Miloš Kössler

Miloš Kössler
Narození19. června 1884
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. února 1961 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánímatematik a vysokoškolský učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miloš Kössler (19. června 1884 Praha[1]8. února 1961 Praha) byl český matematik.

Biografie

Miloš Kössler se narodil 19. června 1884 v pražské rodině. V letech 18951903 studoval na Akademickém gymnáziu v Praze (nyní sídlícím ve Štěpánské ulici). Poté absolvoval filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1908 složil zkoušku učitelské způsobilosti pro výuku matematiky a fyziky na školách středních. Během studií jej výrazně ovlivnil profesor Karel Petr.

O učitelská místa byla v té době nouze, a tak Kössler zůstal několik let bez zaměstnání. Až v roce 1910 získal místo suplenta na gymnáziu v Domažlicích, o rok později pak v Praze na gymnáziu v Hálkově ulici na Vinohradech. Nehodlal však setrvat pouze na pozici suplenta, a věnoval se kromě výuky i vědecké práci. V roce 1920 se habilitoval a stal se soukromým docentem na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1922 byl jmenován mimořádným profesorem a v roce 1927 řádným profesorem tamtéž. V té době se již plně věnoval přednášení na Univerzitě Karlově.

V akademickém roce 19351936 zastával pozici děkana přírodovědecké fakulty, v období 19391943 byl předsedou Jednoty českých matematiků a fyziků, v letech 19441949 byl hlavním tajemníkem Královské české společnosti nauk. V roce 1953 byl jmenován členem korespondentem ČSAV. Zemřel náhle 8. února 1961 v Praze.

Tvorba

Miloš Kössler byl autorem více než 30 původních vědeckých statí. Jeho specializací byla teorie analytických funkcí a teorie čísel. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří učebnice Úvod do počtu diferenciálního (1926), pojednání O rozvojích platných pro funkci analytickou v daném oboru I, II (1916, habilitační práce), či společný článek psaný s Vojtěchem Jarníkem O minimálních grafech, obsahujících n daných bodů (1934).

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“