Miloš Budík
Miloš Budík | |
---|---|
Miloš Budík | |
Rodné jméno | Miloslav |
Narození | 24. srpna 1935 Brno Československo |
Úmrtí | 12. února 2023 (ve věku 87 let) Brno Česko |
Místo pohřbení | Hřbitov Brno–Řečkovice sk. 4, hrob 165 49.2542715N, 16.5834388E |
Povolání | fotograf |
Rodiče | Václav Budík Anna, roz. Müllanová |
Manžel(ka) | Jitka Budíková (sňatek 1961–2021) |
Děti | Michaela Těžká (dcera) Martin Budík (syn) |
Ocenění | Cena města Brna (2007) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miloš Budík (24. srpna 1935 Brno – 12. února 2023 Brno), rodným jménem Miloslav, byl český fotograf, jehož tvorba byla spojena především s rodným Brnem.[1] Na konci padesátých let zaznamenal první větší úspěchy na mezinárodních fotografických výstavách a ve stejné době se začal fotografií živit. V polovině šedesátých let Miloš Budík spoluzaložil skupinu VOX – výrazné umělecké sdružení dané dekády.[2] Prakticky celý život po nedokončených studiích na FAMU prožil v Brně-Řečkovicích.
Život a dílo
Narodil se v Brně v rodině Václava Budíka (1. srpna 1903 Černčín – 20. listopadu 1944 Brno) a Anny Budíkové, rozené Müllanové (26. srpna 1905 Modřice – 7. ledna 1981 Brno), která pocházela z německé rodiny. Ještě v dětství přišel spolu s mladším bratrem Vojtěchem (* 1940) o otce, který pracoval jako soudní zřízenec a zahynul současně s dalšími zaměstnanci soudu při II. americkém náletu na Brno v paláci Morava v listopadu 1944.[3] Fotografovat začal v šestnácti letech a již velmi brzy dosáhla kvalita jeho prací mimořádné výše a osobitého rukopisu.[2]
V letech 1951–1955 vystudoval Vyšší průmyslovou školu chemickou v Brně. V letech 1956–1964 pracoval jako technický fotograf ve Státním archivu Brno. V letech 1964–1970 působil jako obrazový redaktor časopisu Věda a život. V letech 1970–1987 pracoval v organizaci Služba – družstvo invalidů Brno jako technický a reklamní fotograf.
Koncem padesátých let začal zasílat na mezinárodní fotografické soutěže amatérské tvorby svá díla. V tehdejším Československu patřil Miloš Budík k nejúspěšnějším fotografům, a to nejen v počtu snímků přijatých na výstavy, ale i v prestižních mezinárodních akcí, kterých se zúčastňoval.[4] Studoval na pražské FAMU, ale studia z rodinných důvodů přerušil a nikdy nedokončil.
Ve svých 25 letech s etablovanými fotografy Karlem Otto Hrubým a Vilémem Reichmannem vytvořil publikaci „Brno“. Knihu doprovází verše Jana Skácela a Ludvíka Kundery. Kvalitou jde o dodnes nepřekonanou publikaci o moravské metropoli.[4]
V roce 1965 vznikla skupina VOX – Miloš Budík, Jan Beran, Antonín Hinšt, Karel Otto Hrubý, Soňa Skoupilová, Vladimír Skoupil a Josef Tichý. Společně vytvářeli výstavní soubory, např. Variace, nebo Svět absurdit. V té době pracoval Miloš Budík pro časopis Host do domu, bulletin Dokořán a nastoupil do redakce časopisu Věda a život. Zde se věnoval dokumentární fotografii. Při dokumentární práci na fotografiích operace srdce spolupracoval s kardiochirurgem Janem Navrátilem.
