Miloš Budík

Miloš Budík
Miloš Budík
Miloš Budík
Rodné jménoMiloslav
Narození24. srpna 1935
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí12. února 2023 (ve věku 87 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníHřbitov Brno–Řečkovice
sk. 4, hrob 165
49.2542715N, 16.5834388E
Povolánífotograf
RodičeVáclav Budík
Anna, roz. Müllanová
Manžel(ka)Jitka Budíková
(sňatek 1961–2021)
DětiMichaela Těžká (dcera)
Martin Budík (syn)
OceněníCena města Brna (2007)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jeptišky, strojírenský veletrh, Brno, 70. léta 20. stol.

Miloš Budík (24. srpna 1935 Brno12. února 2023 Brno), rodným jménem Miloslav, byl český fotograf, jehož tvorba byla spojena především s rodným Brnem.[1] Na konci padesátých let zaznamenal první větší úspěchy na mezinárodních fotografických výstavách a ve stejné době se začal fotografií živit. V polovině šedesátých let Miloš Budík spoluzaložil skupinu VOX – výrazné umělecké sdružení dané dekády.[2] Prakticky celý život po nedokončených studiích na FAMU prožil v Brně-Řečkovicích.

Život a dílo

Narodil se v Brně v rodině Václava Budíka (1. srpna 1903 Černčín20. listopadu 1944 Brno) a Anny Budíkové, rozené Müllanové (26. srpna 1905 Modřice7. ledna 1981 Brno), která pocházela z německé rodiny. Ještě v dětství přišel spolu s mladším bratrem Vojtěchem (* 1940) o otce, který pracoval jako soudní zřízenec a zahynul současně s dalšími zaměstnanci soudu při II. americkém náletu na Brno v paláci Morava v listopadu 1944.[3] Fotografovat začal v šestnácti letech a již velmi brzy dosáhla kvalita jeho prací mimořádné výše a osobitého rukopisu.[2]

V letech 19511955 vystudoval Vyšší průmyslovou školu chemickou v Brně. V letech 19561964 pracoval jako technický fotograf ve Státním archivu Brno. V letech 19641970 působil jako obrazový redaktor časopisu Věda a život. V letech 1970–1987 pracoval v organizaci Služba – družstvo invalidů Brno jako technický a reklamní fotograf.

Koncem padesátých let začal zasílat na mezinárodní fotografické soutěže amatérské tvorby svá díla. V tehdejším Československu patřil Miloš Budík k nejúspěšnějším fotografům, a to nejen v počtu snímků přijatých na výstavy, ale i v prestižních mezinárodních akcí, kterých se zúčastňoval.[4] Studoval na pražské FAMU, ale studia z rodinných důvodů přerušil a nikdy nedokončil.

Ve svých 25 letech s etablovanými fotografy Karlem Otto Hrubým a Vilémem Reichmannem vytvořil publikaci „Brno“. Knihu doprovází verše Jana Skácela a Ludvíka Kundery. Kvalitou jde o dodnes nepřekonanou publikaci o moravské metropoli.[4]

V roce 1965 vznikla skupina VOX – Miloš Budík, Jan Beran, Antonín Hinšt, Karel Otto Hrubý, Soňa Skoupilová, Vladimír Skoupil a Josef Tichý. Společně vytvářeli výstavní soubory, např. Variace, nebo Svět absurdit. V té době pracoval Miloš Budík pro časopis Host do domu, bulletin Dokořán a nastoupil do redakce časopisu Věda a život. Zde se věnoval dokumentární fotografii. Při dokumentární práci na fotografiích operace srdce spolupracoval s kardiochirurgem Janem Navrátilem.

Po rozpadu uskupení VOX v sedmdesátých letech se Miloš Budík zabýval krajinářskou fotografií. Zaměřil se především na fotografie z oblasti Vysočiny. Nechával se ovlivnit tvorbou svých přátel Karlem Otto Hrubým a Milošem Spurným. Mimo krajinářskou tvorbu se zúčastňoval fotografických soutěží jako porotce.[5] Vytvořil také portrétní galerii osobností literatury, divadla, lékařství, vědy a sportu.

Jeho autorské fotografie jsou zastoupeny v mnoha uměleckohistorických sbírkách u nás i v zahraničí. V roce 2007 obdržel za své dílo Cenu města Brna. Fotografické dílo Miloše Budíka patří k tomu nejlepšímu, co bylo v československé fotografii vytvořeno.[6]

K pětasedmdesátým narozeninám Miloše Budíka uspořádal v roce 2010 Dům umění města BrnaDomě pánů z Kunštátu výstavu Rozhovor o světle. Kurátor Lukáš Bártl připravil výběr nejdůležitějších období Budíkovy tvorby.[7] K jeho osmdesátým narozeninám pak uspořádala v roce 2015 stejná instituce retrospektivní výstavu v Galerii Jaroslava Krále v budově Domu umění města Brna (kurátorka Jana Vránová).[8] V letech 20202022 proběhly jeho retrospektivní výstavy v knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově, v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě, v galerii Díra v Domě kultury města Ostravy a v Památníku písemnictví na MoravěRajhradě.[9][10][11][12] V roce 2023 přichystalo Muzeum města Brna velkou výstavu z Budíkovy tvorby.[13][14]

