Miloš Hrušovský

Miloš Hrušovský
Pověřenec spotřebního průmyslu
Ve funkci:
1955 – 1960
PředchůdceSamuel Takáč
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
??? – 1971
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1971 – 1971
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (KSČ)
Narození15. dubna 1908
Bánovce nad Bebravou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. února 1980
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťFrantiška Hrušovská
Profesepolitik a novinář
OceněníŘád 25. února
Řád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miloš Hrušovský [v jmenném rejstříku FS chybně uveden jako Miloš Hruškovský] (15. dubna 1908 Bánovce nad Bebravou – 27. února 1980 Bratislava[1]) byl slovenský a československý účastník odboje, politik Komunistické strany Slovenska, člen Sboru pověřenců v 50. letech a poslanec Slovenské národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na počátku normalizace.

Biografie

Absolvoval gymnázium a soukromou obchodní školu v Praze. Původně působil jako bankovní úředník. Za druhé světové války byl aktivní v odboji. Spolu s Štefanem Bašťovanským byli od července 1942 předáky IV. ilegálního vedení KSS. 10. dubna 1943 ho zatkla slovenská policie. Později byl účastníkem Slovenského národního povstání.[2][3][4]

Po válce redigoval časopis Výstavba Slovenska. Byl předsedou Ústředního výboru slovenského Svazu protifašistických bojovníků a členem předsednictva federálního Svazu protifašistických bojovníků. Zároveň působil jako člen předsednictva slovenského i federálního Ústředního výboru Národní fronty. V letech 1955–1960 byl pověřencem spotřebního/lehkého průmyslu v 11. Sboru pověřenců a 12. Sboru pověřenců. V letech 1960–1963 zastával post místopředsedy KNV pro Středoslovenský kraj. K roku 1964 se uvádí jako náměstek předsedy Slovenské komise pro investiční výstavbu. Publikoval četné skici a fejetony. Roku 1948 mu byl udělen Řád Slovenského národního povstání, v roce 1949 Československý válečný kříž 1939, získal i Řád 25. února a roku 1966 Řád práce.[3][5][6]

V letech 1946–1970 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.[7] Počátkem roku 1968 byl zvolen členem komise Slovenské národní rady, která se zabývala z hlediska ekonomického a národohospodářského změnou postavení slovenských orgánů.[8]

Po provedení federalizace Československa usedl do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Mandát ovšem nabyl až dodatečně v březnu 1971 v rámci jedné z doplňovacích voleb po vlnách čistek souvisejících s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Do federálního parlamentu ho nominovala Slovenská národní rada. Ve FS setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1971.[9]

V letech 1967–1971 jistý Miloš Hrušovský předsedal Slovenskému statistickému úřadu.[10]

Jeho manželkou byla odbojářka a komunistická politička Františka Hrušovská.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Miloš Hrušovský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 433. 
  3. ↑ a b Hrušovský, Miloš, 1908–1980 [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  4. ↑ Nepohodlný vedúci strany: dobrodružný osud Štefana Handeru [online]. druhasvetova.sk [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  5. ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Marusiak, Juraj: Slovak Policy 1956-1960 [online]. rss.archives.ceu.hu [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  7. ↑ Vyhľadávanie [online]. upn.gov.sk [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 471. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ Kdo stál v čele úřadů? [online]. scitani.cz [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-05. 
  11. ↑ PLEVZA, Viliam. Dejiny Slovenského národného povstania, 1944: zv. Encyklopédia odboja a SNP [online]. Nakl. Pravda, 1984 [cit. 2015-01-22]. S. 174. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“