Miloslav Kaňák
Prof. ThDr. PhDr. Miloslav Kaňák | |
---|---|
Narození | 17. února 1917 Bakov nad Jizerou Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. ledna 1985 (ve věku 67 let) Praha Československo |
Povolání | pedagog, překladatel, historik, učitel, farář, církevní historik, popularizátor vědy a vysokoškolský učitel |
Témata | služby v církvi, dějiny církve, dějiny, popularizace vědy a překladatelská činnost |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Miloslav Kaňák (17. února 1917 Bakov nad Jizerou – 24. ledna 1985 Praha) byl český teolog, duchovní Církve československé husitské, církevní historik, publicista, editor, profesor a děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze.
Život
Po složení maturitní zkoušky na gymnáziu v Klatovech (1937) začal studovat teologii na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké (HČEBF), vzhledem k násilnému uzavření českých vysokých škol (1939) však studia dokončil až v roce 1945. V letech 1939–1941 vyučoval náboženství na pražských školách. Na kněze CČS vysvěcen 1941, poté ustanoven farářem v náboženské obci Praha-Vysočany, kde setrval až do skončení války. V roce 1944 sňatek s katechetkou Alenou, rozenou Fišerovou, syn Bohdan (* 1958).
V roce 1945 se stal asistentem na katedře církevních dějin HČEBF, kterou vedl prof. F. M. Bartoš a 20. 5. 1946 zde získal na základě obhájené disertační práce Th. a PhDr. Frant. Loskot, život a dílo kněze-modernisty doktorát teologie. Následující dva roky (1947–1949) studoval na metodistické Drew University v Madisonu / USA. Po návratu do vlasti se na své mateřské fakultě habilitoval spisem o katolickém modernismu a v roce 1950 byl jmenován profesorem církevních a všeobecných dějin na nově zřízené Husově československé bohoslovecké fakultě, kde nepřetržitě působil až do svého odchodu do důchodu (1981); v letech 1958–1966 a 1972–1976 stál v jejím čele ve funkci děkana.
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1952) mu byl na základě obhájení disertační práce o Josefu Dobrovském udělen doktorát filozofie. Jeho rozsáhlá vědecká, pedagogická a osvětová práce, včetně hostování na zahraničních univerzitách, byla mj. oceněna čestným členstvím od Manchester College v Oxfordu a udělením čestného doktorátu teologie na Meadville Lombard Theological School v Chicagu (1974).
Dílo
Předmětem jeho vědecké, badatelské, ediční a publicistické činnosti byla zejména témata z obecných církevních dějin, husitství, české reformace, národního obrození a vzhledem k teologickému i konfesnímu zaměření také historie Církve československé /husitské/.
Jak uvádí jeho biografický portrét na stránkách Filozofické fakulty UK, bibliografie prof. Dr. Miloslava Kaňáka obsahuje více než 1100 prací, od velkých syntetizujících učebních textů (Čechové a křesťanské náboženství I – III, Přehled dějin mimokřesťanských náboženství, Křesťanské církve, denominace a sekty, Z dějin světových zápasů o pokrok na poli náboženském I – II), přes monografie (mezinárodního uznání pro svou odbornou hodnotu dosáhly zvláště John Viklef z roku 1973 a Jan Milíč z Kroměříže, 1975, které byly přeloženy do němčiny a angličtiny), až po díla popularizující českou reformační minulost a její historii na celostátní i regionální úrovni.
Pro českou kulturu je významná i jeho ediční činnost, v jejímž rámci inicioval nebo se spolupodílel na vydávání českého znění předhusitských, husitských a reformačních literárních památek, kázání a bohoslužebných textů. V náboženských obcích CČSH i ve sborech evangelických uskutečnil řadu ekumenicky zaměřených popularizačních přednášek, zaměřených na nejrůznější, mnohdy kontroverzní dějinné události.
