Millie Hughesová

Millie Elizabeth Fulfordová
Millie Hughes-Fulford.jpg
Astronaut USA
Státní příslušnostUSA
Datum narození21. prosinec 1945
Místo narozeníMineral Wells, Texas, USA
Datum úmrtí2. února 2021 (ve věku 75 let)
Místo úmrtíSan Francisco, Kalifornie, USA
Předchozí
zaměstnání		chemička
Čas ve vesmíru9 dní 02 h 14 m
Kosmonaut od1984
MiseSTS-40
Znaky misíSts-40-patch.png
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Millie Hughesová, rozená Millie Elizabeth Fulfordová (21. prosince 1945, Mineral Wells, Texas, Spojené státy americké – 2. února 2021,[1] San Francisco, Kalifornie) byla americká astronautka, která se po letu raketoplánem Columbia v roce 1991 stala 17. ženou ve vesmíru, 252. člověkem ze Země.

Životopis

Vzdělání v oboru chemie a biologie získala roku 1972 na Tarlton State University. V NASA byla od roku 1984. Po absolvování letu raketoplánem působila na universitě v San Francisku (stát Kalifornie). S NASA spolupracovala i nadále.

Let do vesmíru

Sedmičlenní posádka na palubě jedenáctého letu amerického raketoplánu Columbia odstartovala z Floridy, Mysu Canaveral ke svému 9 dennímu letu počátkem června roku 1991. Hlavní částí užitečného nákladu byla laboratoř Spacelab v provedení SLS-1, v níž se vezlo 20 krys, několik set medúz a další biologický materiál. Dr. Hughesová zde působila jako specialistka pro užitečné zařízení. Úspěšná mise, katalogizovaná v COSPAR pod kódem 1991-040A, byla zakončena přistáním na Edwardsově letecké základně v Kalifornii.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Millie Hughes-Fulford, first female payload specialist in space, dies, collectspace.com, 4. Februar 2021

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Millie Hughes-Fulford.jpg
portrait astronaut Millie Hughes-Fulford
Sts-40-patch.png

STS-40 Mission Insignia

The STS-40 patch makes a contemporary statement focusing on human beings living and working in space. Against a background of the universe, seven silver stars, interspersed about the orbital path of Columbia, represent the seven crew members. The orbiter's flight path forms a double-helix, designed to represent the DNA molecule common to all living creatures. In the words of a crew spokesman, ...(the helix) affirms the ceaseless expansion of human life and American involvement in space while simultaneously emphasizing the medical and biological studies to which this flight is dedicated. Above Columbia, the phrase Spacelab Life Sciences 1 defines both the Shuttle mission and its payload. Leonardo Da Vinci's Vitruvian man, silhouetted against the blue darkness of the heavens, is in the upper center portion of the patch. With one foot on Earth and arms extended to touch Shuttle's orbit, the crew feels, he serves as a powerful embodiment of the extension of human inquiry from the boundaries of Earth to the limitless laboratory of space. Sturdily poised amid the stars, he serves to link scentists on Earth to the scientists in space asserting the harmony of efforts which produce meaningful scientific spaceflight missions. A brilliant red and yellow Earth limb (center) links Earth to space as it radiates from a native American symbol for the sun. At the frontier of space, the traditional symbol for the sun vividly links America's past to America's future, the crew states. Beneath the orbiting Shuttle, darkness of night rests peacefully over the United States. Drawn by artist Sean Collins, the STS 40 Space Shuttle patch was designed by the crewmembers for the flight.