Miliradián
Miliradián, zkracován jako Mil nebo také mrad, je jedna tisícina (tedy 0,001) radiánu. Tato jednotka se používá pro vyjádření velikosti rovinných úhlů. Je to je bezrozměrná jednotka patřící mezi odvozené jednotky Mezinárodní soustavy jednotek (SI).
Matematické vyjádření
V soustavě SI je radián definován jako poměr délek oblouku a poloměru. Jeden radián je úhel který na kružnici o poloměru 1 m vytne oblouk o délce 1 m.
Miliradián potom vytne na kružnici s poloměrem 1 m oblouk o délce 1 mm, nebo na kružnici o poloměru 1 km oblouk o délce 1 m. Miliradián je jednotka používaná pro malé úhly.
Princip a oblasti použití
Předností úhlových jednotek je to, že odpovídají perspektivě zraku. Zrak zobrazuje pozorovaný objekt ve vztahu k jeho vzdálenosti. Jinak řečeno, úhlová jednotka neudává velikost pozorovaného objektu, ale poměr velikosti ke vzdálenosti od pozorovatele.
Při malém úhlu platí, že velikost pozorovaného objektu je téměř rovna délce oblouku na kružnici. Poloměr kruhu představuje vzdálenost pozorovaného objektu.
Výhodou práce s úhlovou jednotkou je přímá úměra mezi vzdáleností a délkou. To znamená, že například ve dvojnásobné vzdálenosti se délka oblouku také zdvojnásobí.
MilDot
Jednotka Mil se používá v oblasti zaměřovací optiky. Používá se na záměrné osnovy nebo krok korekčních mechanismů puškohledů. Pokud má záměrný kříž vyznačenu osnovu s jednotkami ve vzdálenosti dané pozorovacím úhledm 1Mil, nazývá se tato osnova MilDot. Česky se MilDot také nazývá dílec.[1] [2]
Výhodou je matematická snadnost přepočtu. Na vzdálenost 100m odpovídá 1Mil oblouku délky 10 cm.
Při malých úhlech můžeme se zanedbatelnou chybou ztotožnit délku oblouku a tětivy, takže namísto délky oblouku lze přímo hovořit o posunou, nebo velikosti pozorovaného objektu.
Využití pro odhad vzdálenosti
Pokud zaměříme dalekohled s osnovou MIlDot na objekt o známé velikosti, můžeme relativně snadno dopočítat vzdálenost tohoto objektu.
vzdálenost [m]= velikost objektu [m] * 1000 / počet dílců na dalekohledu.
Například pokud budeme předpokládat, že šíře ramen pozorované postavy je 50cm a ramena pozorované postavy na osnově zabírají dva dílce (2MilDot), potom je pozorovaná postava ve vzdálenosti dané výpočtem:
vzdálenost = 0,5 * 1000 / 2 = 250 [m] [1]
Další oblasti použití
Mil i další úhlové jednotky se používají například v astronomii, kartografii, geodézii ale i jiných oborech.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Související články
Média použitá na této stránce
Autor: Sauer202, Licence: CC BY-SA 4.0
For small observed angles (green) the arc length (blue) approaches the subtension (orange).
Autor: Chabster, Licence: CC BY 3.0
A PSO-1 telescopic sight mounted on a Dragunov SVD rifle.
The top center "chevron" (^) is used as the main aiming mark. The horizontal hash marks are for windage and lead corrections and can be used for ranging purposes as well.
In the bottom-left corner is a stadiametric rangefinder that can be used to determine the distance from a 1.7-meter (5 ft 6.9 in) tall object/person from 200 m (2) to 1000 m (10). For this the lowest part of the target is lined up on the bottom horizontal line. Where the top of the target touches the top curved line the distance can be determined.
The three lower chevrons in the center are used as hold over points for engaging area targets beyond 1,000 meters (the maximum BDC range setting on the elevation drum). The user has to set the elevation turret to 1,000 meters and then apply the chevrons for 1,100, 1,200 or 1,300 meters respectively.
The 10 reticle hashmarks in the horizontal plane can be used to compensate for wind or moving targets and can also be used for additional stadiametric rangefinding purposes, since they are spaced at 1 milliradian intervals, meaning if an object is 5 m wide it will appear 10 hashmarks wide at 500 m.
This reticle lay out is also used in several other telescopic sights produced and used by other former Warsaw Pact member states.
The PSO-1 reticule can be illuminated by a small battery-powered lamp.