Miloslav Sádlo
Miloslav Sádlo | |
---|---|
Miloslav Sádlo (okolo roku 1930) | |
Základní informace | |
Narození | 6. června 1897 Praha, České království Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 30. října 1961 (ve věku 64 let) Praha Československo |
Žánry | klasická hudba |
Povolání | violista, pedagog, ředitel |
Nástroje | viola |
Členem skupiny | Česká filharmonie |
Příbuzná témata | Česká filharmonie |
Manžel(ka) | Blažena Sádlová, roz. Prokopová (1892 - 1979) |
Příbuzní | bratr Karel Pravoslav Sádlo violoncellista |
Významný nástroj | |
viola | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miloslav Sádlo (6. června 1897, Praha – 30. října 1961, Praha), byl violista a sólista v České filharmonii, kde byl též ředitelem orchestru a později i jednatelem. Působil i v Českém triu zároveň s dalšími hudebníky A. Plockem a J. Palenickem. Zároveň byl také členem Klubu orchestrálních umělců (po celou dobu trvání). Věnoval se pedagogické činnosti a vyučoval hře na housle.
Životopis
Miloslav Sádlo[1][2] se narodil v Praze v početné rodině živnostníka, ševce Josefa a Anny Sádlových. Po ukončení měšťanské školy odešel v roce 1911 na vojnu kde byl až do roku 1919. Vzhledem k jeho zájmu o hudbu byl přiřazen k vojenské hudbě.
Roku 1919 vstoupil na Pražskou konzervatoř kde studoval v houslové třídě profesora J. Bastaře do roku 1926. Během studií začal již vyučovat hraní na housle a během 20 let vyučil řadu dobrých houslistů. Jeden čas hrál v Mickově kvartetu.[3]
V roce 1926 byl angažován Českou filharmonií kde působil až do svého úmrtí na podzim roku 1961. Mezi lety 1933-1945 byl členem Unie hudebníků z povolání, mezi lety 1931–1946 byl ve Výboru klubu orchestrálních umělců v Praze. Ve výboru spolku České Filharmonie byl 18 let.
Zároveň s Rafaelem Kubelíkem, který se zasadil o postátnění České Filharmonie, se spoluúčastnil jednání a dne 22. října 1945 i podepsání dekretu o postátnění České filharmonie.[4] V té době byl jmenován ředitelem orchestru.
Organizoval zájezdy jak vnitrozemské tak i zahraniční jichž se též zúčastnil a na kterých hrál. Zahraniční zájezdy byly hlavně před válkou do Itálie, Jugoslávie, Anglie, Francie, Švýcarska, Rakouska, Holandska, Rumunska, po roce 1945 do Sovětského svazu, Německé demokratické republiky a Německé spolkové republiky.
Na podzim roku 1959 byl na 3měsíčním turné v Austrálii, Japonsku, Číně a Indii, kde měl tu čest se potkat s Džaváharlálem Néhrúem.
V Austrálii pořádali koncert pro tamější Československou komunitu českých a slovenských poválečných emigrantů.
V říjnu 1961 zemřel na zauzlení střev, když ho lékaři nestačili včas operovat.
Byl ženatý s Blaženou Sádlovou-Prokopovou, byli však bezdětní.
Odkazy
Poznámky
Miloslav Sádlo - rukopis "Škola na violu na podkladě srovnávacím" - analogie Housle verso viola
Pro zajímavost, prasynovec Ivan Kincl [5]byl synem spisovatele Jaromíra Kincla, tvůrce pohádkové postavy skřítka Rákosníčka
Reference
- ↑ MILOSLAV, Sàdlo. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-23.
- ↑ MILOSLAV, Sàdlo. Dostupné online.
- ↑ JOSEF, Micka. koncertagentura. Dostupné online.
- ↑ RAFAEL, Kubelík. Praha: Česká filharmonie. Dostupné online.
- ↑ IVAN, Kincl. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloslav Sádlo na Wikimedia Commons
- Český hudební slovník osob a institucí - https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik Archivováno 24. 3. 2021 na Wayback Machine.
- Historie České Filharmonie - https://www.ceskafilharmonie.cz/o-nas/historie
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“