Miloš Endler
Miloš Endler | |
---|---|
Narození | 19. září 1903 Semily Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 17. října 1993 (ve věku 90 let) Praha Česko |
Povolání | malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a restaurátor |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Miloš Endler (19. září 1903 Semily – 17. října 1993 Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor, scénograf, restaurátor, tvůrce knižních obálek, plakátů a ex libris.
Život
Miloš Endler studoval malířství v soukromé krajinářské škole Ferdinanda Engelmüllera. Podnikl studijní cesty do Paříže, Drážďan, Berlína a Benátek. Působil jako konzervátor v Kutné Hoře a Mladé Vožici.
Od roku 1940 restauroval malířská díla v Karáskově galerii. Byl posledním vedoucím galerie od roku 1951 až do jejího zestátnění roku 1954. Roku 1968 se zasazoval o navrácení Karáskovy galerie do Tyršova domu. Byl tajemníkem Klubu Za starou Prahu a vytvořil podobu členské legitimace se siluetami mosteckých věží. Graficky upravoval a ilustroval klubový Věstník. Byl spoluorganizátorem Spolku pro záchranu a obnovu starého Vyšehradu.[1] Jako scénograf působil ve Švandově divadle.
Letní měsíce trávil ve Zbečně, odkud často podnikal cesty na Křivoklát. V roce 1939 vystavoval na Křivoklátě, na I. rakovnickém salonu, který pořádal Městský osvětový sbor v Rakovníku.
Zemřel v Praze 17. října 1993 ve věku 90 let.[2]
Dílo
Endler restauroval oltářní obrazy v Železném Brodě, Mníšku pod Brdy a v Bozkové u Semil. Ve své vlastní tvorbě se věnoval převážně krajinomalbě (Pohled na Sněžku, Visutá dráha na Ještěd) a zúčastnil se několika soutěží v plakátové tvorbě. Roku 1929 vytvořil plakát s pohledem na Karlův most pro evropské železniční společnosti operující mezi Prahou, Paříží a Londýnem.[3] Jeho obraz s pohledem na Sněžku byl použit pro plakát Československých státních drah.[4]
Roku 1947 zhotovil pro Okresní myslivecký spolek obraz sv. Eustacha s pozadím podle rytiny hradu Křivoklát z roku 1871 pro barokní kapličku světce na Zámeckém vrchu u Křivoklátu. Později vydal pohlednice s obrazy kapličky sv. Eustacha a zámku Dřevíč u Nižboru. Obraz sv. Eustacha restauroval autor r. 1979 a r. 1993 rakovnický malíř Václav Zoubek.[5]
Pro Českou obec sokolskou navrhoval plakáty ke společenským událostem (Šibřinky, 1930) a k 10. Všesokolskému sletu (1938).[6]
Ilustroval převážně dětské knihy a navrhoval obálky[7] a typografii knih.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Dušek Zd., 1994, s. 45
- ↑ Semilské noviny: Ohlédnutí, říjen 2012, s. 8
- ↑ www.artnet.com [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- ↑ poster designer – Van Sabben Poster Auctions [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ADMINLP. Kapličce sv. Eustacha na Křivoklátě bylo 310 let. Lesnická práce - nakladatelství a vydavatelství [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Moravská galerie v Brně - Slet sokolských plakátů 1901-1948. www.moravska-galerie.cz [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-30.
- ↑ Jan Kovář | tvůrce obálek | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Stanislav Jandík, TGM v Lánech, 1947, typografie Miloš Endler
Literatura
- DAČEVOVÁ, Rumjana, a kol. Karáskova galerie. Praha: Památník národního písemnictví, 2012. ISBN 978-80-87376-01-0. S. 96.
- DUŠEK, Zdeněk. In memoriam. Miloš Endler, akad. malíř. Zprávy Klubu Za starou Prahu. 1994, čís. 1, s. 45.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“