Miloš Kössler
Miloš Kössler | |
---|---|
Narození | 19. června 1884 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. února 1961 (ve věku 76 let) Praha Československo |
Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | matematik a vysokoškolský učitel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Miloš Kössler (19. června 1884 Praha[1] – 8. února 1961 Praha) byl český matematik.
Biografie
Miloš Kössler se narodil 19. června 1884 v pražské rodině. V letech 1895–1903 studoval na Akademickém gymnáziu v Praze (nyní sídlícím ve Štěpánské ulici). Poté absolvoval filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1908 složil zkoušku učitelské způsobilosti pro výuku matematiky a fyziky na školách středních. Během studií jej výrazně ovlivnil profesor Karel Petr.
O učitelská místa byla v té době nouze, a tak Kössler zůstal několik let bez zaměstnání. Až v roce 1910 získal místo suplenta na gymnáziu v Domažlicích, o rok později pak v Praze na gymnáziu v Hálkově ulici na Vinohradech. Nehodlal však setrvat pouze na pozici suplenta, a věnoval se kromě výuky i vědecké práci. V roce 1920 se habilitoval a stal se soukromým docentem na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1922 byl jmenován mimořádným profesorem a v roce 1927 řádným profesorem tamtéž. V té době se již plně věnoval přednášení na Univerzitě Karlově.
V akademickém roce 1935–1936 zastával pozici děkana přírodovědecké fakulty, v období 1939–1943 byl předsedou Jednoty českých matematiků a fyziků, v letech 1944–1949 byl hlavním tajemníkem Královské české společnosti nauk. V roce 1953 byl jmenován členem korespondentem ČSAV. Zemřel náhle 8. února 1961 v Praze.
Tvorba
Miloš Kössler byl autorem více než 30 původních vědeckých statí. Jeho specializací byla teorie analytických funkcí a teorie čísel. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří učebnice Úvod do počtu diferenciálního (1926), pojednání O rozvojích platných pro funkci analytickou v daném oboru I, II (1916, habilitační práce), či společný článek psaný s Vojtěchem Jarníkem O minimálních grafech, obsahujících n daných bodů (1934).
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloš Kössler
- Stručný životopis
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“