Miloslav Hruškovič

Ing. Miloslav Hruškovič
Miloslav Hruškovič (Obrana lidu, 1971)
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci: 1964 – 1971
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci: 1970 – 1971
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci: 1971 – 1990
Ministr techniky ČSSR
Ve funkci: 1968 – 1970
Předchůdce	František Vlasák
Nástupce	Oldřich Černík
Místopř. 3. vlády O. Černíka
Ve funkci: 1969 – 1970
Ministr plánování ČSSR
Ve funkci: 1969 – 1971
Předchůdce	František Vlasák
Nástupce	Václav Hůla
Stranická příslušnost
Členství	KSS (KSČ)
Narození	25. ledna 1925 Pukanec Československo Československo
Úmrtí	12. února 1992 (ve věku 67 let) Lehnice Československo Československo
Profese	politik
Ocenění	Řád Klementa Gottwalda Řád republiky Řád Vítězného února
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslav Hruškovič (25. ledna 1925 Pukanec - 12. února 1992 Lehnice^[1][2]) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska, ministr a místopředseda vlád Československa, poslanec Slovenské národní rady a Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

V letech 1955-1989 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.^[3] V letech 1955-1958, 1962-1968, 1969-1971 a znovu od roku 1972 byl členem ÚV KSS, v roce 1968 a opětovně od roku 1972 navíc i členem předsednictva a sekretariátu a tajemníkem ÚV KSS. Od roku 1972 předsedal ekonomické komisi ÚV KSS. Zastával i posty v celostátní komunistické straně. V letech 1970-1971 byl předsedou národohospodářské komise Ústředního výboru Komunistické strany Československa, v letech 1971-1976 předsedou komise ÚV KSČ pro vědeckotechnický rozvoj. XI. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa, za člena ÚV KSČ byl kooptován 26. června 1970 a ve funkci ho potvrdil XIV. sjezd KSČ, XV. sjezd KSČ, XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ. V období květen 1971 - červen 1988 byl kandidátem předsednictva ÚV KSČ, od června 1970 do prosince 1972 zastával post člena sekretariátu ÚV KSČ a v témže období byl i tajemníkem ÚV KSČ.^[4]

V letech 1968-1969 byl členem Hospodářské rady. Zastával i četné vládní posty. V první vládě Oldřicha Černíka byl v roce 1968 ministrem techniky (do dubna 1968 se tento rezort oficiálně jmenoval Ministr - předseda Státní komise pro techniku). Post si udržel i v druhé vládě Oldřicha Černíka a třetí vládě Oldřicha Černíka v letech 1969-1970 (nyní oficiálně jako Ministr - předseda Výboru pro technický a investiční rozvoj). V třetí vládě Oldřicha Černíka navíc do června 1970 rovněž působil jako místopředseda vlády a zastával v ní i portfolio ministra plánování. Ministrem plánování zůstal do ledna 1971 i v následujícím kabinetu (první vláda Lubomíra Štrougala).^[4]

Ve volbách roku 1964 se stal poslancem Slovenské národní rady.^[4][5] Po provedení federalizace Československa usedl i do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Mandát ovšem nabyl až dodatečně v květnu 1970 v rámci jedné z doplňovacích voleb po vlnách čistek souvisejících s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Do federálního parlamentu ho nominovala Slovenská národní rada.^[6]

Ve volbách roku 1971 přešel do Sněmovny lidu (volební obvod Středoslovenský kraj). Mandát získal i ve volbách roku 1976 (obvod Žilina), volbách roku 1981 a volbách roku 1986. Ve funkci poslance FS zažil sametovou revoluci a po ní v lednu 1990 ztratil svůj mandát v rámci procesu kooptace nových poslanců.^{[7][8][9][10]}

V roce 1973 získal Řád Vítězného února, roku 1975 Řád republiky a roku 1985 Řád Klementa Gottwalda.^[4] V 1. polovině 70. let byl veden dle tzv. Mitrochinova archivu jako důvěrník KGB pod krycím jménem Gaston. Kontaktním důstojníkem KGB mu byl V. F. Jašečkin.^[11]

• Miloslav Hruškovič v parlamentu