Milan Otáhal
PhDr. Milan Otáhal, CSc. | |
---|---|
Narození | 9. června 1928 Vsetín ![]() |
Úmrtí | 9. října 2017 (ve věku 89 let) |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
Povolání | historik |
Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
Politická strana | KSČ (do 1970) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Milan Otáhal (9. června 1928 Vsetín – 9. října 2017[1][2]) byl český historik soudobých dějin a bývalý disident. Zabýval se především obdobím tzv. normalizace.
Život
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval československé a světové dějiny a dva roky zde působil jako asistent. Od roku 1955 byl vědeckým pracovníkem Historického ústavu ČSAV. Jako člen KSČ se v 60. letech účastnil reformního procesu a později se stal spoluautorem knihy Sedm pražských dnů (tzv. Černé knihy), což mu přineslo trestní stíhání, vyloučení ze strany a zákaz povolání. V 70. a 80. letech působil jako spoluautor samizdatového sborníku Historické studie a náležel k zakládajícím signatářům Charty 77.
Po roce 1989 vedl oddělení dějin tzv. normalizace nově založeného Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, přednášel na filozofických fakultách v Praze a Brně a absolvoval též stáže v zahraničí. Kromě toho vydal řadu publikací k období let 1969–1989, mezi nimi rozsáhlou knihu Sto studentských revolucí, obsahující rozhovory s účastníky listopadového převratu. I v penzi nadále zůstával členem redakční rady Soudobých dějin a redakčního okruhu Českého časopisu historického.
Dílo (výběr)
- Dělnické hnutí na Ostravsku 1917–1921. Příspěvek k hospodářsko-sociálnímu a politickému vývoji ostravsko-karvínského revíru. Ostrava : Krajské nakladatelství, 1957.
- Zápas o pozemkovou reformu v ČSR. Praha : ČSAV, 1963.
- Češi v dějinách nové doby (pokus o zrcadlo). Praha : Rozmluvy, 1991. (s P. Pithartem a P. Příhodou pod pseudonymem PODIVEN)
- Der rauhe Weg zur "samtenen Revolution". Vorgeschichte, Verlauf und Akteure der antitotalitären Wende in der Tschechoslowakei. Köln : Bundesinstitut für ostwissenschaftliche und internationale Studien, 1992.
- Opozice, moc, společnost 1969–1989. Příspěvek k dějinám "normalizace". Praha : Maxdorf, 1994
- Podíl tvůrčí inteligence na pádu komunismu. Brno : Doplněk, 1999.
- Sto studentských revolucí. Studenti v období pádu komunismu: životopisná vyprávění. Praha : NLN, 1999. (s M. Vaňkem)
- Normalizace 1969–1989. Příspěvek ke stavu bádání. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2002.
- Studenti a komunistická moc v českých zemích 1968-1989. Praha : Dokořán, 2003.
- Wo ist unsere Heimat? Geschichte und Schicksal in den Ländern der böhmischen Krone. München : Langen Müller, 2003. (s P. Pithartem a P. Příhodou)
- Opoziční proudy v české společnosti 1969–1989. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2011.
Odkazy
Reference
- ↑ Zemřel historik a disident Milan Otáhal. Novinky.cz [online]. 2017-10-11 [cit. 2017-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Milan Otáhal (9. 6. 1928 – 9. 10. 2017) [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2017 [cit. 2017-10-15]. Dostupné online.
Literatura
- PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice : Historický ústav AV ČR ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1.
- TŮMA, Oldřich (ed.). Historické studie. K sedmdesátinám Milana Otáhala. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1998. 287 s. ISBN 80-85270-81-1.
- TŮMA, Oldřich; VILÍMEK, Tomáš (edd.). Historik v soudobých dějinách. Milanu Otáhalovi k osmdesátým narozeninám. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., 2008. 286 s. ISBN 978-80-7285-095-2.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milan Otáhal
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Milan Otáhal: Byla to revoluce bez revolucionářů (rozhovor pro Hospodářské noviny, 11. 11. 2004)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“