Milorad Dodik

Milorad Dodik
© European Union, 2025, CC BY 4.0 Milorad Dodik (6. července 2022)
Stranická příslušnost
Členství	Alliance of Independent Social Democrats Svaz komunistů Jugoslávie
Narození	12. března 1959 (66 let) Laktaši
Alma mater	Faculty of Political Sciences, University of Belgrade (1978–1983) Bělehradská univerzita
Profese	politik
Náboženství	Srbská pravoslavná církev
Ocenění	Řád svatého Sávy (2009) Řád přátelství (2011) Řád Srbské republiky Řád Republiky srbské Řád Svatého císaře Konstantina … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	dodik.net
Commons	Milorad Dodik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milorad Dodik (v srbštině Милорад Додик; 12. března 1959, Banja Luka, Jugoslávie) je bosenskohercegovinský politik, prezident Republiky srbské.

V letech 1986 až 1990 byl předsedou Rady opštiny Laktaši. V roce 1990 byl v prvních svobodných volbách v Bosně a Hercegovině zvolen do republikového parlamentu v Sarajevu jako jeden z poslanců zastupující srbskou národnost. Kandidoval za Svaz reformních sil.

Během války v Bosně a Hercegovině byl poslancem Lidové skupštiny Republiky srbské. Tehdy zastupoval Srbskou demokratickou stranu. Po podepsání Daytonské dohody se stal prvním předsedou Svazu nezávislých sociálních demokratů. Mezinárodní společenství podporovalo Dodika především proto, že jej vnímalo jako umírněného politika.^[zdroj?] Dodikovi se přesto podařilo stát se klíčovou politickou postavou v Republice srbské.

Milorad Dodik byl předsedou vlády Republiky srbské v letech 1998–2001; v roce 2006 a v letech 2006–2013. V roce 2010 zvítězil v prezidentských volbách v Republice srbské. Svůj mandát obhájil ve volbách v roce 2014, kde porazil protikandidáta Ognjena Tadiće.

V roli prezidenta prosazuje vysoce federalizovanou Bosnu a Hercegovinu tak, aby zajistil co nejvíce pravomocí pro Republiku srbskou. Otevřeně kritizoval některé masakry, ke kterým došlo během války v Bosně a Hercegovině v 90. letech; oficiálně uváděný počet obětí srebrenického masakru uvedl jako nadsazený^[zdroj?]. Zpochybnil také masakry na tržnici Markale v Sarajevu.^[zdroj?] V roce 2016 a 2017 se vyslovil za mírumilovné rozdělení Bosny a Hercegoviny^[1] V roce 2017 na něj americká vláda uvalila sankce.^[2][3]

Do 19. listopadu 2018 byl prezidentem Republiky srbské, následujícího dne se stal srbským zástupcem v předsednictvu Bosny a Hercegoviny.^[4] 2. října 2022 byl opět zvolen prezidentem Republiky srbské se ziskem 47,09 % hlasů.^[5]

Dne 26. února 2025 vynesl soud Bosny a Hercegoviny rozsudek nad Dodikem, kdy jej odsoudil k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a šesti letům zákazu vykonávat politickou funkci.^[6] Jednalo se o prvoinstanční rozsudek a závěr soudního sporu, neboť Dodik neuposlechl výzvy Úřadu vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu. Dodik podepsal jako prezident Republiky srbské zákon, který odmítá uznávat rozsudky Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny na území Republiky srbské, přestože platnost těchto rozsudků byla přímo uznána Úřadem vysokého představitele. V soudním sporu byl souzen kromě Dodika také Miloš Lukić, který byl osvbozen. Okamžitě po vynesení rozsudku se uskutečnila v Banja Luce demonstrace na podporu Milorada Dodika, ještě téhož dne večer jej vyrazil letecky podpořit prezident sousedního Srbska Aleksandar Vučić.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Milorad Dodik na Wikimedia Commons