Miloslav Jebavý

Miloslav Jebavý
Narození27. srpna 1911
Háje nad Jizerou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. července 1949 (ve věku 37 let)
Věznice Pankrác, Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Národnostčeská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska v Žatci, kde je uvedeno jeho jméno

Miloslav Jebavý (27. srpna 1911 Háje nad Jizerou18. července 1949 Věznice Pankrác, Praha) byl český voják a legionář. V roce 1949 byl za trestné činy velezrady a vyzvědačství odsouzen v politickém procesu k trestu smrti.[1]

Životopis

Dětství a mládí

Narodil se v srpnu 1911 v obci Háje nad Jizerou na Semilsku. Jeho otec, který byl zabit Němci v roce 1941 byl kovář. V mládí absolvoval obecnou školu v obci Loukov, později úspěšně absolvoval také gymnázium v Olomouci. Měl nejméně jednoho bratra.

Emigrace

V roce 1930 odjel do Paříže, později odcestoval na jih do francouzské Marseille. Ještě v listopadu téhož roku vstoupil do cizinecké legie. V průběhu let poté sloužil v jejích řadách v Maroku a Alžírsku. V rámci svého působení byl jmenován rotmistrem a později také důstojnickým čekatelem. Na počátku druhé světové války byl poslán zpět do Francie. Jednotka, v níž byl umístěn, zaujala pozice mezi Maginotovou linie a Siegfriedovou linií. Při útoku Německa na Francii sváděla jeho jednotka těžké boje a byla prakticky zcela zničena. Během francouzské kapitulace se nacházel poblíž demarkační linie u města Dijon. Poté byl poslán zpět do Afriky.[2]

Brzy po svém návratu na kontinent se rozhodl uprchnout do Anglie. V červnu 1941 úspěšně po krádeži rybářského plavidla v marocké Casablance doplul s několika dalšími vojáky z Československa na území Velké Británie, když zakotvil na Gibraltaru. Poté se stal členem britské armády a absolvoval rozsáhlý výcvik včetně paradesantního tréninku. Po určitou dobu poté vykonával zpravodajskou činnost. Ještě v tomtéž roce opět působil v Maroku a Alžírsku. V roce 1942 se jeho působnost rozšířila na území Libye a později téhož roku byl vysazen v severní Francii, když seskočil padákem. Na začátku roku 1943 jej pak ponorka vysadila u břehů jihovýchodní Francie. Od července 1943 do ledna 1944 byl vězněn ve městě Eysses, neboť byl zatčen policií Vichistické Francie ve městě Montpellier. V lednu 1944 ale z vězení uprchnul a přes Pyrenejský poloostrov se dostal zpět do Gibraltaru, odkud doplul do Anglie. V rámci svého působení v britské armádě získal majorskou hodnost. V létě 1944 byl poté z vlastní iniciativy zařazen do francouzské armády pod vedením Charles de Gaulla. Poté působil ve funkci prvního velitele parašutistického praporu v Camberley. Později začal opět působit v cizinecké legii. V březnu 1945 byl těžce zraněn v bojích u řeky Rýn. Z léčení byl propuštěn až o téměř rok později, na konci února 1946.[3] Poté byl zproštěn vojenské služby a obdržel několik francouzských vyznamenání.[4]

Návrat do vlasti a smrt

Do Československa se poté vrátil v dubnu 1946. Po svém návratu do vlasti začal pracovat ve firmě Prago-Export, kterou vlastnil jeho bratr. V březnu 1949 byl náhle zatčen Státní bezpečností v rámci Akce Norbert. Krátce po svém zatčení byl obviněn ze spiknutí s britskými a americkými zpravodajskými službami, přičemž měl celé spiknutí společně s Karlem Sabelou řídit.[5] Podle prokuratury se tím snažil o státní převrat. V červnu 1949 byl Státním soudem v Praze odsouzen za zločin velezrady a vyzvědačství k trestu smrti. Popraven byl o pouhý měsíc později v Pankrácké věznici.[6][7][8] Dodnes přitom není jasné, zda či nakolik byla obvinění smyšlená, neboť podle pozdějších výpovědí byla přiznání vynucena mučením.

Po sametové revoluci byl v roce 1991 rehabilitován. V březnu 2019 byla na místě jeho bydliště odhalena pamětní deska.[9]

Odkazy

Reference

  1. Chtěli vyjet s tanky Cromwell na komunisty? Proces v roce 1949. [online]. 2013-07-16 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Hrdinu druhé světové války komunisté bez mrknutí oka popravili: V oprátce visel 12 minut!. Reflex.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  3. OPPELT, Robert. Bojoval proti nacistům, po Únoru ho ale popravili komunisti. Mezi prvními. iDNES.cz [online]. 2019-03-09 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  4. Poslední adresa | Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka. Poslední adresa [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  5. WWW.IGALILEO.CZ, Galileo Corporation s r o-. Vzpomínka na kapitána Sabelu a další popravené odbojáře. www.mesto-zatec.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  6. Miloslav Jebavý (1911–1949) - Ústav pro studium totalitních režimů. 320dy2e.257.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  7. Miloslav Jebavý byl popraven 18. července 1949. – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  8. Puč žateckých tankistů? Asi šlo o smyšlené spiknutí, za které komunisti popravili několik důstojníků. Plus [online]. 2023-02-07 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  9. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Miloslav Jebavy (1911 1949).jpg
Miloslav Jebavý (* 27. srpna 1911 Háje nad Jizerou – 18. července 1949 Věznice Pankrác, Praha) byl český voják a legionář. V roce 1949 byl za trestné činy velezrady a vyzvědačství odsouzen totalitním komunistickým režimem v politickém procesu k trestu smrti.
Saaz-Rathaus-Tafel.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Tafel im Rathaus in Saaz – Žatec mit folgendem Text:

Opfer des kommunistischen Unrechts
Am 18. Juli 1949 wurden in Prag im Gefängnis Pankrác
die Mitglieder der antikommunistischen Widerstandsgruppe Prag – Žatec hingerichtet:

  • Hauptmann Karel Sabela (* 12. Dezember 1917)
  • Oberst Josef Gonic (* 4. März 1902)
  • Oberstleutnant Vilém Sok-Sieger (* 31. Dezember 1902)
  • Major Miloslav Jebavý (* 27. August 1911)
  • Geschäftsmann Bohuslav Hubálek (* 11. Oktober 1903)

Konföderation der politischen Gefangenen
Militärverwaltung Žatec

Bürger der Stadt Žatec