Miloslav Kaňák

Prof. ThDr. PhDr. Miloslav Kaňák
Narození17. února 1917
Bakov nad Jizerou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. ledna 1985 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog, překladatel, historik, učitel, farář, církevní historik, popularizátor vědy a vysokoškolský učitel
Témataslužby v církvi, dějiny církve, dějiny, popularizace vědy a překladatelská činnost
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miloslav Kaňák (17. února 1917 Bakov nad Jizerou24. ledna 1985 Praha) byl český teolog, duchovní Církve československé husitské, církevní historik, publicista, editor, profesor a děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze.

Život

Po složení maturitní zkoušky na gymnáziu v Klatovech (1937) začal studovat teologii na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké (HČEBF), vzhledem k násilnému uzavření českých vysokých škol (1939) však studia dokončil až v roce 1945. V letech 19391941 vyučoval náboženství na pražských školách. Na kněze CČS vysvěcen 1941, poté ustanoven farářem v náboženské obci Praha-Vysočany, kde setrval až do skončení války. V roce 1944 sňatek s katechetkou Alenou, rozenou Fišerovou, syn Bohdan (* 1958).

V roce 1945 se stal asistentem na katedře církevních dějin HČEBF, kterou vedl prof. F. M. Bartoš a 20. 5. 1946 zde získal na základě obhájené disertační práce Th. a PhDr. Frant. Loskot, život a dílo kněze-modernisty doktorát teologie. Následující dva roky (19471949) studoval na metodistické Drew UniversityMadisonu / USA. Po návratu do vlasti se na své mateřské fakultě habilitoval spisem o katolickém modernismu a v roce 1950 byl jmenován profesorem církevních a všeobecných dějin na nově zřízené Husově československé bohoslovecké fakultě, kde nepřetržitě působil až do svého odchodu do důchodu (1981); v letech 1958–1966 a 1972–1976 stál v jejím čele ve funkci děkana.

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1952) mu byl na základě obhájení disertační práce o Josefu Dobrovském udělen doktorát filozofie. Jeho rozsáhlá vědecká, pedagogická a osvětová práce, včetně hostování na zahraničních univerzitách, byla mj. oceněna čestným členstvím od Manchester College v Oxfordu a udělením čestného doktorátu teologie na Meadville Lombard Theological School v Chicagu (1974).

Dílo

Předmětem jeho vědecké, badatelské, ediční a publicistické činnosti byla zejména témata z obecných církevních dějin, husitství, české reformace, národního obrození a vzhledem k teologickému i konfesnímu zaměření také historie Církve československé /husitské/.

Jak uvádí jeho biografický portrét na stránkách Filozofické fakulty UK, bibliografie prof. Dr. Miloslava Kaňáka obsahuje více než 1100 prací, od velkých syntetizujících učebních textů (Čechové a křesťanské náboženství I – III, Přehled dějin mimokřesťanských náboženství, Křesťanské církve, denominace a sekty, Z dějin světových zápasů o pokrok na poli náboženském I – II), přes monografie (mezinárodního uznání pro svou odbornou hodnotu dosáhly zvláště John Viklef z roku 1973 a Jan Milíč z Kroměříže, 1975, které byly přeloženy do němčiny a angličtiny), až po díla popularizující českou reformační minulost a její historii na celostátní i regionální úrovni.

Pro českou kulturu je významná i jeho ediční činnost, v jejímž rámci inicioval nebo se spolupodílel na vydávání českého znění předhusitských, husitských a reformačních literárních památek, kázání a bohoslužebných textů. V náboženských obcích CČSH i ve sborech evangelických uskutečnil řadu ekumenicky zaměřených popularizačních přednášek, zaměřených na nejrůznější, mnohdy kontroverzní dějinné události.

