Miloš Doležal

Mgr. Miloš Doležal
Miloš Doležal (2015)
Miloš Doležal (2015)
Narození1. července 1970 (54 let)
Háj u Ledče nad Sázavou, Československo
Povoláníbásník, spisovatel, publicista
Národnostčeská
StátČeskoČesko Česko
Alma materFakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (1988–1992)
Žánrdokumentaristika
Tématatotalitní režimy 20. století
OceněníSkleněná medaile Kraje Vysočina (2014)
Magnesia Litera Kniha roku (2023)
Stříbrná medaile předsedy Senátu (2023)
Manžel(ka)Jana Doležalová-Franková (do 2021)
PříbuzníHana Franková (manželčina sestra)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přednáška Miloše Doležala o Josefu Toufarovi v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod - https://www.muzeumhb.cz/

Miloš Doležal (* 1. července 1970, Háj u Ledče nad Sázavou[2]) je český básník, spisovatel a publicista.

Životopis

Vystudoval obor nakladatelství na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (19881992).[3] Je bývalým redaktorem Perspektiv (1991–1993), s nimiž často spolupracuje, a redaktorem Českého rozhlasu Praha. Je autorem a spoluautorem řady rozhlasových pořadů a dokumentů zabývajících se druhou světovou válkou a komunistickým terorem v Československu.[2]

Připravil k vydání memoáry Antonína Bradny Zaradoval jsem se. Jeho biografie Jako bychom dnes zemřít měli, pojednávající o životě a smrti faráře Josefa Toufara, získala v anketě Lidových novin v roce 2012 ocenění Kniha roku.

Úmrtí manželky Jany v roce 2021 reflektoval v básnické sbírce Jana bude brzy sbírat lipový květ.[4]. Sbírka získala v Magnesia Litera nejvyšší ocenění - kniha roku 2022.

Dílo

  • Chtěl jsem být blanickým rytířem: rozhovory s účastníky protinacistického a protikomunistického odboje. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. 262 s. ISBN 978-80-7325-237-3.
  • Jako bychom dnes zemřít měli. Drama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Pelhřimov: Nová tiskárna, ©2012. 446 s. ISBN 978-80-7415-066-1. Kniha roku Lidových novin 2012.
  • Krok do tmavé noci: příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a číhošťského zázraku. Praha: Nezávislý podmelechovský spolek, 2015. 669 s. ISBN 978-80-260-9125-7. (Autor v roce 2016 za knihu získal Cenu čtenářů Krajské knihovny Vysočiny a posluchačů Českého rozhlasu Region.[5])
  • Vrátíme se do otcovské náruče. Praha: Nezávislý podmelechovský spolek, 2015. 77 s. ISBN 978-80-260-8304-7. (Tři kázání českého kněze P. Josefa Toufara z let 1949–1950, životopis, příběh exhumace ostatků, údaje o číhošťském hrobě, modlitba k jeho beatifikaci, texty historika a kněze Tomáše Petráčka a architekta Norberta Schmidta, neznámé archivní fotografie. Vydáno u příležitosti slavnostního uložení ostatků P. Josefa Toufara v Číhošti 12. července 2015.)
  • Jedna věta. Praha: Revolver Revue, 2017. 44 s. Revolver Revue, sv. 102. ISBN 978-80-87037-85-0.
  • Za. Praha: Torst, 2017. 438 s. ISBN 978-80-7215-533-0.
  • Čurda z Hlíny: tři dokumentární povídky z protektorátu. Brno: Host, 2019. 222 s. ISBN 978-80-7577-803-1.
  • 1945: Léto běsů. Brno: Host, 2022. 304 s. ISBN 978-80-275-1083-2.
  • Tady nikdo není, jen já : židovské příběhy z Vysočiny a přilehlých krajů. Praha: Revolver Revue, 2023 . 311 stran ilustrace, portréty, faksimile. ISBN 978-80-7622-027-0

Knihy rozhovorů

  • Cesty božím (ne)časem. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2003. 181 s. Rozhovory. ISBN 80-7192-820-8.
  • Prosil jsem a přiletěla moucha. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2004. 159 s. Rozhovory. ISBN 80-7192-906-9. (Autor hovoří s vlastenci plk. Petrem Urubou, Ferdinandem Höferem, genmjr. Rudolfem Krzákem, Mons. Josefem Veselým, P. Martinem Víchem, Vincencem Koutníkem, Alfonsem Bradatschem, Aloisem Denemarekem, Mons. Karlem Fořtem, Ludvíkem Stehlíkem a prof. Jaroslavem Kadlecem, kteří se přes životní zkoušky a totalitní nástrahy 20. století nepřestávají ptát po smyslu života a stvoření.)
  • Proti zlému krompáč a lopata. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2006. 195 s. Rozhovory. ISBN 80-7195-005-X. (Třetí pokračování rozhovorů s osobnostmi české společnosti, které přes totalitní nástrahy 20. století a životní zkoušky nepřestaly hledat smysl stvoření.)

Básnické sbírky

  • Miloš Doležal v kostele v Číhošti při výkladu o Josefu Toufarovi
    Podivice (1995)
  • Obec (1996)
  • Les (1998)
  • Sansepolcro (2004) s výtvarným doprovodem Jiřího Štourače
  • Bodla stínu do hrudního koše: črty z krabatiny (2009), cyklus veršů a básní v próze
  • Čas dýmu (2013)
  • Ezechiel v kopřivách (2014)
  • Maso se stává slovem: (jedenáct básní pro JT) (2021)
  • Jana bude brzy sbírat lipový květ (2022)
  • Trnem rejnoka: Výbor z poesie 1995 – 2022 (2023)

Fejetony

  • České feferony aneb Dojmy, chutě, potulky a uslyšení (2000)

Odkazy

Reference

  1. Miloš DOLEŽAL. Ústav pro českou literaturu AV ČR. Dostupné online. [cit. 2024-01-03].
  2. a b Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01. 
  3. HRUŠKA, Petr a kol. V souřadnicích volnosti. Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích. Praha: Academia, 2008, s. 687.
  4. https://echo24.cz/a/HyycF/zpravy-domaci-panorma-magnesia-litera
  5. BROTHÁNKOVÁ, Monika. Nejkrásnější knihou Vysočiny jsou Příběhy brodských domů [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2016-10-14 [cit. 2016-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-23. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
MUZEUM VYSOCINY HB DOLEZAL TOUFAR 20240222.jpg
Autor: BlazaHB, Licence: CC BY-SA 4.0
Miloš Doležal při přednášce v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod páteru Josefu Toufarovi
Miloš Doležal, Číhošť 16. 6. 2018.jpg
Autor: Hakjosef, Licence: CC BY-SA 4.0
Miloš Doležal, Číhošť 16. 6. 2018
Miloš-Doležal2015c.jpg
Autor: Ben Skála, Benfoto, Licence: CC BY-SA 3.0
Miloš Doležal na předpremiéře dokumentárního filmu Mrtvolu sprovoďte ze světa, káznice na Cejlu, Brno 17.11.2015