Milan Píka
Dr. Ing. Milan Píka | |
---|---|
Generál dvou armád | |
Narození | 28. července 1922 nebo 28. června 1922 Hranice, ![]() |
Úmrtí | 20. března 2019 (ve věku 96 let) Bratislava, ![]() |
Národnost | Češi |
Rodiče | Heliodor Píka |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | brigádní generál |
Doba služby | 1940 – 1945 |
Sloužil | Československo |
Složka | Československé perutě v RAF |
Jednotka | 310. československá stíhací peruť RAF |
Války | Druhá světová válka |
Vyznamenání | ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Milan Píka (28. července 1922 Hranice – 20. března 2019 Bratislava) byl slovenský a český brigádní generál, člen zahraničního odboje a příslušník RAF. Po komunistickém převratu byl režimem pronásledován v rámci komunistických politických procesů 50. let.[1]
Život
Narodil se v roce 1922 v Hranicích na Moravě, po obsazení nacistickým Německem uprchl v r.1939 s matkou do Rumunska za svým otcem Heliodorem Píkou. Později odcestoval do Francie, kde roku 1940 vstoupil do československého zahraničního odboje a stál u zrodu československé zahraniční armády. Než však mohl kvůli svému věku (na jaře 1940 mu ještě nebylo 17 let) nastoupit, byla Francie v květnu-červnu 1940 Německem dobyta.
Po pádu Francie odcestoval do Spojeného království, kde se vstoupil do Royal Air Force. Kvůli zrakové vadě se nemohl stát pilotem, ale sloužil zde u pozemního personálu RAF.
Po válce se na popud svého otce dal na studium, studoval právo na Karlově univerzitě. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl jako kapitán československé armády a pracovník ministerstva obrany v roce 1948 uvězněn. Byl falešně obviněn z přípravy únosu svého otce a spolupráce s britskou rozvědkou. Oficiálně pro nedostatek důkazů byl obvinění zproštěn (proces s ním a jeho údajnými společníky začal 16. února 1949, brzy po začátku procesu s jeho otcem gen. H. Píkou, který začal 28. ledna 1949). Jako persona non grata byl však vyloučen ze studií, degradován a získal umístěnku v dolech v Jáchymově. Nakonec se jáchymovskému trestu vyhnul, když se odstěhoval na Slovensko.[2]
Jeho otec byl 21. června 1949 popraven ve vykonstruovaném soudním procesu,[3] přičemž on sám usiloval od té doby o očištění jména svého otce jako oběti justiční vraždy.[4] Nakonec se mu to povedlo až ve společensky volnějších 60. letech, poté co mu generál Ludvík Svoboda navrhl,[5] aby žádal o soudní rehabilitaci.[6]
V roce 2014 jej slovenský prezident Gašparovič a český prezident Zeman současně povýšili do hodnosti brigádního generála. Byl tedy jediným generálem dvou armád – české a slovenské.[7]
Zemřel v březnu 2019 ve věku 96 let. V říjnu 2019 jej Městský soud v Praze rehabilitoval, neboť potvrdil, že komunistické obvinění z přípravy únosu, na jehož základě byl v roce 1948 uvězněn, bylo nezákonné. Ačkoliv Milan Píka za svého života bojoval za nápravu křivd komunistické justice, o jeho vlastní rehabilitaci musela požádat až jeho dcera, Dagmar Sedláčková.[8]
Reference
- ↑ Milan Píka (1922 - 2019). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2019-03-23]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Milan Píka (1922 - 2019). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2019-03-23]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Politické procesy a političtí vězni. My jsme to nevzdali [online]. [cit. 2019-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Milan Píka: Můj otec Heliodor byl před popravou naprosto klidný. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Píka, Milan : P. https://forum.valka.cz [online]. [cit. 2019-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Proces s Heliodorem Píkou: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2019-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel válečný veterán a generál dvou armád Milan Píka. Synovi popraveného Heliodora Píky bylo 96 let. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Komunistický režim ho věznil neoprávněně, rehabilitoval soud generála Milana Píku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem – Československo.
Stužka: Československá vojenská medaile "Za zásluhy" prvního stupně.
Stužka: Československý válečný kříž 1939.
Stužka: Čestný odznak Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého – Česká republika.
Stužka: Rad Ľudovíta Štúra II. triedy – Slovenská republika.
Stužka: Pamätná medaila ministra obrany Slovenskej republiky I. stupňa.
Autor: EricSerge, Licence: CC BY-SA 4.0
Stužka: Pamätná medaila náčelníka Generálneho štábu ozbrojených síl Slovenskej republíky
Stužka: Medaile Za zásluhy II. stupně – Česká republika (od roku 1994).
Stužka: Záslužný kříž ministra obrany ČR – III. stupeň.
Stužka: Medaile "Za zásluhy o ČSLA" – I. stupeň – Československo.
Pamětní medaile k 60. výročí Slovenského národního povstání - stužka
Stužka: Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany České republiky.
Autor: Mboro, Licence: CC0
Stužka: Československá vojenská pamětní medaile.
Stužka: Medaile "Za zásluhy o ČSLA" – II. stupeň – Československo.