Po rozpadu uskupení VOX v sedmdesátých letech se Miloš Budík zabýval krajinářskou fotografií. Zaměřil se především na fotografie z oblasti Vysočiny. Nechával se ovlivnit tvorbou svých přátel Karlem Otto Hrubým a Milošem Spurným. Mimo krajinářskou tvorbu se zúčastňoval fotografických soutěží jako porotce.[5] Vytvořil také portrétní galerii osobností literatury, divadla, lékařství, vědy a sportu.
Jeho autorské fotografie jsou zastoupeny v mnoha uměleckohistorických sbírkách u nás i v zahraničí. V roce 2007 obdržel za své dílo Cenu města Brna. Fotografické dílo Miloše Budíka patří k tomu nejlepšímu, co bylo v československé fotografii vytvořeno.[6]
K pětasedmdesátým narozeninám Miloše Budíka uspořádal v roce 2010 Dům umění města Brna v Domě pánů z Kunštátu výstavu Rozhovor o světle. Kurátor Lukáš Bártl připravil výběr nejdůležitějších období Budíkovy tvorby.[7] K jeho osmdesátým narozeninám pak uspořádala v roce 2015 stejná instituce retrospektivní výstavu v Galerii Jaroslava Krále v budově Domu umění města Brna (kurátorka Jana Vránová).[8] V letech 2020–2022 proběhly jeho retrospektivní výstavy v knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově, v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě, v galerii Díra v Domě kultury města Ostravy a v Památníku písemnictví na Moravě v Rajhradě.[9][10][11][12] V roce 2023 přichystalo Muzeum města Brna velkou výstavu z Budíkovy tvorby.[13][14]
Zemřel ve věku 87 let 12. února 2023 v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří, poslední rozloučení se uskutečnilo 17. února v brněnském krematoriu.[15][16][17]
Publikace
- Brno – Karel Otto Hrubý, Vilém Reichmann, Miloš Budík, Brno 1964
- Brno v 80 barevných fotografiích – Miloš Budík, Eva Samková, Praha 1976
- Kraj plný slunce – Karel Otto Hrubý, Karel Blažek, Miloš Budík, Brno 1977
- Státní filharmonie – Miloš Budík, Brno 1977
- Janáček a Hukvaldy – Miloš Budík, Bohumír Štědroň, Jiří Fukač, Praha 1984
- Jihomoravský kraj – Karel Blažek, Miloš Budík, Miroslav Myška Brno 1988
- Bomby nad Brnem – Miloš Budík, Milena Flodrová, Zdeněk Muller et al., Brno 2005
Galerie
- Braniborská brána, Berlín
- Americký jazzový klarinetista Edmond Hall
- Fotografie rozečtené Čapkovy knihy Povídky z jedné kapsy, povídka Naprostý důkaz, poslední stránka, kterou matka M. Budíka četla před smrtí
- Křídlovka, hudební nástroj drží pan Antoš, kapelník kapely která vždy uváděla sportovní utkání herci-novináři, zimní stadion 1960, utkání v hokeji
- První girlandy na Masarykově (třídě Vítězství), instalované ke strojírenskému veletrhu, Brno 1962
- Tanečnice (Nataša Novotná) ve vile Tugendhat, 2017
Odkazy
Reference
- ↑ GLISNÍKOVÁ, Lenka. Fotil banální scény v ulicích Brna. Dnes jsou Budíkovy fotografie poklad. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-26 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b MILOŠ, Budík. Miloš Budík - Rozhovor o světle [online]. [cit. 2022-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Václav Budík v Encyklopedii dějin města Brna [online]. [cit. 2023-02-25]. Dostupné online.
- ↑ a b LUKÁŠ, Bártl. Miloš Budík - Rozhovor o světle. [s.l.]: Porta, 2010.
- ↑ [cit. 2011-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-12.
- ↑ Ceny města Brna - Statutární město Brno: [online]. Statutární město Brno [cit. 2022-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-06.