Výběrová bibliografie

Knihy a skripta

  • Církev československá v historickém vývoji a přehledu. Praha 1946
  • Ve znamení kříže a kalicha: Dvacet dvě kapitolky z náboženského výboje křesťanského lidstva. Praha 1946
  • Cesta národa k Bílé Hoře: J. A. Komenský (S Bohumilem Nepovímem). Praha 1949
  • Úsilí o vnitřní svobodu náboženskou a náboženské názory Josefa Dobrovského. Praha 1950
  • Dr. Karel Farský: O životě a díle prvního patriarchy církve československé. Praha 1951
  • Z dějin reformního úsilí českého duchovenstva. Praha 1951
  • Čechové a křesťanské náboženství I. díl. Praha 1951
  • Čechové a křesťanské náboženství II. díl (S Olgou Peškovou). Praha 1953
  • Čechové a křesťanské náboženství III. díl. Praha 1953
  • Přehled dějin mimokřesťanských náboženství. Praha 1954
  • Významné postavy staré Jednoty bratrské a jejich dílo. Praha 1957
  • Křesťanské církve, denominace a sekty. Praha 1958
  • Významné postavy husitského revolučního hnutí. Praha 1960
  • Z dějin světových zápasů o pokrok na poli náboženském (Katolický modernismus). Praha 1961
  • Významné osobnosti obecných dějin církevních. Praha 1964
  • John Viklef: život a dílo anglického Husova předchůdce. Praha 1973
  • Milíč z Kroměříže. Praha 1975
  • Z dějin světových zápasů o pokrok na poli náboženském 2. díl (Reformní proudy v 19. a na počátku 20. století). Praha 1982
  • Průvodce po památkách reformačních církví ČSR (S Petrem Pokorným). Praha 1984

Sborníky

  • Výzvy k míru v průběhu československých dějin. Praha 1960
  • Hus stále živý / Sborník studií k 550. výročí Husova upálení. Praha 1965
  • Československá církev a Jednota bratrská / Sborník prací k 500. výročí staré Jednoty bratrské. Praha 1967
  • Padesát let Československé církve / Sborník studií pracovníků Husovy fakulty, věnovaný půlstoletí CČs. Praha 1970

Studie, eseje a články

  • Vycházely zejména v dvouměsíčníku Náboženská revue církve československé (Theologická revue CČSH), týdeníku Český zápas a v kalendáři Blahoslav ; cizojazyčně pak v časopisech Acta Comeniana, Standpunkt a Modern Churchman.

Edice

  • Jan Hus: Česká kázání sváteční. Praha 1952
  • Jan Amos Komenský: Historie o těžkých protivenstvích církve české. Praha 1952
  • Postily / Karel Farský. Praha 1952
  • Matěj z Janova: Výbor z Pravidel Starého a Nového zákona. Praha 1954
  • Staré letopisy české z rukopisu Křižovnického (S Františkem Šimkem). Praha 1959

Jubilejní tisk

  • Václav Kadeřávek: 60 let prof. ThDr. a PhDr. Miloslava Kaňáka / Životopisná črta se soupisem jeho prací. Praha 1977

Odkazy

Literatura

  • HRDLIČKA, Jaroslav – KRAUSOVÁ, Renata. Ze života prof. Miloslava Kaňáka. Český zápas, roč. 81, 3/2001, s. 7
  • KAŇÁK, Bohdan. Prof. M. Kaňák by se dožil devadesáti let. Český zápas, roč. 87, 8/2007, s. 3
  • SALAJKA, Milan. Prof. ThDr. a PhDr. Miloslav Kaňák pětašedesátiletý. Theologická revue CČSH 15/2, 1982, s. 33
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 35. 
  • TONZAR, David. Dvě výročí významných osobností CČSH / František M. Hník, Miloslav Kaňák. Český zápas, roč. 85, 7/2005, s. 1
  • JINDRA, Martin – SLADKOWSKI, Marcel (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 640, ISBN 978-80-7000-167-7.

Související články

Externí odkazy

Děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty
Předchůdce:
Jindřich Mánek
19581966
Miloslav Kaňák
Nástupce:
Zdeněk Trtík
Děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty
Předchůdce:
Rudolf Horský
19721976
Miloslav Kaňák
Nástupce:
Milan Salajka

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“