Miloš Raban

Admodum Reverendus Dominus
doc. PhDr. Ing. Miloš Raban, Th.D., SChLJ
kněz
biskupský vikář litoměřické diecéze
kaplan jurisdikce Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Jmenováníbiskupským vikářem litoměřické diecéze pro školství
(20062011)
PředchůdceAntonín Bratršovský
ZnakZnak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození20. června 1948
Místo narozeníKryštofovo Údolí, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí7. ledna 2011 (ve věku 62 let)
Místo úmrtíLiberec, ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníBazilika Navštívení Panny Marie v Hejnicích
50°52′30″ s. š., 15°10′53″ v. d.
Potomci2 dcery
PříbuzníPřemysl Raban (sourozenec)
Povolánívysokoškolský pedagog
Alma materČVUT v Praze, Papežská univerzita Gregoriana v Římě
Známý díkyduchovní, teolog, filosof
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Raban (20. června 1948, Kryštofovo Údolí7. ledna 2011, Liberec[1]) byl římskokatolický kněz, teolog, filosof a inženýr, od roku 1990 farář ve farnosti Raspenava a administrátor excurrendo farností Hejnice a Mníšek u Liberce.

Zasloužil se o rekonstrukci poutní baziliky Navštívení Panny Marie v Hejnicích a přilehlého františkánského kláštera, v němž založil Mezinárodní centrum duchovní obnovy (MCDO Hejnice), jehož byl ředitelem. Učil zejména filosofické kurzy na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci, jejímž děkanem byl v letech 20052007. Také pracoval jako litoměřický biskupský vikář pro církevní školství. Byl kaplanem jurisdikce orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.[2]

Život

Narodil se v rodině lesního inženýra jako nejstarší ze tří dětí. Bratrem je profesor práva Přemysl Raban, sestra je také právnička. Vystudoval systémové inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze, oženil se a stal se otcem dvou dcer. Až do roku 1977 pracoval ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce. Tam se definitivně obrátil k víře v Boha: „Dospěl jsem k tomu, že čím větší riziko člověk podstupuje, tím méně se může opřít o naše praktické bezpečnostní systémy. A tím více hledá oporu v něčem, co ho přesahuje. Tak jsem se dobral ke koncepci transcendentálního zajištění bezpečnosti.[zdroj?!]

Rozhodl se studovat teologii, ale protože v Československu by ji legálně studovat nemohl a přitom ještě měl možnost odjet za hranice, v roce 1977 odjel legálně na služební cestu do Vídně, ze které se již nevrátil. Studoval teologii a filosofii nejprve na Papežské lateránské univerzitě, doktorát pak získal na Papežské univerzitě Gregoriana.

Osobně poznal psychiatra a filosofa Viktora Frankla, kterého navštěvoval ve Vídni. Stal se velkým znalcem jeho díla a na jeho filozofii postavil jak svou disertaci, tak metodiku své osobní spirituality na duchovní cestě za Bohem.[3]

Za velkých obtíží a s přispěním Mons. Karla Vrány, tehdejšího rektora papežské koleje Nepomucenum, získal od papeže Jana Pavla II. dispens od povinnosti celibátu.[3] V listopadu 1985 pak byl v Římě vysvěcen na kněze s určením, že jakmile to bude možné, nastoupí službu v rodné litoměřické diecézi.

Poté působil jako kněz v Německu, ve Frankfurtu nad Mohanem. Vzhledem k tomu, že vyrůstal uprostřed Prachovských skal, miloval horolezectví, a proto i během německého pobytu v horských výstupech pokračoval a zdolal většinu alpských vrcholů včetně Matterhornu či Mont Blancu.[4] Cestoval také po světě, navštívil mimo jiné USA, Filipíny a Brazílii.

V době, kdy už se zamýšlel usadit v Německu, navštívil Řím při příležitosti svatořečení Anežky České nový litoměřický biskup Koukl a komunistický režim se v Československu zhroutil. Biskup Rabana požádal o návrat do rodné diecéze, poté jej poslal do Jizerských hor, do Raspenavy a do Hejnic, kde začal působit v roce 1990.

