Miloš Raban
Admodum Reverendus Dominus doc. PhDr. Ing. Miloš Raban, Th.D., SChLJ | |
---|---|
kněz biskupský vikář litoměřické diecéze kaplan jurisdikce Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Jmenování | biskupským vikářem litoměřické diecéze pro školství (2006–2011) |
Předchůdce | Antonín Bratršovský |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady | |
Osobní údaje | |
Datum narození | 20. června 1948 |
Místo narození | Kryštofovo Údolí, Československo |
Datum úmrtí | 7. ledna 2011 (ve věku 62 let) |
Místo úmrtí | Liberec, Česko |
Místo pohřbení | Bazilika Navštívení Panny Marie v Hejnicích |
Potomci | 2 dcery |
Příbuzní | Přemysl Raban (sourozenec) |
Povolání | vysokoškolský pedagog |
Alma mater | ČVUT v Praze, Papežská univerzita Gregoriana v Římě |
Známý díky | duchovní, teolog, filosof |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miloš Raban (20. června 1948, Kryštofovo Údolí – 7. ledna 2011, Liberec[1]) byl římskokatolický kněz, teolog, filosof a inženýr, od roku 1990 farář ve farnosti Raspenava a administrátor excurrendo farností Hejnice a Mníšek u Liberce.
Zasloužil se o rekonstrukci poutní baziliky Navštívení Panny Marie v Hejnicích a přilehlého františkánského kláštera, v němž založil Mezinárodní centrum duchovní obnovy (MCDO Hejnice), jehož byl ředitelem. Učil zejména filosofické kurzy na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci, jejímž děkanem byl v letech 2005–2007. Také pracoval jako litoměřický biskupský vikář pro církevní školství. Byl kaplanem jurisdikce orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.[2]
Život
Narodil se v rodině lesního inženýra jako nejstarší ze tří dětí. Bratrem je profesor práva Přemysl Raban, sestra je také právnička. Vystudoval systémové inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze, oženil se a stal se otcem dvou dcer. Až do roku 1977 pracoval ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce. Tam se definitivně obrátil k víře v Boha: „Dospěl jsem k tomu, že čím větší riziko člověk podstupuje, tím méně se může opřít o naše praktické bezpečnostní systémy. A tím více hledá oporu v něčem, co ho přesahuje. Tak jsem se dobral ke koncepci transcendentálního zajištění bezpečnosti.“[zdroj?!]
Rozhodl se studovat teologii, ale protože v Československu by ji legálně studovat nemohl a přitom ještě měl možnost odjet za hranice, v roce 1977 odjel legálně na služební cestu do Vídně, ze které se již nevrátil. Studoval teologii a filosofii nejprve na Papežské lateránské univerzitě, doktorát pak získal na Papežské univerzitě Gregoriana.
Osobně poznal psychiatra a filosofa Viktora Frankla, kterého navštěvoval ve Vídni. Stal se velkým znalcem jeho díla a na jeho filozofii postavil jak svou disertaci, tak metodiku své osobní spirituality na duchovní cestě za Bohem.[3]
Za velkých obtíží a s přispěním Mons. Karla Vrány, tehdejšího rektora papežské koleje Nepomucenum, získal od papeže Jana Pavla II. dispens od povinnosti celibátu.[3] V listopadu 1985 pak byl v Římě vysvěcen na kněze s určením, že jakmile to bude možné, nastoupí službu v rodné litoměřické diecézi.
Poté působil jako kněz v Německu, ve Frankfurtu nad Mohanem. Vzhledem k tomu, že vyrůstal uprostřed Prachovských skal, miloval horolezectví, a proto i během německého pobytu v horských výstupech pokračoval a zdolal většinu alpských vrcholů včetně Matterhornu či Mont Blancu.[4] Cestoval také po světě, navštívil mimo jiné USA, Filipíny a Brazílii.
V době, kdy už se zamýšlel usadit v Německu, navštívil Řím při příležitosti svatořečení Anežky České nový litoměřický biskup Koukl a komunistický režim se v Československu zhroutil. Biskup Rabana požádal o návrat do rodné diecéze, poté jej poslal do Jizerských hor, do Raspenavy a do Hejnic, kde začal působit v roce 1990.
