Milan Rejchl

Milan Rejchl
Narození9. srpna 1936 (86 let)
Hradec Králové
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milan Rejchl (* 9. srpna 1936 Hradec Králové) je český architekt. Je synem královéhradeckého architekta Jana Rejchla a vnukem architekta Václava Rejchla st.[1]

Život

Milan Rejchl se narodil 9. srpna 1936 v Hradci Králové, jeho otcem byl významný tamější architekt Jan Rejchl. Jeho dědečkem z otcovy strany byl stavitel a architekt Václav Rejchl st., dědečkem z matčiny strany truhlář-nábytkář, který spoluvytvářel interiéry Kotěrovy budovy královéhradeckého muzea.[2] V letech 1954 - 60 absolvoval Rejchl Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, kam měl kvůli politickým obtížím svého strýce Václava Rejchla ml. v 50. letech 20. století ztížený přístup, nakonec byl ale přijat na přímluvu architekta a pedagoga Karla Honzíka. Mezi Rejchlovy učitele zde patřili například Antonín Ausobský, Jindřich Krise a právě také Karel Honzík.[3] V letech 1960 - 77 Rejchl působil v Pražském projektovém ústavu, v letech 1977 - 93 pak na Fakultě architektury ČVUT jako vedoucí ateliéru a vedoucí katedry architektonické tvorby.[1] V roce 1983 na fakultě obhájil disertační práci Optimalizace podmínek architektonického návrhu středisek standardní občanské vybavenosti venkovských sídel.[3] Od roku 1990 má vlastní kancelář pro architekturu, interiér a design v Praze.[1] Kromě architektury se Milan Rejchl věnuje také keramice a malířství (akvarely, kresby, oleje).[3]

Milan Rejchl je ženatý s manželkou Dagmar a společně mají dvě děti, Pavlínu a Iva, který je partnerem Rejchlovy architektonické kanceláře.[1]

Dílo

  • tělocvična školy v Praze na Spořilově (1964)[1]
  • středisko občanské vybavenosti na experimentálním sídlišti Invalidovna v Praze 8, spolupráce Josef Polák, Vojtěch Šalda, Jan Zelený (1966)[1][3][4]
  • Interhotel Olympik v Praze 8, spolupráce Josef Polák, Vojtěch Šalda, Jan Zelený (1969)[1], architekt někdy chybně uváděn jako Rajchl[3][4]
  • rodinný dům v Praze 4, Nad Pekařkou (1969)[1]
  • terasový dům Nad cihelnou (1970)[1]
  • silniční most na Gočárově okruhu v Hradci Králové pod soutokem Labe s Orlicí, spolupráce statik Ing. Jan Schwaller (1974)[1]
  • úprava nároží s poutačem pro firmu Petrof v Hradci Králové, spolupráce Jan Rejchl - jedná se o konkávně prohnutou perforovanou stěnu z keramických tvarovek s logem firmy (1974)[1][3][4]
  • vila pro tenistu Jana Kodeše v Praze 6, výtvarná spolupráce Jan Koblasa, statik Jan Janatka (1974)[1][3][4]
  • přístavba motelu Stop (později Golf) Garni (původní objekt je dílem architektky Aleny Šrámkové), Praha 5, Plzeňská ulice (1974)[1][3][4]
  • rodinný dům v Praze Na Míčánce (1975)[1][4]
  • horský hotel Junior v Harrachově na Rýžovišti, spolupráce R. Černý, V. Pýcha, A. Blahušek (1982)[1][3][4]
  • horský hotel Uran v Harrachově (1982 - 83)[1][3][4][5]
  • horský hotel Horní Pramen ve Špindlerově Mlýně (1982)[1][3][4]
  • interiery apartmánů bývalého hotelu Praha v Praze 6, spolupráce Fakulta Architektury ČVUT: Jan Sedláček, Jaroslav Paroubek, Arnošt Navrátil, Radko Černý (1982)[1][3][4]
  • interiery České spořitelny v Plzni (1983)[1]
  • Jachtklub Máchova jezera ve Starých Splavech (1984)[1][3][4]
  • dva rodinné domy pro V. Pauderu a R. Vandíka ve Starých Splavech (1983 - 84)[1]
  • jídelna zaměstnanců a rychlé občerstvení pro Ústav jaderného výzkumu v Řeži (1985)[1]
  • administrativní budova Konsolidační agentury na Nábřeží kpt. Jaroše v Holešovicích, Praha 7, spolupráce Fakulta architektury ČVUT, provaděcí projekty Keramoprojekt Praha - J. Babínský (1985 - 90)[1]; v roce 2012 Rejchl sám provedl adaptaci této budovy na administrativní centrum Evropské agentury GNSS Galileo[3][4]
  • návrh interiérů Studentského domu ČVUT v Praze 6 - menza, spolupráce O. Dudek (1987)[1]
  • rodinný dům ve Slaném (1988)[1]
  • nízkoenergetický rodinný dům s dvoupodlažním skleníkem v Praze na Strahově, spolupráce I. Vorel (1989)[1][3][4]
  • úpravy Betlémské kaple pro reprezentační účely ČVUT, spolupráce O. Dudek, J. Sýkora, J. Pospíšil, F. Štědrý (1989-93)[1]
  • lázeňský hotel Pyramida ve Františkových Lázních, spolupráce J. Pospíšil (1990 - 91)[1][3]
  • nástavba dvorany a modernizace budovy ředitelství Plzeňského Prazdroje, spolupráce statik J. Janatka, J. Kratochvíl, A. Blahušek (1992)[1]
  • úpravy parteru a vrátnice v Plzeňském Prazdroji (1993)[1]
  • restaurace Na Spilce v Plzeňském Prazdroji (1994)[1]
  • návrh úpravy barevnosti průčelí Plzeňského Prazdroje (1994)[1]
  • návrh modernizace objektu garáží Palace (též Novákových garáží, nám. 5. května čp. 835) v Hradci Králové (původní architektonický návrh Josefa Fňouka z roku 1931) a předváděcí salony Škoda, WW, Audi, Seat; spolupráce Ivo Rejchl (1994)[1][3][4]
  • návrh úpravy zámku v Nadějkově (1995, nerealizováno)[1]
  • rodinný dům v Jesenici, spolupráce Ivo Rejchl (2005)[1]
  • rodinný nízkoenergetický dvojdům se skleníky v Jesenici (2005)[1][3][4]
  • nízkoenergetický rodinný dům v Senohrabech, spolupráce Ivo Rejchl (1999 - 2004)[1][3][4]
  • rodinný dům s bazénem v Praze 14, spolupráce Ivo Rejchl (1998)[1]
  • novostavba čerpací stanice a servisu u garáží Palace (též Novákových garáží) v Hradci Králové, spolupráce Ivo Rejchl (2000)[1][3][4]
  • činžovní vila se třemi byty a s bazénem v Praze 4 - Braníku, spolupráce Ivo Rejchl (2002)[1]
  • nízkoenergetický rodinný dům v Hradci Králové na Zámečku, spolupráce Ivo Rejchl (2002 - 03)[1][4]
  • nájemní vila - dvojdům pro v Praze 6 - Nebušicích (2003 - 05)[1]
  • rodinná vila v Praze 6 - Nebušicích (2003 - 05)[1]
  • návrh vily v novém Hradci Králové (2005)[1]
  • návrh vzdělávacího a relaxačního centra v Kosoři u Prahy (2006)[1]
  • návrh rodinného domu v Kosoři u Prahy - (2006)[1]
  • projekt půdní vestavby v ulici Za Poříčskou branou, Praha 8 (2007)[1]