Mezinárodní centrum duchovní obnovy

Bývalý františkánský klášter (dnes Mezinárodní centrum duchovní obnovy) s poutním chrámem Navštívení P. Marie v Hejnicích
Miloš Raban

V Hejnicích zachránil téměř zničený františkánský klášter a poutní baziliku. Sehnal desítky miliónů korun na rekonstrukci, vybudoval zde Mezinárodní centrum duchovní obnovy a obnovil proslulost tradičního poutního místa. Prý to bylo snadné: „stačilo se modlit“. Sháněl peníze na obnovu baziliky i kláštera, kde se dalo – získával tisíc po tisíci a milión po miliónu od tuzemských i zahraničních nadací, církví, státu, sponzorů. Šedesát milionů korun na celkovou rekonstrukci kláštera, které běžní sponzoři nedokázali pokrýt, poskytl fond PHARE.[5]

V budově bývalého kláštera, slavnostně znovu vysvěcené apoštolským nunciem Giovanni Coppou 5. ledna 2001, sídlí Mezinárodní centrum duchovní obnovy, v němž se na seminářích a školicích pobytech scházejí vědci, politici, ale také manažeři firem nebo umělci. Výtěžek z pronájmu jde zpátky do provozu a oprav areálu.

Další aktivity

Kromě rekonstrukce poutního místa, plnění běžných povinností správce farnosti a podílení se na přípravě a organizaci Plenárního sněmu české katolické církve učil též společenské vědy a humanitní předměty (zejména filosofii, religionistiku a psychologii) na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci. V roce 2005 byl zvolen jejím děkanem, přičemž jeho hlavním úkolem bylo zastavit její úpadek a systematické ztrácení akreditací studijních programů. Poté, co fakultu stabilizoval, už v roce 2007 na další funkční období nekandidoval.

Bibliografie

  • Sněm české katolické církve (Vyšehrad, 2000)
  • Duchovní smysl člověka dnes (Vyšehrad, 2008)
  • RABAN Miloš. Mezinárodní centrum duchovní obnovy. S. 7–8. Zdislava (časopis) [online]. [cit. 15.1.2012]. Roč. 2011, čís. 1, s. 7–8. Dostupné online. ISSN 1211-3042. 
  • Religionistika I. Technická univerzita v Liberci. Pedagogická fakulta. Katedra filozofie, 79 stran, Liberec 2002. ISBN 80-7083-619-9 a ISBN 978-80-7083-619-4

Filmografie

  • Cesty víry: Pravda o zázracích v městečku Hejnice, Česká televize 2002
  • Das Glasmacherland: Im böhmischen Isergebirge. Dokumentární film Dagmar Wittmers 2008
  • Kirchturmgeschichten aus Haindorf - Eine Wallfahrt in Böhmen. Dokumentární film Josefa Cyruse 2010
  • Pro vita mundi (pořad Televize Noe, 2007)
  • Hosté studia RTM (pořad TV RTM Liberec 2007) – doc. Miloš Raban a dr. Tomáš Edel

Ocenění

  • 2010 – Pocta hejtmana Libereckého kraje.
  • 2011 – posmrtně Čestný občan města Hejnice.

Odkazy

Reference

  1. Parte Miloše Rabana [online]. Litoměřice: Diecéze litoměřická [cit. 2011-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-09. 
  2. www.oslj.cz [online]. [cit. 2010-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-29. 
  3. a b Michal Podzimek, ′′Nezařaditelný... Ohlédnutí za Milošem Rabanem′′, christnet.cz, 10. 1. 2011
  4. Vzpomínka na pátera Miloše Rabana, jicinsky.denik.cz, 11. 1. 2011
  5. http://plzen.op.cz/Onpn/2004/0708_prazdniny/04-0708.htm[nedostupný zdroj]

Literatura

  • (česky) MENDELOVÁ Edita, OP. Zemřel R.D. Doc. PhDr. Ing. Miloš Raban, Th.D.. S. 6. Zdislava (časopis) [online]. [cit. 15.1.2012]. Roč. 2011, čís. 1, s. 6. Dostupné online. ISSN 1211-3042. 
  • (česky) HEINZL, Jan. Kristus řekl: "Františku, jdi a obnov můj dům...". Krkonoše – Jizerské hory [online]. 3/2011, rev. 2018-11-03 [cit. 2018-11-03]. Roč. 2011, čís. 3. Dostupné online. 

Externí odkazy

Předchůdce:
Jiří Vacek
Děkan Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci
Miloš Raban
20052007
Nástupce:
Miroslav Brzezina

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Monastergen.png
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Raban.jpg
Miloš Raban
Milos raban.jpg
Miloš Raban v Izraeli