Milešov (zámek)

Milešov
Celkový pohled z jihu
Základní informace
Sloh	renesanční, barokní
Architekt	Antonín Porta
Výstavba	14. století
Přestavba	1603, 1662–1676
Stavebník	neznámý
Další majitelé	Kaplířové ze Sulevic, Pětipeští z Chýš, Sekerkové ze Sedčic aj.
Poloha
Adresa	Milešov 1, Velemín, Česko Česko
Souřadnice	50°32′23,97″ s. š., 13°56′10,19″ v. d.
Milešov
Další informace
Rejstříkové číslo památky	32118/5-2186 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Milešov stojí na místě hradu ze 14. století, přestavěného na renesanční a později na barokní zámek na skalnatém kopci v Milešově u Velemína v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nedaleko odtud, směrem na sever, se vypíná nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka. Zámek je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Stáří hradu, umístěného na jih od kopce Šibeník, nelze přesně určit. Vznikl v průběhu 14. století; prvním známým majitelem byl v roce 1391 Petrman z Milešova.^[2] Podoba hradu není známa. Vzhledem k dochovanému torzu válcového bergfritu, ukrytého mezi novějšími zámeckými stavbami, lze uvažovat o bergfritové dispozici sídla, podobně jako tomu bylo u nedalekého hradu Skalka.^[3] Do husitských válek patřil Milešov rytířské rodině s přídomkem "ze Sulevic", což byli předkové Kaplířů ze Sulevic. Kaplířové získali Milešov a blízký Velemín někdy po roce 1420.^[4]

K přestavbě hradu na jednokřídlý renesanční zámek došlo nejspíš za Jiřího Kamarýta Kaplíře, který vlastnil Milešov v letech 1583–1603.^[5] Pavel Vlček se ovšem domnívá, že zámek postavil až Bohuslav Kaplíř po roce 1603.^[6] Protože třicetiletou válkou zámek značně utrpěl, provedl jeho tehdejší majitel, Karel Kaplíř, nejnutnější opravy. Snesl hradní věž do současné výšky a zámek zvýšil o jedno patro. Podle dendrochronologického rozboru dřeva použitého na krov se tak stalo v první polovině 50. let 17. století.^[5]

Další stavební aktivity jsou spojené až se Zdeňkem Kašparem Kaplířem ze Sulevic. S pracemi se začalo v letech 1662–1663 a po přerušení roku 1669, zároveň se stavbou místního kostela. V roce 1675 vznesl stavebník na pražskou konzistoř žádost o povolení zřídit na zámku kapli.^[7]

Přesné určení roku dokončení stavby zámku vázne na absenci relevantních archivních pramenů. Různí autoři je kladou do intervalu 1667–1682. Horní časový mezník vychází z datace Schallerovy Topografie z roku 1787.^[8] Na jméně autora projektu závěrečné fáze zámku, Antonia della Porty, se autoři shodují.^[2] Existuje však pouze jediný písemný doklad o Portově činnosti na Milešově. Jedná se o Kaplířův pokyn vrchnostenské kanceláři z roku 1686, aby Portovi vyplatila dlužných 500 zlatých.^[9] Kombinací mnoha dalších faktorů včetně slohového rozboru stavby lze o Portově autorství hovořit prakticky s jistotou.

Zároveň s novostavbou zámku nechal Zdeněk Kašpar Kaplíř zřídit u zámku park. Není vyloučené, že navazoval na starší, renesanční zahradu. V letech 1701–1708 byl na vyvýšené terase v parku postaven objekt, v literatuře střídavě nazývaný jako zahradní pavilón, gloriet, zahradní letohrádek či casino. Současná umělecko-historická literatura používá poslední z názvů. Autor projektu není znám, Táňa Šimková a Jakub Pátek uvažují o Marku Antonínu Canevallem.^[10] Interiér casina je vyzdobený nástěnnými malbami, jejichž námětem je antická mytologie. Jejich autorem je litoměřický malíř Josef František Čech.^[11] Kromě slohové atribuce pro Čechovo autorství hovoří i monogram "I.C." na malbě ve východním křídle casina.

V současnosti zámek není pro veřejnost přístupný, nachází se v něm sociální zařízení – domov důchodců,^[12] který postupně končí provoz.^[13]

Stavební podoba

Zámek tvoří dvě komponenty. Tzv. Starý zámek je jednokřídlá patrová budova s valbovou střechou a pětibokým rizalitem. V přízemí budovy se nacházejí architektonické články, které mohou pocházet z původního hradu. Nový zámek je čtyřkřídlá budova. V přízemí jsou arkády, které obíhají dvůr po všech čtyřech stranách. v jedné z nich na pravé části je umístěna plastika Neptuna. Hlavní průčelí je obrácené směrem do parku a ke casinu. Je k němu vestavěné schodiště, které zpřístupňuje přízemí zámku. V některých sálech se dochovala štuková výzdoba. V zámku je rovněž kaple svatého Anděla Strážce z 1. poloviny 18. století.

Galerie

• 

  Průčelí zámku

• 

  Letohrádek v zámecké zahradě

• 

  Detail nástěnné malby v letohrádku

• 

  Bývalý vdovský zámek v sousedství hlavní rezidence

Odkazy

Reference

Literatura

• Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Milešov – zámek, s. 311–317. 
• PÁTEK, Jakub. Ikonografický program výmalby zahradního pavilonu v Milešově. Ústecký sborník historický. 2010, čís. 2, s. 95–112. ISSN 0231-9349. 
• PODROUŽEK, Kamil; HONYS, Vít. Štuková výzdoba interiérů zámku v Milešově. Průzkumy památek. 2015, roč. 22, čís. 2, s. 63–80. ISSN 1212-1487. 
• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého, sv. XIV – Žatecko a Litoměřicko [online]. Praha: Šolc a Šimáček, 1923 [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 

Související články

• Seznam hradů v Ústeckém kraji
• Seznam zámků v Ústeckém kraji
• Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic
• Antonio della Porta
• Barokní architektura v Česku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Milešov na Wikimedia Commons
• Zámek na serveru hrady.cz
• Historie objektu
• Historie, fotografie
• Toulavá kamera ČT