Miloš Šolle

PhDr. Miloš Šolle, CSc.
Narození11. prosince 1916
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. listopadu 2004 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
Povoláníarcheolog
Alma materUniverzita Karlova
RodičeJosef Šolle
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miloš Šolle (11. prosince 1916 Praha14. listopadu 2004 Praha) byl český archeolog specializující se na dějiny raného středověku a problematiku počátků české státnosti.

Biografie

Vřelý vztah Miloše Šolleho k historii se datuje od jeho studií na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, kde si pod vlivem profesora řečtiny Jaroslava Ovečky oblíbil řeckou kulturu, filosofii a umění. V roce 1936 nastoupil studium klasické archeologie a prehistorie na FF UK v Praze. Zde studoval klasickou archeologii u prof. Čadíka a prof. Vackové a křesťanskou archeologii a prof. Cibulky. Prehistorickou archeologii studoval u profesorů Schránila, Eisnera a Filipa.

Po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval ve Státním archeologickém ústavu v Praze. Zpočátku se sice chtěl specializovat na dobu halštatskou a antické dějiny, ale praxe v terénu jej přivedla ke specializaci na raný středověk. Pod vedením tehdejšího ředitele J. Böhma získával první zkušenosti na archeologickém výzkumu Budče (1941).

V letech 1944–1945 byla jeho práce přerušena totálním nasazením v Německu u firmy Deutsche Lufthansa[1]. Po válce dokončuje studia disertační prací "Geometrický styl v Řecku" a jako vůbec první archeolog po válce získává titul PhDr.

Mezi jeho nejvýznamnější výzkumy patřila Budeč (krátce v roce 1941 a potom se Zdeňkem Váňou a později s Andreou Bartoškovou od 1972 do 1980). Zde prozkoumal rotundu svatého Petra a Pavla. V letech 1948–1968 provedl výzkum na Staré Kouřimi a dále v polohách hradiště u svatého Jiří a svatého Vojtěcha. V letech 1965–1974 vedl výzkum hradiště Hradsko u Mělníka.

Zajímavosti

Jeho otcem byl český a československý bankéř (ředitel Hypoteční banky) a poslanec za lidovou stranu Josef Šolle (1875–1958).[2] Byl také vzdáleným bratrancem Jindřicha Plachty.

V Kouřimi je po něm pojmenována základní škola.[3]

Dílo

  • Kouřim v mladší a pozdní době hradištní, in: Památky archeologické, 60, 1969, č. 1, s. 1–124 https://www.academia.edu/20430988/
  • Kouřim v průběhu věků. Praha 1981.
  • Staroslovanské hradisko. Praha 1984.
  • Rotunda svatého Petra a Pavla na Budči, in: Památky archeologické, 81, 1990, č. 1 s. 140–207 https://www.academia.edu/17782509/
  • Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Praha 1996.
  • Hradsko na Kokořínsku – Canburg franckých análů. Praha 1998.
  • Po stopách přemyslovských Děpolticů. Příspěvek ke genezi města Kouřimě. Praha 2000.

Odkazy

Reference

  1. NECHVÁTAL, Bořivoj. Před sto lety se narodil Miloš Šolle (1916–2016). Archaeologia historica. 2016, roč. 41, čís. 2, s. 565. Dostupné online [cit. 2016-10-25]. ISSN 2336-4386. 
  2. BERANOVÁ, Magdalena; SPURNÝ, Václav. Zemřel Miloš Šolle. Archeologické rozhledy. 2005, roč. 57, čís. 1, s. 213–214. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-24. ISSN 0323–1267.  Archivováno 24. 1. 2011 na Wayback Machine.
  3. Základní škola Miloše Šolleho Kouřim. zsk.cz [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“