Miloň Čepelka

Miloň Čepelka
Miloň Čepelka (2017)
Narození	23. září 1936 (87 let) Pohoří Československo Československo
Povolání	spisovatel, herec, básník, publicista, dramaturg, scenárista, textař a dramatik
Alma mater	Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy (1954–1958)
Žánr	haiku
Témata	česká poezie, herectví, drama a divadlo
Ocenění	Medaile Za zásluhy I.stupně (2023)
Politická příslušnost	Komunistická strana Československa (1958–1969)
Manžel(ka)	Hana Šotová (sňatek 1970)
Děti	Josef Čepelka Jan Čepelka
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloň Čepelka (* 23. září 1936 Pohoří u Opočna) je český básník, tvůrce haiku, prozaik, textař, herec, zpěvák, scenárista, moderátor a cimrmanolog.

Život

Absolvoval gymnázium v Dobrušce a následně obor český jazyk a literatura na Vysoké škole pedagogické v Praze (1954–1958). Zde byl spolužákem Zdeňka Svěráka a seznámil se tu i s Ladislavem Smoljakem. Po vystudování učil tři roky na základní škole v Novém Kníně, kde vstoupil do KSČ.^[1] Poté v roce 1961 nastoupil jako redaktor do Československého rozhlasu. Traduje se, že ho tam přivedl jeho přítel Jiří Šebánek. Jde ovšem o omyl – zatímco Šebánek v Československém rozhlasu už několik let pracoval, Čepelka tam nastoupil jako úplný nováček, aniž by tam někoho znal, a se Šebánkem se spřátelil až tam.^[2] Šebánek mu v následující době dělal mentora. V roce 1967 se stali spoluzakladateli Divadla Járy Cimrmana. Roku 1969 vystoupil z KSČ a současně, aby předešel připravovanému vyhazovu na začátku normalizace, z rozhlasu dobrovolně odešel „na volnou nohu“^[3]. Po roce 1990 se do rozhlasu vrátil a po několik let připravoval na ČRo 2 – Praha pořad Dechovková hitparáda.

Je moderátorem následujících pořadů: Knižní hitparáda na Country radiu^[4], pořadu Dechovka, to je moje, vysílaný ČRo České Budějovice^[5] a ČRo Region Jihlava.^[zdroj?!] Pořad vysílá i stanice Český rozhlas Dvojka^[zdroj?!] a pořadu Písničky s Miloněm na Radio dechovka.^[zdroj?!]

Je autorem několika televizních a rozhlasových her, pohádek, písňových textů, zábavných a literárních pořadů, několika básnických sbírek, tří novel a jedné knihy povídek. Jako jediný z cimrmanologů dlouhodobě působil jak v divadelní družině okolo Svěráka a Smoljaka, tak i v Šebánkově Salonu Cimrman.

Se svojí manželkou Hanou Šotovou má dva syny – Jana a Josefa Čepelkovy, pojmenované po obou jeho dědečcích. Jeho vnuk je zase po něm Miloň.

„Tehdy býval v jednom sloupci kalendář katolický, ve druhém český. A v něm u data 31. srpna našli Miloně, zatímco vedle byl katolický Raimund. Dnes je tam Pavlína. I když to bylo kalendářově doloženo, opočenský pan děkan namítal, že v církevním jmenném seznamu takové jméno není. A když otec trval na svém, tak mě prý pan farář pokřtil jako Amadea. Uzpůsobil si mě do latiny: amo znamená miluji, k  tomu má Miloň blízko. V křestním listě mám ale správně Miloň, žádný Amadeus.“

V roce 2023 mu prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy 1. stupně za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.

Divadelní role

• Akt (Žílová)
• Vyšetřování ztráty třídní knihy (ministr školství; zemský školní rada; ředitel školy)
• Hospoda Na mýtince (hrabě von Zeppelin)
• Vražda v salónním coupé (Hlaváček; Trachta)
• Němý Bobeš (hajný Mikovec / baron Walther von Grünbach / Wassermann)
• Cimrman v říši hudby (inženýr Vaněk)
• Dlouhý, Široký a Krátkozraký (princ Jasoň / princ Drsoň)
• Posel z Liptákova
  • Posel světla (matka; otec; Zábavný Artur)
  • Vizionář (Ptáček; Hlavsa; František)
• Lijavec (Pihrt)
• Dobytí severního pólu (lékárník)
• Blaník (učitel Josef Bohuslav Chvojka)
• Záskok (šikovatel Vogeltanz)
• Švestka (Emilka Najbrtová / Jenny Suk / Andulka Šafářová)
• Afrika (Cyril Metoděj)
• České nebe (Babička; Jan Ámos Komenský)

Miloň Čepelka patří mezi herci DJC k vůbec nejlépe disponovaným zpěvákům, což uplatnil zejména jako hrabě von Zeppelin v Hospodě Na mýtince a jako inženýr Vaněk v Úspěchu českého inženýra v Indii. Dokonce pěvecky vystoupil po boku profesionálních zpěváků na představení operety Proso v podání Českého národního symfonického orchestru (2013).

