Miloš Dokulil

PhDr. Miloš Dokulil, DrSc.
Narození5. července 1912
Ctidružice
Úmrtí2. listopadu 2002 (ve věku 90 let)
Praha
Místo pohřbeníevangelický hřbitov ve Strašnicích
Povoláníjazykovědec
StátČeskoČesko Česko
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Gymnázium Třebíč
Tématabohemistika
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miloš Dokulil (5. července 1912 Ctidružice[1] – 2. listopadu 2002 Praha[2]) byl český lingvista, odborník v oblasti slovotvorby. Dle českého jazykovědce Karla Hausenblase byl Miloš Dokulil „jedním z nejvýznamnějších lingvistů-bohemistů poválečného období“.[3]

Život

Miloš Dokulil se narodil 5. července 1912 v obci Ctidružice.[4] Základní školu a gymnázium absolvoval v Třebíči.[5][6] V roce 1931 začal studovat na Masarykově univerzitě v Brně.[5] Spolu s ním studovali lingvisté Alois Jedlička a Josef Hrabák.[5] Studovali bohemistiku, slavistiku, germanistiku a indoeuropeistiku.[7] V roce 1936 odešel do Kodaně, kde pokračoval ve výzkumu jazyků.[5][8] Následně začal pracoval jako středoškolský učitel (na IV. reálném gymnasiu[8]) v Brně, následně pak v Jihlavě (zde působil na reálném gymnáziu a učitelském ústavu[8]) a mezi lety 1939 a 1948 působil v Novém Městě na Moravě. Několik let také vyučoval dánštinu v Brně na Masarykově univerzitě.[6]

Po druhé světové válce, v roce 1948 začal na pozvání českého akademika prof. Bohuslava Havránka pracovat v nově zřízeném Ústavu českého jazyka Československé akademie věd v Praze.[5] V tomto období se přestěhoval natrvalo do Prahy, avšak dle prof. Františka Daneše a i Bohuslava Havránka zůstal i nadále moravským patriotem.[6][9] Dne 1. července 1970[10] byl pak dle vyjádření Bohuslava Havránka ustanoven prozatímním vedoucím ÚJČ AV ČR.[11]

Miloš Dokulil zemřel 2. listopadu 2002.[5] Dne 8. listopadu byl pohřben na Strašnickém hřbitově v Praze.[5] 

Dílo

Jeho hlavní prací je dvoudílná monografie o české slovotvorbě: Tvoření slov v češtině 1 (Teorie odvozování slov), Praha 1962 a Tvoření slov v češtině 2 (Odvozování podstatných jmen), Praha, 1967.[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miloš Dokulil na polské Wikipedii.

  1. ↑ Index matriky narozených, Blížkovice 1784-1945, snímek 133
  2. ↑ Jan Kořenský: Za Milošem Dokulilem. Slovo a slovesnost. 1/2003, s. 75. Dostupné online. 
  3. ↑ HAUSENBLAS, Karel. Sedmdesátka Miloše Dokulila. In: Slovo a slovesnost, ročník 43 (1982), číslo 4, 340-344 S.
  4. ↑ Mieczysław Basaj: Wstęp do wydania polskiego, w: Miloš Dokulil, Teoria derywacji. Przełożyli z języka czeskiego Anna Bluszcz i Jan Stachowski. Wrocław: Ossolineum, 1979, s. 5-6.
  5. ↑ a b c d e f g Mieczyslaw Balowski: Kronika. Profesor Miloš Dokulil (5.07.1912-2.11.2002) (pol.). repozytorium.amu.edu.pl. [dostęp 2017-06-13].
  6. ↑ a b c DANEŠ, František. Miloš Dokulil šedesátiletý. In: Naše řeč, ročník 55 (1972), číslo 4, 221-225 S.
  7. ↑ a b Miloš Dokulil Archivováno 21. 8. 2017 na Wayback Machine. (ang.). old.ujc.avcr.cz. [dostęp 2017-06-13].
  8. ↑ a b c ŠTÍCHA, František. Miloš Dokulil devadesátiletý [online]. Praha: AV ČR, 2002 [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ FILIPEC, Josef. Životní jubileum Miloše Dokulila. In: Naše řeč, ročník 75 (1992), číslo 3, 157-162 S.
  10. ↑ Významné osobnosti: Obec Ctidružice. www.ctidruzice.cz [online]. [cit. 2017-12-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ HAVRÁNEK, Bohuslav. K šedesátinám Miloše Dokulila. In: Slovo a slovesnost, ročník 33 (1972), číslo 2, 81-84 S.

Literatura

  • ČMEJRKOVÁ, Světla; SVOBODOVÁ, Zdeňka. In memoriam Miloše Dokulila. 1. vyd. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2002. 64 s. ISBN 80-86496-06-6. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“