Milan Uhrík

Ing. Milan Uhrík, Ph.D.
4. předseda hnutí Republika
Úřadující
Ve funkci od:
9. března 2021
PředchůdcePeter Marček
Poslanec Evropského parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
2. července 2019
Poslanec Národní rady Slovenské republiky
Ve funkci:
březen 2016 – 2. července 2019
NástupceMarián Chmelár
Poslanec Nitranského kraje
Ve funkci:
2017 – 19. srpna 2019
NástupceOndrej Šedivý
Stranická příslušnost
ČlenstvíSDKÚ-DS (2010–2013)
ĽSNS (2013–2021)
Republika (od 2021)

Narození21. prosince 1984 (40 let)
Československo Komjatice, Československo
Národnostslovenská
Alma materSlovenská technická univerzita v Bratislavě
Profesepolitik
Webová stránkawww.milanuhrik.sk
CommonsMilan Uhrík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Uhrík (* 21. prosince 1984) je slovenský politik, poslanec Evropského parlamentu zvolený za Ľudovou stranu Naše Slovensko.[1] Je bývalým poslancem Národní rady Slovenské republiky[2] za Ľudovou stranu Naše Slovensko, členem zahraničního výboru Národní rady Slovenské republiky,[3] ředitelem úřadu Banskobystrického kraje, dříve IT manažerem a vývojářem, vysokoškolským pedagogem a výzkumným pracovníkem, živnostníkem a jednatelem s.r.o., projektovým manažerem fondů EU, analytikem kapitálových investic a programátorem webových aplikací. Pracoval také jako investiční analytik ve švýcarském Curychu ve společnosti Holcim Group Support.

Studium a vědecká činnost

Milan Uhrík vyrůstal v Komjaticích u Nitry. V roce 2004 absolvoval Střední průmyslovou školu v Nitře, obor automatizace. Následně vystudoval bakalářský obor Průmyslová informatika na Fakultě elektrotechniky a informatiky Slovenské technické univerzity v Bratislavě. V roce 2007 absolvoval stáž na Hutnicko-chemické fakultě Univerzity v Bělehradě a stáž na Vysoké škole techniky, obchodu a designu v německém Wismaru. Inženýrské studium na Ústavu řízení a průmyslové informatiky Slovenské technické univerzity v Bratislavě ve studijním programu Kybernetika ukončil v roce 2009; souběžně (2005–2009) studoval obor Světová ekonomika, finanční management a ekonomika podniku na Ústavu managementu Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

V roce 2012 ukončil doktorské studium na Ústavu energetiky a aplikované elektrotechniky FEI STU v Bratislavě s nulovým h-indexem. Publikoval více než 3 (Scopus) vědecké a odborné publikace. Pracoval na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě (2011–2014) jako projektový manažer fondů EU a později (2010–2015) působil jako vysokoškolský pedagog na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě.[4]

Politická činnost

V letech 2010–2012 byl členem Novej Generácie, mládežnické organizace strany SDKÚ-DS.[5] V tomto období měl být Uhrík také členem strany SDKÚ-DS, sám se k tomu však nevyjadřuje.[6] V komunálních volbách v listopadu 2010 neúspěšně kandidoval za SDKÚ-DS na post zastupitele v obci Komjatice. Od roku 2014 působí ve strukturách strany ĽSNS.[5]

V parlamentních volbách 5. března 2016 byl zvolen poslancem Národní rady Slovenské republiky, získal 10 568 preferenčních hlasů, což mu vyneslo 5. místo ze 14 zvolených poslanců za nacionalistickou stranu ĽSNS.[7]

Dne 7. srpna 2017 oznámil, že bude kandidovat na post hejtmana Nitranského kraje.[8] Hejtmanem Nitranského kraje zvolen nebyl, skončil na třetím místě s 15,36 %. Byl zvolen poslancem Nitranského kraje za volební obvod č. 3 (Nitra).[9] Kromě Mariana Kotleby byl jediným zvoleným krajským zastupitelem za svou stranu.[10]

Ve volbách do Evropského parlamentu 2019 byl zvolen europoslancem za stranu ĽSNS. Ze 14. místa na kandidátce se ziskem 42 779 preferenčních hlasů přeškrtl na 1. místo.[11]

Dne 19. srpna 2019 se vzdal mandátu poslance Nitranského kraje z důvodu zvolení europoslancem.[12]

V lednu 2021, údajně v reakci na změnu stanov strany ĽSNS ve prospěch centralizace moci v rukou Mariana Kotleby, vystoupil spolu s dalšími pěti poslanci ze strany.[13] V březnu 2021 Uhrík spolu s dalšími přeběhlíky z ĽSNS převzal stranu Hlas lidu Petra Marčeka (dříve Hnutí za demokracii) a transformoval ji na hnutí Republika, jehož se následně stal předsedou.[14]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milan Uhrík na slovenské Wikipedii.

  1. Domov | Kancelária v Bratislave. Európsky parlament [online]. 2023-07-31 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Ing. Milan Uhrík, PhD.
  3. Výbory : Zoznam : Zahraničný výbor NR SR - Národná rada Slovenskej republiky. www.nrsr.sk [online]. [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. Milan Uhrík. www.milanuhrik.sk [online]. [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. 
  5. a b AKTUALITY.SK. Milan Uhrík zatajil, že bol dva roky medzi prozápadnými mládežníkmi SDKÚ. Až potom otočil a prešiel k ĽSNS. Aktuality.sk [online]. 2023-08-24 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ĎALŠIE ZISTENIA: UHRÍK NEBOL IBA ČLENOM NOVEJ GENERÁCIE, BOL ZJAVNE AJ ČLENOM SDKÚ. Facebook [online]. [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. 
  7. Voľby do Národnej rady SR 2016 - Definitívne výsledky. volby.statistics.sk [online]. [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. 
  8. AKTUALITY.SK. Za nitrianskeho župana kandiduje aj kotlebovec Uhrík. Aktuality.sk [online]. 2017-08-07 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. AKTUALITY.SK. Voľby do VÚC 2017: Nitriansky kraj - konečné výsledky. Aktuality.sk [online]. 2017-11-04 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. MIKUŠOVIČ, Dušan. Kotleba vyhorel: stratil 25-tisíc hlasov, prišiel o župu a má len dvoch poslancov. Denník N [online]. 2017-11-05 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. GABRIŽOVÁ, Zuzana. Konečné výsledky eurovolieb 2019 na Slovensku. euractiv.sk [online]. 2019-05-27 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. TERAZ.SK. Milan Uhrík sa vzdal mandátu krajského poslanca. TERAZ.sk [online]. 2019-08-19 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ĽSNS sa štiepi, Uhrík, Mazurek, Ďurica či Suja odchádzajú po konflikte s Kotlebom. Denník N [online]. 2021-01-26 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  14. Odídenci od Kotlebu už prevzali od exposlanca. Denník N [online]. 2021-03-09 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Uhrík na Wikimedia Commons

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
MEP Milan Uhrík.jpg

Slovakian MEPs official portraits - 10th Parliamentary term