Výběrová bibliografie
Knihy a skripta
- Církev československá v historickém vývoji a přehledu. Praha 1946
- Ve znamení kříže a kalicha: Dvacet dvě kapitolky z náboženského výboje křesťanského lidstva. Praha 1946
- Cesta národa k Bílé Hoře: J. A. Komenský (S Bohumilem Nepovímem). Praha 1949
- Úsilí o vnitřní svobodu náboženskou a náboženské názory Josefa Dobrovského. Praha 1950
- Dr. Karel Farský: O životě a díle prvního patriarchy církve československé. Praha 1951
- Z dějin reformního úsilí českého duchovenstva. Praha 1951
- Čechové a křesťanské náboženství I. díl. Praha 1951
- Čechové a křesťanské náboženství II. díl (S Olgou Peškovou). Praha 1953
- Čechové a křesťanské náboženství III. díl. Praha 1953
- Přehled dějin mimokřesťanských náboženství. Praha 1954
- Významné postavy staré Jednoty bratrské a jejich dílo. Praha 1957
- Křesťanské církve, denominace a sekty. Praha 1958
- Významné postavy husitského revolučního hnutí. Praha 1960
- Z dějin světových zápasů o pokrok na poli náboženském (Katolický modernismus). Praha 1961
- Významné osobnosti obecných dějin církevních. Praha 1964
- John Viklef: život a dílo anglického Husova předchůdce. Praha 1973
- Milíč z Kroměříže. Praha 1975
- Z dějin světových zápasů o pokrok na poli náboženském 2. díl (Reformní proudy v 19. a na počátku 20. století). Praha 1982
- Průvodce po památkách reformačních církví ČSR (S Petrem Pokorným). Praha 1984
Sborníky
- Výzvy k míru v průběhu československých dějin. Praha 1960
- Hus stále živý / Sborník studií k 550. výročí Husova upálení. Praha 1965
- Československá církev a Jednota bratrská / Sborník prací k 500. výročí staré Jednoty bratrské. Praha 1967
- Padesát let Československé církve / Sborník studií pracovníků Husovy fakulty, věnovaný půlstoletí CČs. Praha 1970
Studie, eseje a články
- Vycházely zejména v dvouměsíčníku Náboženská revue církve československé (Theologická revue CČSH), týdeníku Český zápas a v kalendáři Blahoslav ; cizojazyčně pak v časopisech Acta Comeniana, Standpunkt a Modern Churchman.
Edice
- Jan Hus: Česká kázání sváteční. Praha 1952
- Jan Amos Komenský: Historie o těžkých protivenstvích církve české. Praha 1952
- Postily / Karel Farský. Praha 1952
- Matěj z Janova: Výbor z Pravidel Starého a Nového zákona. Praha 1954
- Staré letopisy české z rukopisu Křižovnického (S Františkem Šimkem). Praha 1959
Jubilejní tisk
- Václav Kadeřávek: 60 let prof. ThDr. a PhDr. Miloslava Kaňáka / Životopisná črta se soupisem jeho prací. Praha 1977
Odkazy
Literatura
- HRDLIČKA, Jaroslav – KRAUSOVÁ, Renata. Ze života prof. Miloslava Kaňáka. Český zápas, roč. 81, 3/2001, s. 7
- KAŇÁK, Bohdan. Prof. M. Kaňák by se dožil devadesáti let. Český zápas, roč. 87, 8/2007, s. 3
- SALAJKA, Milan. Prof. ThDr. a PhDr. Miloslav Kaňák pětašedesátiletý. Theologická revue CČSH 15/2, 1982, s. 33
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 35.
- TONZAR, David. Dvě výročí významných osobností CČSH / František M. Hník, Miloslav Kaňák. Český zápas, roč. 85, 7/2005, s. 1
- JINDRA, Martin – SLADKOWSKI, Marcel (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 640, ISBN 978-80-7000-167-7.
Související články
- Církev československá husitská
- Husova československá bohoslovecká fakulta
- Portrét Církve československé husitské
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloslav Kaňák
- Miloslav Kaňák v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Miloslav Kaňák ve Slovníku českých filosofů
- Miloslav Kaňák na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jindřich Mánek | 1958–1966 Miloslav Kaňák | Nástupce: Zdeněk Trtík |
Děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty | ||
---|---|---|
Předchůdce: Rudolf Horský | 1972–1976 Miloslav Kaňák | Nástupce: Milan Salajka |
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“