Miloslav Bureš (spisovatel)

Miloslav Bureš
Rodné jméno	Jan Bohuslav Bureš
Narození	6. listopadu 1909 Polička Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. listopadu 1968 (ve věku 59 let) Praha Československo Československo
Pseudonym	Miloslav Bureš
Povolání	básník, prozaik, redaktor
Národnost	česká
Významná díla	Otvírání studánek
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Miloslav Bureš (6. listopadu 1909 Polička^[1] – 12. listopadu 1968 Praha) byl český básník, prozaik a redaktor, autor literatury pro děti.^[2]

Život

Narodil se v dělnické rodině Jana Bureše (1883), skladníka na dráze a Boženy roz. Špaustové (1884) tkadleny, jako Jan Bohuslav Bureš. Křestní jméno Miloslav převzal po své předčasně zemřelé první lásce Miloslavě Šifnerové. R. 1936 se oženil s Marií roz. Zejdovou.

V letech 1922–1930 studoval na gymnáziu v Poličce. Následně, po několika semestrech na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pracoval v letech 1932–1937 jako redaktor libereckého Severočeského deníku a pak do roku 1945 v jičínském A–Zetu.^[3] Byl členem Moravského kola spisovatelů (1940–1948).

Po osvobození působil do roku 1947 v liberecké místní rozhlasové stanici Československého rozhlasu. Pak pracoval jako redaktor v pražských nakladatelstvích Melantrich, Práce a Osvěta a od roku 1951 do roku 1955 postupně jako úředník na ministerstvu informací, ministerstvu školství a ministerstvu kultury. Po roce 1955 se opět věnoval redaktorské práci v redakci Svobodného slova, později opět Práce a pak Zítřka. Po krátkou dobu před svým skonem byl redaktorem edice Poezie v nakladatelství Melantrich.^[3]

Tvorba

Verše začal uveřejňovat již během studia na gymnáziu, například ve Studentském časopise, a knižně debutoval roku 1929. Jeho první vydané sbírky, ovlivněné předčasnou smrtí jeho první lásky, vycházely z poetismu. Později v jeho básních sílí láska k rodnému kraji s jeho přírodou, lidmi a tradicemi, objevují se sociální témata (Chudé lásky) i připomenutí významných osobností Českomoravské vysočiny v době národního ohrožení ze strany nacistického Německa (Listy z pohraničí, Zpěv na Justina Michla a Krajiny Františka Kavána). Jeho básně založené na důkladné znalosti venkovského života, lidových zvyků a slovesnosti, se svou prostotou a průzračností blíží lidové písni (Pochovávání světla, Slunce zapadá do hlíny). Kromě poezie psal také prózu: romány, povídkové sbírky a pohádky pro děti. Rovněž je autorem překladu sonetů Luíse de Camõese.^[4]

Byl osobním přítelem hudebního skladatele Bohuslava Martinů, za kterým vycestoval roku 1957 do Itálie a roku 1959 do Švýcarska. Martinů složil na jeho básnické texty čtyři kantáty: Otvírání studánek (1955), Legenda z dýmu bramborové nati (1956), Romance z pampelišek (1957) a Mikeš z hor (1959).^[5]

Dílo

Básně a básnické sbírky

• Katalepton (1929), pod pseudonymem Míla Bureš
• Nevěsta (1930), bibliofilie
• Ztracené deště (1931), pod pseudonymem Míla Bureš
• Nachový vítr (1934)
• Chudé lásky (1935)
• Zpěv nad střechami (1936)
• Ze starého roku (1936)
• Chlapec hrající si s hlínou (1936), bibliofile
• Zemi krásnou (1937)
• Listy z pohraničí (1939)
• Zpěv na Justina Michla (1940)
• Bílé jaro (1943)
• Krajiny Františka Kavána (1943)
• Květ na přilbici (1945)
• Strýc Ještěd a teta Sněžka (1946), básně pro děti
• O věži svatého Jakuba (1947), bibliofilie
• Vrbová píšťalka (1949), básně pro děti
• Všechno mi připomíná píseň (1952)
• Píseň o maratonském vítězi (1952)
• Otvírání studánek (1955)
• Legenda z dýmu bramborové nati (1956)
• Utkáno z pramenů (1959), sbírka obsahuje také básně Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati a Romance z pampelišek
• Potkal jsem jeseň (1959), bibliofilie
• Pochovávání světla (1961
• Otvírání studánek (1965), souborné vydání básní zhudebněných Bohuslavem Martinů (Mikeš z hor, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek a Otvírání studánek)
• Slunce zapadá do hlíny (1966)
• Příběh fotbalového hřiště (1968)
• Jedlíci brambor (1969)

Próza

• Píseň lněných polí (1940), povídka, příběh z Vysočiny z přelomu 19. a 20. století
• Země v oblacích (1943), román zachycující ovzduší dělnického života na Vysočině v údolí Svratky, roku 1948 vydáno jako Šla jsem hledat život
• Vracející se země (1947), román zachycující poválečný život v maé obci v pohraničí
• Lidová poezie bojující (1951), esej
• Marie a my všichni (1953), román, příběh dívky, původem z rodiny pobělohorských emigrantů, usazených v Polsku, která se po květnu 1945 vrací do Čech a začíná nový život v pohraničí
• Puškin, básník a bojovník (1953), esej
• Pověsti a příběhy z Vysočiny (1955), povídky pro mládež
• Zpívající lípa (1956), lidové pohádky a pověsti
• Veselé pohádky a jiné příběhy z Vysočiny (1958)
• Hory mají srdce v člověku (1960), dramatická povídka z horského prostředí
• Putování za šátkem, džbánem a holubičkou (1960), sbírka národopisných črt, ve kterých jsou zachyceny lidové zvyky, pověsti a přísloví
• Bohuslav Martinů a Vysočina (1960), vzpomínky
• Palečkova dobrodružství (1964), povídka pro děti
• Špalíček z jasanu (1965). krátké prózy o Vysočině a o inspiraci, kterou byla pro malíře Františka Kavána a Antonína Slavíčka a pro Bohuslava Martinů

Překlad

• Luís de Camões: Sonety lásky (1933)

Odkazy

Reference

Literatura

• Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí – Eva Doupalová. Praha: SPN, 1988

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloslav Bureš (spisovatel)
• Miloslav Bureš v Databázi knih
• Miloslav Bureš ve Filmové databázi