- ↑ Brno: Fotograf Miloš Budík rozmlouvá se světlem [online]. [cit. 2022-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Ráno v Brně i Metelice. Osmdesátiletý Miloš Budík vystavuje v Domě umění. [online]. Deník.cz, 2015-12-10 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Tip na čtvrtek 9. ledna: Ve Vyškově se pokochají fotografiemi. Deník. 2020-01-09. Dostupné online [cit. 2022-03-18].
- ↑ Navštivte výstavu Miloše Budíka v Horácké galerii. Deník. 2020-09-30. Dostupné online [cit. 2022-03-18].
- ↑ Fotografická galerie Díra se přestěhovala do Domu kultury města Ostravy. moravskoslezsky.denik.cz. 2021-01-26. Dostupné online [cit. 2022-03-18].
- ↑ Pozvánka na výstavu Miloš Budík – Fotografie [online]. Rajhrad: Památník písemnictví na Moravě [cit. 2023-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel fotograf Miloš Budík. Novinky.cz [online]. 2023-02-13 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Miloš Budík. Jsem fotograf. www.spilberk.cz [online]. Muzeum města Brna [cit. 2023-06-14]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/UdalostiBrno/status/1625079714481074176. Twitter [online]. [cit. 2023-02-13]. Dostupné online.
- ↑ GLISNÍKOVÁ, Lenka. Zemřel fotograf Budík. Takhle dokázal zachytit krásu všedního dne. Seznam Zprávy [online]. 2023-02-14 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online.
- ↑ ŽÁKOVÁ, Markéta. S Milošem Budíkem odešel jeden z významných fotografů-kronikářů Brna. Tiskový servis [online]. Statutární město Brno, 2023-02-14 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online.
Literatura
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 66–67.
- BÁRTL, Lukáš. Miloš Budík. Monografie a katalog k výstavě. Galerie Pecka. 2015. ISBN 978-80-904008-4-9.
- BÁRTL, Lukáš. Miloš Budík. Jsem fotograf. Monografie. Muzeum města Brna. 2023.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloš Budík na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloš Budík
- Fotografie Miloše Budíka z vily Tugendhat [online]. [cit. 2023-02-25].
- Fotografie z vily Tugendhat Archivováno 14. 2. 2010 na Wayback Machine.
- FLODROVÁ, Milena; MÜLLER, Zdeněk. Bomby nad Brnem. Brno: Expo Data, 2005. ISBN 80-7293-138-5.
- Bomby nad Brnem, výtah
- Miloš Budík ve Zlatém fondu Národního muzea fotografie Archivováno 14. 2. 2023 na Wayback Machine.
- Dílo Miloše Budíka ve sbírce Moravské galerie v Brně
- Dílo Miloše Budíka v Registru sbírek výtvarného umění
- Fotil banální scény v ulicích Brna. Dnes jsou Budíkovy fotografie poklad - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-06-26]. Dostupné online.
- Miloš Budík v informačním systému abART
- Miloš Budík v Encyklopedii dějin města Brna
- Miloš Budík v databázi Muzejní autority
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
křídlovka, hudební nástroj drží pan Antoš, kapelník kapely která vždy uváděla sportovní utkání herci-novináři, zimní stadion 1960, utkání v hokeji
Autor: Miloš Budík, Licence: CC BY-SA 4.0
Nataša Novotná (Vila Tugendhat, 2017)
Miloš Budík, fotograf
Braniborská brána, před stavbou zdi, studená válka, Berlín, 1957
jeptišky, Strojírenský veletrh, Brno, 70. léta 20.stol.
fotografie rozečtené knihy, Karel Čapek: Povídky z jedné kapsy, povídka Naprostý důkaz, poslední stránka, kterou matka M.Budíka četla před smrtí, 50.léta 20.století.
Edmond Hall, koncert s orchestrem G. Broma, Brno, Zimní stadion, 1962
První girlandy na Masarykově (třídě Vítězství), instalované ke strojírenskému veletrhu, Brno 1962