Mezinárodní centrum duchovní obnovy
V Hejnicích zachránil téměř zničený františkánský klášter a poutní baziliku. Sehnal desítky miliónů korun na rekonstrukci, vybudoval zde Mezinárodní centrum duchovní obnovy a obnovil proslulost tradičního poutního místa. Prý to bylo snadné: „stačilo se modlit“. Sháněl peníze na obnovu baziliky i kláštera, kde se dalo – získával tisíc po tisíci a milión po miliónu od tuzemských i zahraničních nadací, církví, státu, sponzorů. Šedesát milionů korun na celkovou rekonstrukci kláštera, které běžní sponzoři nedokázali pokrýt, poskytl fond PHARE.[5]
V budově bývalého kláštera, slavnostně znovu vysvěcené apoštolským nunciem Giovanni Coppou 5. ledna 2001, sídlí Mezinárodní centrum duchovní obnovy, v němž se na seminářích a školicích pobytech scházejí vědci, politici, ale také manažeři firem nebo umělci. Výtěžek z pronájmu jde zpátky do provozu a oprav areálu.
Další aktivity
Kromě rekonstrukce poutního místa, plnění běžných povinností správce farnosti a podílení se na přípravě a organizaci Plenárního sněmu české katolické církve učil též společenské vědy a humanitní předměty (zejména filosofii, religionistiku a psychologii) na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci. V roce 2005 byl zvolen jejím děkanem, přičemž jeho hlavním úkolem bylo zastavit její úpadek a systematické ztrácení akreditací studijních programů. Poté, co fakultu stabilizoval, už v roce 2007 na další funkční období nekandidoval.
Bibliografie
- Sněm české katolické církve (Vyšehrad, 2000)
- Duchovní smysl člověka dnes (Vyšehrad, 2008)
- RABAN Miloš. Mezinárodní centrum duchovní obnovy. S. 7–8. Zdislava (časopis) [online]. [cit. 15.1.2012]. Roč. 2011, čís. 1, s. 7–8. Dostupné online. ISSN 1211-3042.
- Religionistika I. Technická univerzita v Liberci. Pedagogická fakulta. Katedra filozofie, 79 stran, Liberec 2002. ISBN 80-7083-619-9 a ISBN 978-80-7083-619-4
Filmografie
- Cesty víry: Pravda o zázracích v městečku Hejnice, Česká televize 2002
- Das Glasmacherland: Im böhmischen Isergebirge. Dokumentární film Dagmar Wittmers 2008
- Kirchturmgeschichten aus Haindorf - Eine Wallfahrt in Böhmen. Dokumentární film Josefa Cyruse 2010
- Pro vita mundi (pořad Televize Noe, 2007)
- Hosté studia RTM (pořad TV RTM Liberec 2007) – doc. Miloš Raban a dr. Tomáš Edel
Ocenění
- 2010 – Pocta hejtmana Libereckého kraje.
- 2011 – posmrtně Čestný občan města Hejnice.
Odkazy
Reference
- ↑ Parte Miloše Rabana [online]. Litoměřice: Diecéze litoměřická [cit. 2011-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-09.
- ↑ www.oslj.cz [online]. [cit. 2010-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-29.
- ↑ a b Michal Podzimek, ′′Nezařaditelný... Ohlédnutí za Milošem Rabanem′′, christnet.cz, 10. 1. 2011
- ↑ Vzpomínka na pátera Miloše Rabana, jicinsky.denik.cz, 11. 1. 2011
- ↑ http://plzen.op.cz/Onpn/2004/0708_prazdniny/04-0708.htm[nedostupný zdroj]
Literatura
- (česky) MENDELOVÁ Edita, OP. Zemřel R.D. Doc. PhDr. Ing. Miloš Raban, Th.D.. S. 6. Zdislava (časopis) [online]. [cit. 15.1.2012]. Roč. 2011, čís. 1, s. 6. Dostupné online. ISSN 1211-3042.
- (česky) HEINZL, Jan. Kristus řekl: "Františku, jdi a obnov můj dům...". Krkonoše – Jizerské hory [online]. 3/2011, rev. 2018-11-03 [cit. 2018-11-03]. Roč. 2011, čís. 3. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloš Raban na Wikimedia Commons
- Osoba Miloš Raban ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloš Raban
- Miloš Raban cestoval po celém světě – článek Milana Maršálka, Profit 9. března 1998
- Rozhovor v časopise Zdislava, měsíčníku litoměřické diecéze (25. února 2005)
- Rozhovor s Milošem Rabanem na TV Noe
- Setkání s Milošem Rabanem na Českém rozhlase
- Informace o úmrtí na stránkách Litoměřické diecéze
Předchůdce: Jiří Vacek | Děkan Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci Miloš Raban 2005–2007 | Nástupce: Miroslav Brzezina |
Předchůdce: Antonín Bratršovský | Biskupský vikář litoměřické diecéze pro školství Miloš Raban 2006–2011 |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Hejnice, ulice Klášterní, Bazilika Navštívení Panny Marie a přilehlý klášter, v pozadí vrchol Ořešník
Miloš Raban
Miloš Raban v Izraeli