Literární dílo

• Když se dnes nevrátím (1964), básnická sbírka
• Běží ježek alejí (1965), básně pro děti
• Salón paní Tellierové (pokrytí svým jménem dílo zakázaného Františka Pavlíčka) (1973), komedie o čtyřech dějstvích volně na motivy Guy de Maupassanta
• Poklesky rozverné snoubenky (1972)
• Pět nocí k úplňku (1990), básnická sbírka
• Abeceda lásky (1995), básnická sbírka
• Dvě básně o smrti (1997), básně
• Bdění ve zvěrokruhu (1999), básnická sbírka
• Mandel sonetů (2003), básnická sbírka
• Jen ještě jednou (2005), básnická sbírka
• Poklesky rozverné snoubenky (2007), novela
• Příliš mnoho pohřbů, aneb, Když květiny promluví (2008), novela
• Deník Haiku (2009), básnická sbírka
• Bezdětný otec a syn (2010), novela
• Svědectví inspektora Toufara a jiné povídky (2011)
• Deník Haiku 2
• Druhý mandel sonetů
• A jestli neumřel... / a jiné povídky/ (2013)
• Třetí mandel sonetů (2014)
• Nedělňátko aneb s Cimrmanem v zádech (2016)
• Monology k živým i mrtvým (2016)
• Nebožtík na rynku (2017)
• Čtvrtý mandel sonetů (2018)
• Skok sem, skok tam (2019)
• Děda jménem Nuel (2019)
• Deník haiku 3 (2020)
• Pokrývač (2021)

Rozhlasové hry a pohádky

• 1993 – Freony Minihoror. Český rozhlas. Hudební improvizace Emil Viklický. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Jan Fuchs. Účinkují: Václav Vydra, Jan Teplý, Simona Stašová a Jaroslav Kepka.
• 2011 – Krejčí, švec a skřítkové^[6]
• 2014 – Výlet do Afriky^[7]

Filmografie

• 2023 – Stopy Járy Cimrmana
• 2021 – Štace Miloně Čepelky (dokumentární film)
• 2007 – Expedice Altaj – Cimrman mezi jeleny
• 2002 – Divadlo Járy Cimrmana: Afrika aneb Češi mezi lidožravci (záznam divadelního představení)
• 2001 – Bez tváře
• 1998 – Divadlo Járy Cimrmana: Vražda v salonním coupé (záznam divadelního představení)
• 1997 – Báječná léta pod psa
• 1997 – Divadlo Járy Cimrmana: Akt (záznam divadelního představení)
• 1997 – Divadlo Járy Cimrmana: Hospoda Na mýtince (záznam divadelního představení)
• 1997 – Divadlo Járy Cimrmana: Lijavec (záznam divadelního představení)
• 1997 – Divadlo Járy Cimrmana: Posel z Liptákova (záznam divadelního představení)
• 1997 – Divadlo Járy Cimrmana: Vyšetřování ztráty třídní knihy (záznam divadelního představení)
• 1997 – Divadlo Járy Cimrmana: Záskok (záznam divadelního představení)
• 1987 – Nejistá sezóna
• 1986 – Sardinky aneb Život jedné rodinky (TV film)
• 1976 – Na samotě u lesa
• 1974 – Divadlo Járy Cimrmana: Dlouhý, Široký a Krátkozraký (záznam divadelního představení)
• 1974 – Jáchyme, hoď ho do stroje!

V kontextu jiných protagonistů Divadla Járy Cimrmana je filmografie Miloně Čepelky dosti skromná, neboť jeho první zkušenost s natáčením (Jáchyme, hoď ho do stroje!) ho příliš nenadchla a o další role neměl zájem. Mimo vystoupení v nahrávaných divadelních představeních pak učinil už jen ojedinělé výjimky. Ve filmu Na samotě u lesa je slyšet pouze jeho hlas v rozhlasové pohádce, kterou poslouchá děda Komárek. Ve filmu Nejistá sezóna původně také hrát neměl, ale nakonec nahradil Pavla Vondrušku, který svou roli hrát odmítl.

Ocenění

• 2023 u příležitosti státního svátku 28. října byl vyznamenán medailí Za zásluhy 1. stupně v oblasti kultury.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloň Čepelka na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloň Čepelka
• Miloň Čepelka na Kinoboxu
• Miloň Čepelka v Česko-Slovenské filmové databázi
• Miloň Čepelka v Internet Movie Database (anglicky)
• Slovník české literatury po roce 1945
• MACHAČOVÁ, Eliška. Miloň Čepelka - herec a autor. Brno, 2018. 85 s. Diplomová práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta. Vedoucí práce Karel Hegner. Dostupné online.

• Sebeironická i sebeodhalující kniha o nenápadném „cimrmanologovi“ Čepelkovi