V roce 2016 proběhla v královéhradecké galerii Na Hradě souborná výstava díla Milana Rejchla. Slavnostní vernisáže se zúčastnili mj. Rejchlovi kolegové a žáci, mezi nimi například architekt a designer Patrik Kotas.[6]

Publikace v časopise Stavebnictví a interiér:

Galerie

  • Hotelový dům, součást sídliště Invalidovna v Praze
    (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

    Hotelový dům, součást sídliště Invalidovna v Praze

  • Hotel Praha (demolice 2014)

    Hotel Praha (demolice 2014)

  • Budova jídelny a bistra ÚJV Řež
    (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0

    Budova jídelny a bistra ÚJV Řež

  • administrativní centrum Evropské agentury GNSS Galileo

    Administrativní centrum Evropské agentury GNSS Galileo

  • Hotel Pyramida, Františkovy Lázně

    Hotel Pyramida, Františkovy Lázně

  • Restaurace Na Spilce, Plzeňský Prazdroj

    Restaurace Na Spilce, Plzeňský Prazdroj

  • Garáže Palace (Novákovy garáže), Hradec Králové

    Garáže Palace (Novákovy garáže), Hradec Králové

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au Arching R-R - Doc. ing. arch. Milan Rejchl CSc.. www.archingr-r.cz [online]. [cit. 2020-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-28. 
  2. ↑ Architekt Milan Rejchl pokračuje v řemesle otce, strýce i dědečků. A následuje ho syn i vnuk. Hradec Králové [online]. 2019-06-09 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t ZIKMUND - LENDER, Ladislav. Milan Rejchl - architektura a výtvarné dílo [online]. [cit. 2020-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-28. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r ZIKMUND-LENDER, Ladislav. Tři generace architektů. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2012. 138 s. ISBN 978-80-905271-1-9. 
  5. ↑ rehabilitační středisko Uranových dolů - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ REDAKCE. Díla v galerii Na Hradě mapují celý život Milana Rejchla. Hradecký deník. 2016-02-23. Dostupné online [cit. 2020-05-20]. 

Související články

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Plzeňský Prazdroj, Restaurace Na Spilce, 2.jpg
Autor: Max Hauner, Licence: CC BY-SA 4.0
Areál pivovaru Plzeňský Prazdroj, Restaurace Na Spilce.
Praha Holesovice Janovskeho 2 a.jpg
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha - Holešovice, Janovského 2 - sídlo GSA, pohled od Bubenské
Řež, ÚJV, budova s jídelnou.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Husinec-Řež, okres Praha-východ. ÚJV, budova s jídelnou.
Praha, Dejvice, Hotel Praha 01.jpg
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Hotel Praha, Dejvice, Praha 6. Pohled ze Střešovic z ulice Spojená.
Molákova 34, Rezidence Expo (01).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Karlín. Molákova 577/34, Rezidence Expo.
Pyramida Hotel in Franzensbad Tschechien.JPG
Autor: Usien, Licence: CC0
Pyramida - Hotel in Františkovy Lázně, Czech Republic.