Milena Illová

Milena Illová
Narození25. května 1888
Miličín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. října 1944 (ve věku 56 let)
Auschwitz
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Povolánínovinářka, spisovatelka, překladatelka
Manžel(ka)Rudolf Illový
RodičeJosef Mautner
Augusta Mautnerová
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milena Illová psaná též Ludmila, či Máňa, rozená Mautnerová[1] (25. května 1888 Miličín – 19. října 1944 Auschwitz)[2][3] byla česká židovská novinářka, překladatelka a spisovatelka.

Životopis

Narodila se v početné rodině Josefa Mautnera (1854–1926) a Augusty, rozené Roubíčkové (1859–1913). Její sourozenci byli: Marie Glaserová (1885–1942), Alexander (1887–1918), Hedwig (1890–1916), Maximilian (1891–1943), Leo (1892–1945), Martha (1894–1986), Anna Volianská (1895–1974), Kamila Malínská (1897–1976) a Gertrud (1903–1942).[2]

Provdala se za českého židovského básníka, publicistu a překladatele Rudolfa Illového. Jako novinářka psala o otázkách politických, mírových a ženského hnutí. Působila v sociálně demokratickém ženském hnutí.[4] Byla členkou Československé ligy pro mír a svobodu. Překládala díla z angličtiny a němčiny. Bydlela na adrese Komornická 14 v Praze XIX Dejvicích.

V červenci 1942 byla spolu s manželem převezena do Terezína, kde její manžel v lednu 1943 zemřel. Illová byla transportována 19. října 1944 do Osvětimi, kde byla ihned po příjezdu zavražděna,

Dílo

Spisy

  • Fašismus a ženy – Praha: Ústřední výbor žen sociálně demokratických, 1933
  • Pro mír – Marie Calma, Ottilie Hanausková, Pavla Moudrá, Lola Hanousková, Máňa Sychravová, Zdenka Kurzová, Milena Illová, Bohumila Smolařová-Čapková, Irena Malinská. Praha: Československá ženská liga pro mír a svobodu, 1928

Překlady

  • Pronajaté dítě – Marie Corelli; úvod František Sekanina; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 8. Praha: J. R. Vilímek, 1911
  • Satanovy strasti čili Podivná zkušenost jistého Geoffrey Tempesta, milionáře – Marie Corelli; z angličtiny. Praha: Jan Otto, 1912
  • Miláček lady Silverdaleové – William Black; úvod F. Sekanina; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 27. Praha: J. R. Vilímek, 1912
  • Neboť krev je život – Francis Marion Crawford; úvod F. Sekanina; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 42. Praha: J. R. Vilímek, 1913
  • Má obdivuhodná žena – Marie Corelli. Praha: Josef R. Vilímek, [1917][5]
  • Vítek: román o bojích Přemyslovců – Adalbert Stifter; ilustroval Stanislav Hudeček. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (ÚDKN), 1926[6]
  • Náraz: román – Ellen Wilkinson; autorizovaný překlad z angličtiny. Praha: Právo lidu, 1930
  • Hrdina je mrtev – Paula Wallisch; z němčiny. Praha: ÚDKN, 1936

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 166. 
  2. ↑ a b Ludmilla (Milena) Illovy. geni_family_tree [online]. [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ ENCYKLOPEDIE ČSSD: Illový Rudolf. www.historiecssd.cz [online]. [cit. 2020-07-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.