Miletín

Miletín
Náměstí v Miletíně
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Hořice
Obec s rozšířenou působností	Hořice (správní obvod)
Okres	Jičín
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°24′14″ s. š., 15°40′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	947 (2024)[1]
Rozloha	8,93 km²[2]
Katastrální území	Miletín
Nadmořská výška	334 m n. m.
PSČ	507 71
Počet domů	380 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa městského úřadu	K. J. Erbena 99 507 71 Miletín obec.miletin@iol.cz
Starosta	Miroslav Nosek
Oficiální web: www.miletin.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Miletín
Další údaje
Kód obce	573175
Kód části obce	94668
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miletín (německy Miletin) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Rozkládá se uprostřed údolí, na úpatí hory Zvičiny mezi Jičínem, Dvorem Králové nad Labem a Hořicemi v Podkrkonoší. Žije zde 947^[1] obyvatel. Nadmořská výška miletínského vrchu je 334 metrů.

Předchůdcem města bylo nejméně od dvanáctého století hradiště, jehož rozloha dosahovala asi sedmnácti hektarů.^[4] První písemná zmínka o něm pochází z roku 1124, kdy jej navštívili kníže Vladislav I. a biskup Oto Bamberský. Na začátku třináctého století se Miletín stal šlechtickým majetkem Zbraslava, připomínaného naposledy v roce 1238 v úřadu nejvyššího číšníka. Zbraslav vesnici odkázal vdově Domaslavě, která jej roku 1241 darovala řádu německých rytířů. Ti založili miletínskou komendu, s jejímiž držiteli jsou spojeny další dějiny městečka. V roce 1261 byl Miletín zmíněn jako trhová ves a o šest let později jako městečko.^[5]

Na začátku patnáctého století němečtí rytíři městečko zastavili a v roce 1410 zástavní smlouvu s Benešem z Choustníka obnovili. Přestože jim mělo městečko po Benešovi smrti připadnout zpět, zmocnil se jej Jan Městecký z Dobrušky a Opočna. Zřejmě už od poloviny čtrnáctého století navíc část městečka patřila Lichtenburkům, z nichž Hynek Krušina IV. z Lichtenburka po roce 1437 spojil oba díly do jednoho panství.^[6]

Roku 1560 se Miletín poprvé stal městem. Od roku 1560 byl vlastníkem Miletína a k němu patřících obcí a majetku Jiří z Valdštejna. Byl přísedícím u komorního soudu a pro Miletín byl velikým dobrodincem. Položil základ k městské obci a byl pravým otcem svým poddaným. Hned po nástupu na panství začal zvelebovat městečko, postaral se o pořádek a jeho udržení a o všechny záležitosti potřebné ke spravování obecních záležitostí. Na jeho počest se městským symbolem stal svatý Jiří na koni bodající draka.

Barokní zámek v Miletíně vystavěl v letech 1693 až 1701 hradecký stavitel K. M. Klupf na místě bývalého hradu, roku 1847 byl zámek empírově upraven. Anglický park v jeho okolí zřídil kníže Alexandr Schönburg-Hartenstein roku 1881. V současnosti je v zámku vybudována expozice českého amatérského divadla.

V roce 1846 vypukl v městečku obrovský požár. Oheň vznikl v panské stodole a po doškových střechách se rychle šířil na další domy. Silný vítr oheň rozšiřoval na další domy, takže během tří hodin shořela velká část Miletína, 112 domů, a požár hořel ještě celý den a noc. Teplem se rozlily zvony na kostelní věži.

Po druhé světové válce docházelo postupně k snižování významu Miletína. Krátce po válce mu byl odebrán status města, průmysl se nerozvíjel, mladí lidé odcházeli za prací a ubytováním do okolních měst. Počet obyvatel se tak postupně snižoval a Miletín má dnes okolo 800 obyvatel. Městem se Miletín znovu stal od 10. října 2006.^[7]

Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřil Vřesník.^[10]

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. listopadu 2003.^[11]

S Miletínem je spojena tradiční výroba Miletínských modlitbiček, perníčků z cukrářské dílny rodu Erbenů, která po revoluci navázala na dobré jméno svých zakladatelů Erbenů z roku 1820. Miletínské modlitbičky vyrábí i firma Laušman, sídlící na opačné straně miletínského náměstí. V Miletíně sídlí rovněž jedna z výroben hořických trubiček, majících původ v sousedním městě.

