Úmrtí manželky Jany v roce 2021 reflektoval v básnické sbírce Jana bude brzy sbírat lipový květ.[4]. Sbírka získala v Magnesia Litera nejvyšší ocenění - kniha roku 2022.
Dílo
Chtěl jsem být blanickým rytířem: rozhovory s účastníky protinacistického a protikomunistického odboje. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. 262 s. ISBN978-80-7325-237-3.
Krok do tmavé noci: příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a číhošťského zázraku. Praha: Nezávislý podmelechovský spolek, 2015. 669 s. ISBN 978-80-260-9125-7. (Autor v roce 2016 za knihu získal Cenu čtenářů Krajské knihovny Vysočiny a posluchačů Českého rozhlasu Region.[5])
Vrátíme se do otcovské náruče. Praha: Nezávislý podmelechovský spolek, 2015. 77 s. ISBN 978-80-260-8304-7. (Tři kázání českého kněze P. Josefa Toufara z let 1949–1950, životopis, příběh exhumace ostatků, údaje o číhošťském hrobě, modlitba k jeho beatifikaci, texty historika a kněze Tomáše Petráčka a architekta Norberta Schmidta, neznámé archivní fotografie. Vydáno u příležitosti slavnostního uložení ostatků P. Josefa Toufara v Číhošti 12. července 2015.)
Jedna věta. Praha: Revolver Revue, 2017. 44 s. Revolver Revue, sv. 102. ISBN 978-80-87037-85-0.
Za. Praha: Torst, 2017. 438 s. ISBN 978-80-7215-533-0.
Čurda z Hlíny: tři dokumentární povídky z protektorátu. Brno: Host, 2019. 222 s. ISBN 978-80-7577-803-1.
1945: Léto běsů. Brno: Host, 2022. 304 s. ISBN 978-80-275-1083-2.
Knihy rozhovorů
Cesty božím (ne)časem. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2003. 181 s. Rozhovory. ISBN 80-7192-820-8.
Prosil jsem a přiletěla moucha. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2004. 159 s. Rozhovory. ISBN 80-7192-906-9. (Autor hovoří s vlastenci plk. Petrem Urubou, Ferdinandem Höferem, genmjr. Rudolfem Krzákem, Mons. Josefem Veselým, P. Martinem Víchem, Vincencem Koutníkem, Alfonsem Bradatschem, Aloisem Denemarekem, Mons. Karlem Fořtem, Ludvíkem Stehlíkem a prof. Jaroslavem Kadlecem, kteří se přes životní zkoušky a totalitní nástrahy 20. století nepřestávají ptát po smyslu života a stvoření.)
Proti zlému krompáč a lopata. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2006. 195 s. Rozhovory. ISBN 80-7195-005-X. (Třetí pokračování rozhovorů s osobnostmi české společnosti, které přes totalitní nástrahy 20. století a životní zkoušky nepřestaly hledat smysl stvoření.)
↑BROTHÁNKOVÁ, Monika. Nejkrásnější knihou Vysočiny jsou Příběhy brodských domů [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2016-10-14 [cit. 2016-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-23.
Flag of the Czech Republic.svg Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto:
„Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Česko
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloš Doležal na Wikimedia Commons 
Osoba Miloš Doležal ve Wikicitátech
