecká tvorba

Autorovo celoživotní dílo je velmi rozsáhlé, obsahuje na 400 položek. Jeho umělecká díla jsou zastoupena například v Národní galerii v Praze, Galerii hl. města Prahy, Národním muzeu v Praze, Galerii Lyry Pragensis, Stavovském divadle v Praze, Muzeu mincí a medailíKremnici, Britském muzeuLondýně, Muzeu Pařížské mincovny, Státním muzeuBerlíně, Uměleckoprůmyslovém muzeu ve Vídni, Petrohradské Ermitáži či v Uměleckých sbírkách v Drážďanech. Tvořil až do pozdního věku.

Medaile

Milan Knobloch je řazen k nejvýznamnějším žákům zakladatele české medailérské školy Otakara Španiela. Projevuje se to dokonalou znalostí zákonitosti při tvorbě reliéfu, zvládnutí portrétu, pečlivosti při tvorbě písma a celkovou vyvážeností kompozice. Všechny tyto přednosti vynikly hlavně při tvorbě rozměrově drobných artefaktů, při medailérství. Jednou z důležitých podmínek pro ztvárnění portrétu je nejen znalost fyziognomie, ale i vcítění se do fyziognomie a duše zobrazovaného a vystižení atmosféry doby. Při tvorbě bust nebo pamětních medailí to bylo navíc složité i proto, že šlo převážně o osoby zemřelé již před mnoha lety nebo i stoletími.

Mince

  • 15 pamětních mincí zobrazuje např. Národní muzeum, Národní divadlo, Karla IV, Jana Evangelistu Purkyně, Bohuslava Martinů, Bedřicha Smetanu nrbo Otakara Španiela.
  • Pamětní mince "Svatováclavská pocta Benediktu XVI." u příležitosti návštěvy papeže v České republice v roce 2009.[3]

Sochy a pamětní desky

Ohlas jeho tvorby dosvědčuje vydání tří poštovních známek s jeho náměty.

Ocenění

Roku 1964 byl Milanu Knoblochovi udělen Ministerstvem kultury Polské republiky Řád za zásluhu o kulturu, v roce 1979 získal cenu Svazu českých výtvarných umělců a Českého fondu výtvarných umění, roku 1980 byl jmenován Zasloužilým umělcem a v roce 1984 získal cenu Ministerstva kultury České republiky.[2]

Ukázky tvorby

Odkazy

Reference

  1. KLÍMOVÁ-BREJCHOVÁ, Alena. 29. 3. 2020 ve věku 99 let zemřel pražský medailér, sochař a malíř Milan Knobloch. S. 92–93. ZHOŘ ART [online]. Spolek přátel umění Dr. Igora Zhoře [cit. 2021-05-06]. Roč. čtvrtý, čís. 2/2020, s. 92–93. Dostupné online. 
  2. a b c d Milan Knobloch | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-10-14]. Dostupné online. 
  3. Svatováclavská pocta Benediktu XVI.. Numismatikus [online]. [cit. 2011-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Literatura

  • Milan Knobloch: medaile, mince, plastiky. Praha: Nadace Lyry Pragensis, 1998. 216 s. ISBN 80-7059-072-6. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Památník Horákové - busta Knobloch.jpg
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Busta Milady Horákové na pražském náměstí Hrdinů před Vrchním soudem a Věznicí Pankrác; autory žulového pomníku a bronzové busty architekt Jiří Lasovský a sochař Milan Knobloch; busta odhalena 28. října 2009 (info)
Milan Knobloch, J.K.Tyl.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Milan Knobloch, J.K.Tyl, bronz, signováno na soklu M.KNOBLOCH, Mozartův salonek Stavovského divadla v Praze
Pomník Bohuslava Martinů, Polička.jpg
Autor: František Šťastný, Licence: CC BY-SA 4.0
Socha Bohuslava Martinů od sochaře Milana Knoblocha z roku 1990.
Milan Knoblochː W.A.Mozart.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Milan Knoblochː W.A.Mozart, bronz, signováno na soklu M. KNOBLOCH, Mozartův salonek Stavovského divadla v Praze