Milan Zelinka

Milan Zelinka (* 22. března 1942 Igram) je slovenský spisovatel. V roce 2008 získal cenu Anasoft Litera pro nejlepší slovenskou prozaickou knihu, za prózu Teta Anula.

V letech 1959–1961 studoval zpěv na Státní konzervatoři v Bratislavě, ale studia nedokončil. Po vojně se začal živit jako opravář telefonních ústředen. Do literatury vstoupil v 60. letech. Knižně debutoval v roce 1972.^[1] Většina jeho próz je situována do jeho rodného východního Slovenska. Žije v Papíne.^[2]

Literární kritik Alexander Halvoník jeho prózy charakterizoval slovy: "Zelinkovy prózičky mají realistický příběhový půdorys, ale je otázkou, zda v nich není více moderního existenciálního cítění než tradičního či klasického realismu. (...) Zelinkův příběh má daleko do realistické příhody, neboť je zkonstruován a pokrucován tak, aby byl především humorem s mnohoznačným obsahem. (...) Humorem, který má často příchuť začarované absurdity."^[3]

Bibliografie

• Dych (1972)
• Smädné srdce (1974)
• Belasé ráno (1978)
• Slamienky z Makova (1980)
• Kvety ako drobný sneh (1982)
• Mechanici (1983)
• Z havranieho dvora (1988)
• Povesť o strýkovi Kenderešovi (1985)
• Smädné srdce (a tušená krajina) (1990)
• Krajina (1992)
• Príbehy z Karpát (2005)
• Teta Anula (2007)
• Ten nevyspytateľný svet (2009)
• Rudenko (2011)
• Pristaš (2012)
• Frajlenka Hollóška (2013)
• Blízke diaľavy (2018)
• Na okraj kultúry, na okraj života (2019)
• Neblahé skutočnosti (2021)

Reference