Milan Uhrík

Ing. Milan Uhrík, Ph.D.
4. předseda hnutí Republika
Úřadující
Ve funkci od:
9. března 2021
PředchůdcePeter Marček
Poslanec Evropského parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
2. července 2019
Poslanec Národní rady Slovenské republiky
Ve funkci:
březen 2016 – 2. července 2019
NástupceMarián Chmelár
Poslanec Nitranského kraje
Ve funkci:
2017 – 19. srpna 2019
NástupceOndrej Šedivý
Stranická příslušnost
ČlenstvíSDKÚ-DS (2010–2013)
ĽSNS (2013–2021)
Republika (od 2021)

Narození21. prosince 1984 (39 let)
Československo Komjatice, Československo
Národnostslovenská
Alma materSlovenská technická univerzita v Bratislavě
Profesepolitik
Webová stránkawww.milanuhrik.sk
CommonsMilan Uhrík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Uhrík (* 21. prosince 1984) je slovenský politik, poslanec Evropského parlamentu zvolený za Ľudovou stranu Naše Slovensko.[1] Je bývalým poslancem Národní rady Slovenské republiky[2] za Ľudovou stranu Naše Slovensko, členem zahraničního výboru Národní rady Slovenské republiky,[3] ředitelem úřadu Banskobystrického kraje, dříve IT manažerem a vývojářem, vysokoškolským pedagogem a výzkumným pracovníkem, živnostníkem a jednatelem s.r.o., projektovým manažerem fondů EU, analytikem kapitálových investic a programátorem webových aplikací. Pracoval také jako investiční analytik ve švýcarském Curychu ve společnosti Holcim Group Support.

Studium a vědecká činnost

Milan Uhrík vyrůstal v Komjaticích u Nitry. V roce 2004 absolvoval Střední průmyslovou školu v Nitře, obor automatizace. Následně vystudoval bakalářský obor Průmyslová informatika na Fakultě elektrotechniky a informatiky Slovenské technické univerzity v Bratislavě. V roce 2007 absolvoval stáž na Hutnicko-chemické fakultě Univerzity v Bělehradě a stáž na Vysoké škole techniky, obchodu a designu v německém Wismaru. Inženýrské studium na Ústavu řízení a průmyslové informatiky Slovenské technické univerzity v Bratislavě ve studijním programu Kybernetika ukončil v roce 2009; souběžně (2005–2009) studoval obor Světová ekonomika, finanční management a ekonomika podniku na Ústavu managementu Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

V roce 2012 ukončil doktorské studium na Ústavu energetiky a aplikované elektrotechniky FEI STU v Bratislavě s nulovým h-indexem. Publikoval více než 3 (Scopus) vědecké a odborné publikace. Pracoval na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě (2011–2014) jako projektový manažer fondů EU a později (2010–2015) působil jako vysokoškolský pedagog na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě.[4]

Politická činnost

V letech 2010–2012 byl členem Novej Generácie, mládežnické organizace strany SDKÚ-DS.[5] V tomto období měl být Uhrík také členem strany SDKÚ-DS, sám se k tomu však nevyjadřuje.[6] V komunálních volbách v listopadu 2010 neúspěšně kandidoval za SDKÚ-DS na post zastupitele v obci Komjatice. Od roku 2014 působí ve strukturách strany ĽSNS.[5]

V parlamentních volbách 5. března 2016 byl zvolen poslancem Národní rady Slovenské republiky, získal 10 568 preferenčních hlasů, což mu vyneslo 5. místo ze 14 zvolených poslanců za nacionalistickou stranu ĽSNS.[7]

Dne 7. srpna 2017 oznámil, že bude kandidovat na post hejtmana Nitranského kraje.[8] Hejtmanem Nitranského kraje zvolen nebyl, skončil na třetím místě s 15,36 %. Byl zvolen poslancem Nitranského kraje za volební obvod č. 3 (Nitra).[9] Kromě Mariana Kotleby byl jediným zvoleným krajským zastupitelem za svou stranu.[10]

Ve volbách do Evropského parlamentu 2019 byl zvolen europoslancem za stranu ĽSNS. Ze 14. místa na kandidátce se ziskem 42 779 preferenčních hlasů přeškrtl na 1. místo.[11]

Dne 19. srpna 2019 se vzdal mandátu poslance Nitranského kraje z důvodu zvolení europoslancem.[12]

V lednu 2021, údajně v reakci na změnu stanov strany ĽSNS ve prospěch centralizace moci v rukou Mariana Kotleby, vystoupil spolu s dalšími pěti poslanci ze strany.[13] V březnu 2021 Uhrík spolu s dalšími přeběhlíky z ĽSNS převzal stranu Hlas lidu Petra Marčeka (dříve Hnutí za demokracii) a transformoval ji na hnutí Republika, jehož se následně stal předsedou.[14]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milan Uhrík na slovenské Wikipedii.

  1. Domov | Kancelária v Bratislave. Európsky parlament [online]. 2023-07-31 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Ing. Milan Uhrík, PhD.
  3. Výbory : Zoznam : Zahraničný výbor NR SR - Národná rada Slovenskej republiky. www.nrsr.sk [online]. [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. Milan Uhrík. www.milanuhrik.sk [online]. [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. 
  5. a b AKTUALITY.SK. Milan Uhrík zatajil, že bol dva roky medzi prozápadnými mládežníkmi SDKÚ. Až potom otočil a prešiel k ĽSNS. Aktuality.sk [online]. 2023-08-24 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ĎALŠIE ZISTENIA: UHRÍK NEBOL IBA ČLENOM NOVEJ GENERÁCIE, BOL ZJAVNE AJ ČLENOM SDKÚ. Facebook [online]. [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. 
  7. Voľby do Národnej rady SR 2016 - Definitívne výsledky. volby.statistics.sk [online]. [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. 
  8. AKTUALITY.SK. Za nitrianskeho župana kandiduje aj kotlebovec Uhrík. Aktuality.sk [online]. 2017-08-07 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. AKTUALITY.SK. Voľby do VÚC 2017: Nitriansky kraj - konečné výsledky. Aktuality.sk [online]. 2017-11-04 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. MIKUŠOVIČ, Dušan. Kotleba vyhorel: stratil 25-tisíc hlasov, prišiel o župu a má len dvoch poslancov. Denník N [online]. 2017-11-05 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. GABRIŽOVÁ, Zuzana. Konečné výsledky eurovolieb 2019 na Slovensku. euractiv.sk [online]. 2019-05-27 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. TERAZ.SK. Milan Uhrík sa vzdal mandátu krajského poslanca. TERAZ.sk [online]. 2019-08-19 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ĽSNS sa štiepi, Uhrík, Mazurek, Ďurica či Suja odchádzajú po konflikte s Kotlebom. Denník N [online]. 2021-01-26 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  14. Odídenci od Kotlebu už prevzali od exposlanca. Denník N [online]. 2021-03-09 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
MEP Milan Uhrík.jpg

Slovakian MEPs official portraits - 10th Parliamentary term