Miloš Pojar

PhDr. Miloš Pojar
Velvyslanec ČSFR v Izraeli
Ve funkci:
1990 – 1993
Velvyslanec ČR v Izraeli
Ve funkci:
1993 – 1994
Předchůdcevznik funkce
NástupceJiří Schneider

Narození8. dubna 1940
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí23. ledna 2012 (71 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
DětiTomáš Pojar
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Columbia University
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miloš Pojar (8. dubna 1940 Praha23. ledna 2012 Praha)[1] byl český spisovatel, historik a bývalý diplomat. V letech 1990 až 1994 byl první československý (porevoluční) a následně první český velvyslanec v Izraeli.[2]

Život

Vystudoval orientalistiku a filosofii na Univerzitě Karlově (1962–1968) a poté angličtinu na Columbia University (1968–1970). Na Karlově univerzitě poté v roce 1970 získal doktorát. Od roku 1966 až do roku 1990 působil v nakladatelství Academia zřízeném Československou akademií věd (ČSAV), kde působil jako redaktor pro filosofii a výrobní referent.[3] Od roku 1990 působil na československém a posléze českém ministerstvu zahraničních věcí, nejprve jako velvyslanec v Izraeli, později v řadě vedoucích funkcí (náměstek generálního ředitele, ředitel odboru), a to až do roku 1997. Poté působil až do roku 2006 jako ředitel Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze, člen Česko-německého fondu budoucnosti a hostující pedagog na New York University in Prague. Ve dnech 24. až 26. listopadu 1999 organizoval v Praze (pod záštitou Židovského muzea) na Karlově univerzitě třídenní mezinárodní konferenci k stému výročí Hilsnerova polenského procesu.[4]

Jeho syn Tomáš Pojar byl od února 2010 do března 2014 českým velvyslancem v Izraeli.[5]

Dílo

Miloš Pojar napsal řadu knih s židovskou a izraelskou tematikou. Od roku 1970 až do Sametové revoluce v roce 1989 nesměl publikovat a politicky rehabilitován byl až v roce 1990.[3] Přesto však pod pseudonymy přispíval do samizdatových publikací. Zabýval se českými dějinami, osobností Tomáše Garrigua Masaryka, česko-německými vztahy a dějinami českých Židů.[3] Mezi jeho vybraná díla z nedávných let patří například:

  • POJAR, Miloš. Izrael - stručná historie států. 2. vyd. Praha: Libri, 2009. 202 s. ISBN 978-80-7277-435-7. 
  • POJAR, Miloš. Stín šoa nad Evropou. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2002. 316 s. ISBN 80-85608-48-0. 
  • POJAR, Miloš. Moje setkání s židovstvím. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2006. 148 s. ISBN 80-86889-27-0. 
  • POJAR, Miloš. Golem v náboženství, vědě a umění. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2003. 272 s. ISBN 80-85608-67-7. 
  • POJAR, Miloš; SOUKUPOVÁ, Blanka; ZAHRADNÍKOVÁ, Marie. Židovská menšina za druhé republiky. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2007. 192 s. ISBN 978-80-86889-52-8. 
  • POJAR, Miloš; SOUKUPOVÁ, Blanka; ZAHRADNÍKOVÁ, Marie. Židovská menšina v Československu ve 30. letech. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2004. 248 s. ISBN 80-85608-94-4. 
  • POJAR, Miloš. Jindřich Matyáš Thurn - muž činu. Praha: Ivo Železný, 1998. ISBN 80-237-3560-8. 

Odkazy

Reference

  1. KAMBERSKÝ, Petr. Zemřel Miloš Pojar, spisovatel a první porevoluční velvyslanec v Izraeli. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2012-01-24 [cit. 2012-1-24]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  2. Krásný ztráty [online]. Česká televize [cit. 2010-06-12]. Dostupné online. 
  3. a b c PhDr. Miloš Pojar [online]. The Center for Economic Research and Graduate Education [cit. 2010-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-25. 
  4. PRECLÍK, Vratislav. Hilsneriáda a česká společnost (konference 24.–26. listopadu 1999, Univerzita Karlova Praha k stému výročí Polenského procesu), reportáž in ČAS, str.15–16, ročník 7, číslo 35, prosinec 1999, ISSN 1210-1648.
  5. Velvyslancem v Izraeli bude náměstek Tomáš Pojar. ČT24 [online]. Česká televize, 2010-01-14 [cit. 2010-6-2]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“