V Miletíně již nejméně od 16. století je významně zastoupen textilní průmysl. V roce 1949 bylo několik textilních továren sloučeno do národního podniku Mileta, který se později transformoval do akciové společnosti Mileta. Název firmy byl odvozen od podobnosti názvu jejího sídla s názvem starověkého řeckého města Milétos (Milés), které bylo známé také kvalitní textilní výrobou a obchodní činností. Mileta měla kolem 750 zaměstnanců, výroba se soustředila na stolní a ložní textilní výrobky, kapesníky, košilovinu, satény, damašky a podobně.^[zdroj?]

V obci je základní škola, mateřská škola, zdravotní středisko, obchody a služby na dobré úrovni. V létě do města přijíždí turisté, kteří mohou být ubytováni v kempu s koupalištěm. Mají možnost využívat také tenisové kurty a volejbalové hřiště. V prostorách miletínského zámku se nachází expozice Muzea českého amatérského divadla.

• Zámek Miletín
• Rodný dům Karla Jaromíra Erbena
• Kostel Zvěstování Panny Marie – původně gotický, po požáru města v roce 1847 novogoticky opraven a rozšířen.
• Socha Panny Marie Immaculaty
• Socha svatého Gottharda
• Socha svatého Jiří
• Socha svatého Linharta
• Morový sloup se sochou Panny Marie na náměstí
• Pomník Karla Jaromíra Erbena
• Meteorologický sloup na náměstí K. J. Erbena^[12]
• Fara
• Katakomby – v roce 2000 nechala radnice vyčistit vchod zasypaný před válkou, opravila schodiště, vybudovala nový vstupní objekt a v podzemí rozmístila osvětlení. Katakomby obsahují sklep s valenou klenbou, 2 místnosti vytesané do skály příslušníky řádu německých rytířů ve 13. století a chodbu vedoucí k bezmála třicet metrů hluboké studni.
• Přírodní rezervace Miletínská bažantnice
• Žižkovy duby – dvojice památných dubů letních (50°23′53″ s. š., 15°39′36″ v. d.)

Dne 7. listopadu 1811 se v Miletíně narodil básník a sběratel národních pohádek a říkadel Karel Jaromír Erben. V roce 1899 se konalo slavnostní odhalení pamětní desky K. J. Erbena na domě, který stojí na místě jeho vyhořelé rodné chýše. Této slavnosti se zúčastnila řada kulturních spolků z okolí, přijelo mnoho významných osobností (Jaroslav Vrchlický, Ignát Herrmann, Alois Jirásek…), hlavní proslov o životě a díle K. J. Erbena měl Karel Václav Rais.

V roce 1901 byl odhalen na náměstí osm metrů vysoký pomník K. J. Erbena, který mohl být vyroben díky sbírce obyvatel Miletína a okolí. Byl vytesán podle návrhu Jindřicha Říhy firmou z Hořic v Podkrkonoší. Na pomníku jsou bronzové plakety s výjevy z jeho díla Kytice z pověstí národních. Na počest této události se opět sjelo do Miletína mnoho významných osobností, v předvečer odhalení pomníku se konal pochod osvětleným městem k rodnému domku K. J. Erbena a na náměstí ohňostroj. Druhý den vystoupil s řečí opět K. V. Rais a také D. Sutnar, který přijel až z Vídně a s láskou rozebral Erbenovo dílo.

V dnešní době se k uctění památky K. J. Erbena koná každoročně řada divadelních představení, kladou se slavnostně květiny k jeho pomníku, škola pořádá výtvarné soutěže na téma Erbenovo dílo, v jeho rodném domku se konají večery s četbou jeho prací.

• Česlav Vaňura (1694–1736), duchovní a hudební skladatel
• Josef František Wittoch (1788–1871), učitel a hudební skladatel
• Vít Levit (1811–1877), lékař
• Jan Lhota (1811–1890), český spisovatel, státní úředník a politik, v letech 1848–1849 poslanec Říšského sněmu
• Josef Julius David (1871–1941), učitel a překladatel
• Josef Stejskal (1891–1942), politik
• Josef Jonáš (* 1913), politik

• Galerie Miletín na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Miletín na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Miletín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Miletín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)