Zemřel ve věku 87 let 12. února 2023 v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří, poslední rozloučení se uskutečnilo 17. února v brněnském krematoriu.[15][16][17]

Publikace

  • Brno – Karel Otto Hrubý, Vilém Reichmann, Miloš Budík, Brno 1964
  • Brno v 80 barevných fotografiích – Miloš Budík, Eva Samková, Praha 1976
  • Kraj plný slunce – Karel Otto Hrubý, Karel Blažek, Miloš Budík, Brno 1977
  • Státní filharmonie – Miloš Budík, Brno 1977
  • Janáček a Hukvaldy – Miloš Budík, Bohumír Štědroň, Jiří Fukač, Praha 1984
  • Jihomoravský kraj – Karel Blažek, Miloš Budík, Miroslav Myška Brno 1988
  • Bomby nad Brnem – Miloš Budík, Milena Flodrová, Zdeněk Muller et al., Brno 2005

Galerie

Odkazy

Reference

  1. GLISNÍKOVÁ, Lenka. Fotil banální scény v ulicích Brna. Dnes jsou Budíkovy fotografie poklad. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-26 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  2. a b MILOŠ, Budík. Miloš Budík - Rozhovor o světle [online]. [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. 
  3. Václav Budík v Encyklopedii dějin města Brna [online]. [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  4. a b LUKÁŠ, Bártl. Miloš Budík - Rozhovor o světle. [s.l.]: Porta, 2010. 
  5. [cit. 2011-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-12. 
  6. Ceny města Brna - Statutární město Brno: [online]. Statutární město Brno [cit. 2022-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-06. 
  7. Brno: Fotograf Miloš Budík rozmlouvá se světlem [online]. [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. 
  8. Ráno v Brně i Metelice. Osmdesátiletý Miloš Budík vystavuje v Domě umění. [online]. Deník.cz, 2015-12-10 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. 
  9. Tip na čtvrtek 9. ledna: Ve Vyškově se pokochají fotografiemi. Deník. 2020-01-09. Dostupné online [cit. 2022-03-18]. 
  10. Navštivte výstavu Miloše Budíka v Horácké galerii. Deník. 2020-09-30. Dostupné online [cit. 2022-03-18]. 
  11. Fotografická galerie Díra se přestěhovala do Domu kultury města Ostravy. moravskoslezsky.denik.cz. 2021-01-26. Dostupné online [cit. 2022-03-18]. 
  12. Pozvánka na výstavu Miloš Budík – Fotografie [online]. Rajhrad: Památník písemnictví na Moravě [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  13. Zemřel fotograf Miloš Budík. Novinky.cz [online]. 2023-02-13 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  14. Miloš Budík. Jsem fotograf. www.spilberk.cz [online]. Muzeum města Brna [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  15. https://twitter.com/UdalostiBrno/status/1625079714481074176. Twitter [online]. [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. 
  16. GLISNÍKOVÁ, Lenka. Zemřel fotograf Budík. Takhle dokázal zachytit krásu všedního dne. Seznam Zprávy [online]. 2023-02-14 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  17. ŽÁKOVÁ, Markéta. S Milošem Budíkem odešel jeden z významných fotografů-kronikářů Brna. Tiskový servis [online]. Statutární město Brno, 2023-02-14 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 66–67. 
  • BÁRTL, Lukáš. Miloš Budík. Monografie a katalog k výstavě. Galerie Pecka. 2015. ISBN 978-80-904008-4-9.
  • BÁRTL, Lukáš. Miloš Budík. Jsem fotograf. Monografie. Muzeum města Brna. 2023.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kridlovka.jpg
křídlovka, hudební nástroj drží pan Antoš, kapelník kapely která vždy uváděla sportovní utkání herci-novináři, zimní stadion 1960, utkání v hokeji
Nataša Novotná Villa Tugendhat 2017.jpg
Autor: Miloš Budík, Licence: CC BY-SA 4.0
Nataša Novotná (Vila Tugendhat, 2017)
Mbudik01.jpg
Miloš Budík, fotograf
Braniborska brana.jpg
Braniborská brána, před stavbou zdi, studená válka, Berlín, 1957
Kontrast (fünf Nonnen und eine Lokomotive).jpg
jeptišky, Strojírenský veletrh, Brno, 70. léta 20.stol.
Mamincinposlednipribeh.jpg
fotografie rozečtené knihy, Karel Čapek: Povídky z jedné kapsy, povídka Naprostý důkaz, poslední stránka, kterou matka M.Budíka četla před smrtí, 50.léta 20.století.
Edmond Hall.jpg
Edmond Hall, koncert s orchestrem G. Broma, Brno, Zimní stadion, 1962
Masarykovaosvetleni.jpg
První girlandy na Masarykově (třídě Vítězství), instalované ke strojírenskému veletrhu, Brno 1962