Milan Stojadinović
Milan Stojadinović | |
---|---|
předseda vlády Království Jugoslávie | |
Ve funkci: 24. červen 1935 – 5. únor 1939 | |
Předchůdce | Bogoljub Jevtić |
Nástupce | Dragiša Cvetković |
Stranická příslušnost | |
Členství | Jugoslávské radikální společenství |
Narození | 4. srpna 1888 Čačak, Srbsko |
Úmrtí | 24. října 1961(ve věku 73 let) Buenos Aires, Argentina |
Alma mater | Právnická fakulta Bělehradské univerzity First Belgrade Gymnasium |
Profese | politik, právník, ekonom a vysokoškolský učitel |
Náboženství | Srbská pravoslavná církev |
Ocenění | velkokříž Řádu Bílého lva (1936) |
Commons | Milan Stojadinović |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milan Stojadinović (4. srpna 1888, Čačak - 24. října 1961, Buenos Aires) byl jugoslávský politik, právník, národohospodář, ekonom. V meziválečné Jugoslávii zastával pozici předsedy vlády.
Již v období první světové války působil na ministerstvu financí, následně - v Pašićově vládě - byl s krátkou přestávkou ministrem financí[1]. Od června 1935 byl předsedou jugoslávské vlády, do níž zapojil i reprezentanty Slovinců a Muslimů. Upustil od násilného prosazování ideje jugoslávství (znovu bylo povoleno užívání národních symbolů) a represí vůči umírněné opozici.[2] Pokoušel se o dohodu s Chorvaty, se kterými se vztahy ke konci 30. let ze strany Bělehradu horšily.
Při prosazování konkordátu s Římem hrozila jemu i členům jeho vlády exkomunikace ze srbské pravoslavné církve.[1] Stojadinović nakonec návrh z jednání stáhl. Kromě funkce předsedy vlády vykonával také funkci ministra zahraničí, přičemž v zahraniční politice se zaměřoval na vytváření nových přátelských vztahů (s Německem, Itálií a Bulharskem), což bylo ze strany jugoslávských spojenců sledováno s občasnou nedůvěrou. Jeho vládě se podařilo ovšem podepsat s Francií a zároveň i s Itálií, které měla pro bělehradskou vládu nepříliš uspokojivé zájmy v Jugoslávii, důležité smlouvy.
Podobně jako v mnohých jiných státech i v Jugoslávii vznikly oddíly věrné Stojadinovićovi, jejichž příslušníci se vyznačovali nošením zelených košil a pozdravem Vodja (Vůdce). Z funkce Stojadinović odstoupil v únoru 1939 pro neshody v chorvatské otázce.
Po druhé světové válce dožil v Argentině, kde mimo jiné působil také jako poradce prezidenta v ekonomických otázkách.
Reference
- ↑ a b Článek na stránkách srbského deníku Glas Javnosti (srbsky)
- ↑ PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 354. Dále jen Dějiny Srbska.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Stojadinović na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milan Stojadinović
Média použitá na této stránce
Autor: Guilherme Paula, Licence: CC BY-SA 3.0
State flag of Serbia (1882-1918)
Všeslovanská vlajka shválena na všeslovanské konvenci v Praze v roku 1848
Všeslovanská vlajka shválena na všeslovanské konvenci v Praze v roku 1848
Coat of Arms of the Kingdom of Yugoslavia based on the Coat of Arms of Serbia
Yugoslav politician