Milena Hübschmannová

doc. PhDr. Milena Hübschmannová, CSc.
Milena Hübschmannová během veřejné besedy 30. června 2004. V pravém dolním rohu romská vlajka.
Milena Hübschmannová během veřejné besedy 30. června 2004. V pravém dolním rohu romská vlajka.
Narození10. června 1933
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí8. září 2005 (ve věku 72 let)
Kameeldrift
Jižní AfrikaJižní Afrika Jižní Afrika
Příčina úmrtísilniční dopravní nehoda
Povoláníspisovatelka, vysokoškolská učitelka, indoložka, jazykovědkyně, etnografka, překladatelka a romistka
Alma materUniverzita Karlova
Významná dílaZáklady romštiny, Po Židoch Cigáni – Svědectví Romů ze Slovenska 1939–1945, Šaj pes dovakeras – Můžeme se domluvit
OceněníCena Františka Kriegla (1994)
medaile Za zásluhy mzz III. stupeň (2002)
Manžel(ka)Josef Melč (1934–2002)
Dětidcera Tereza Hrabovská (* 1963)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milena Hübschmannová (10. června 1933 Praha – 8. září 2005 Kameeldrift, Jihoafrická republika) byla významná česká vysokoškolská pedagožka, indoložka a také zakladatelka české romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Osobní život

Po maturitě na pražském gymnáziu Howarda Fasta v roce 1951, vystudovala v letech 1951–1956 hindštinu, urdštinu a bengálštinu na Univerzitě Karlově v Praze.[1][2] Pracovala na Karlově univerzitě, v literární redakci Československého rozhlasu, v Orientálním ústavu, a v Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV.

V šedesátých letech žila půl roku v romské osadě na Slovensku, posléze se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let angažovala ve Svazu Cikánů-Romů.[3] V období normalizace byla bez stálého zaměstnání a nesměla publikovat.[4] V roce 1976 se její zásluhou začala na Státní jazykové škole v Praze vyučovat romština.[5] V roce 1991 vedla nově otevřený obor romistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy,[6] kde vedla studia romštiny až do své tragické smrti při autonehodě u města Kameeldrift v Jihoafrické republice.[7]

Milena Hübschmannová byla také zakladatelkou časopisu Romano Džaniben, spoluautorkou Romsko-českého a česko-romského slovníku, několika knih a řady článků o Romech.[8] Překládala z romštiny a urdštiny.

Je po ní také pojmenována Literární cena Mileny Hübschmannové, udělovaná od roku 2006 romsky píšícím spisovatelům za poezii a prózu.[9] Ve stejném roce o ní vznikla kniha Milena Hübschmannová ve vzpomínkách.[10]

Jejím manželem byl rozhlasový režisér Josef Melč.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ HOUDEK, Lukáš. Milena Hübschmannová - žena s velkou tolerancí a respektem ke každému člověku - Romea.cz. www.romea.cz [online]. 2012-09-07 [cit. 2017-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-05. 
  2. ↑ BALÁŽOVÁ, Jarmila. Odkaz Mileny Hübschmannové. Rozhlas.cz. 2005-10-12. Dostupné online [cit. 2017-08-05]. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ GROSS, Tom. Milena Hubschmannova. The Guardian. 2005-09-18. Dostupné online [cit. 2017-08-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  4. ↑ MANN, Arne B. Zomrela česká romistka Milena Hübschmannová. www.sme.sk. 2005-09-12. Dostupné online [cit. 2017-08-05]. (slovensky) 
  5. ↑ Nehodu v Jižní Africe nepřežila česká docentka. Novinky.cz [online]. Borgis, 2005-09-09 [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ KOMÁREK, Michal. Na pražské filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistika - Romea.cz. www.romea.cz [online]. 2015-12-09 [cit. 2017-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-05. 
  7. ↑ iDNES.cz, MF DNES, bih, Tomáš Málek. Při nehodě v Africe zemřela romistka Hübschmannová. iDNES.cz [online]. 2005-09-09 [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ NEČAS, Ctibor. Poslední dílo docentky Mileny Hübschmannové. Časopis HOST. 2006. Dostupné online [cit. 2017-08-05].  Archivováno 8. 8. 2017 na Wayback Machine.
  9. ↑ RYVOLOVÁ, Karolína. To nej z literární soutěže Mileny Hübschmannové. iLiteratura.cz. 2008-01-24. Dostupné online [cit. 2017-08-05]. 
  10. ↑ RYVOLOVÁ, Karolína. Milena Hübschmannová ve vzpomínkách. iLiteratura.cz. 2007-01-17. Dostupné online [cit. 2017-08-05]. 
  11. ↑ Melč Josef[nedostupný zdroj] na stránkách Českého rozhlasu

Literatura

  • M. Hübschmannová a kol., Romské hádanky. Praha: Fortuna, 2003 - 143 s. : ISBN 80-7168-842-8
  • M. Hübschmannová a kol., Romsko-český a česko-romský kapesní slovník. Praha: Fortuna, 1998 - 651 s. ISBN 80-7168-619-0
  • M. Hübschmanová, Šaj pes dovakeras (Můžeme se domluvit). Olomouc: Pedagogická fakulta UP Olomouc, 1993 - 117 s. ISBN 80-7067-355-9

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
CZE Medaile Za zasluhy 3st (1994) BAR.svg
Stužka: Medaile Za zásluhy III. stupně – Česká republika (od roku 1994).
HubschmannovaMilena2004 0630.jpg
Autor: Original uploader was Chuck Dilin at cs.wikipedia, Licence: CC BY-SA 2.5
cs:Milena Hübschmannová během veřejné besedy o Romech v roce 2004. V pravém dolním rohu vidíme romskou vlajku. Zdroj: Jakub Krčík/Chuck Dilin