Miloslav Vavrda

Miloslav Vavrda
Narození20. září 1902
Vildštejn u Chebu
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. října 1984 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánístátní úředník, publicista a překladatel
ChoťMiluše Kudělková
DětiBěla Kolčáková, Mirek Vavrda, Luboš Vavrda
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslav Vavrda (20. září 1902 Vildštejn u Chebu[1]13. října 1984 Praha) byl úředník, publicista, překladatel a především propagátor československého woodcrafterského hnutí. Používal též pseudonym Minehava.

Životopis

Matka Libuše (1877-1941), sourozenci Jaroslav(*1898), Břetislav (*1900) a Vratislav (*1921). Dětství prožil s oběma staršími bratry v Táboře, zhruba od deseti let žil v Praze. Starší bratr Břetislav byl členem Hlavního stanu Baden Powellových skautů, on sám vstupuje do Setonových skautů. Spolu s dalšími kamarády je členem kmene Seminolů, který vede Géza Včelička (později známý trampský publicista). Nelíbí se mu jednostranné zaměření oddílu na sport a vstupuje na podzim 1922 do nově vzniklé Ligy lesní moudrosti, kde je členem kmene Táborníci. Díky svým schopnostem se brzy stává členem náčelnictva LLM v mnoha funkcích (jednatel, zahraniční zpravodaj, pokladník atd). Předválečná LLM má ve svém středu mnoho levicových vůdců, ke kterým patří i Míla Vavrda, ale přesto v době pokusu o politický převrat v LLM, roku 1926 skupinou okolo Prokopa Koudely a Josefa Fischera, stojí neochvějně na straně apolitické LLM. Zakládá kmen Bílého Slunovratu, který je na přelomu 20. a 30. let největším střediskem Lesní moudrosti v Praze. Šéfredaktor časopisů Slunovrat (1931-1934) a Vatra (1928). Byl také čestným členem anglické organizace woodcrafterů Řádu lesního rytířstva.

Pro nesouhlas s ideologií náčelnictva LČW, vedeným Villiamem Vallovičem, je roku 1932 vyloučen z LČW. Spolu s ním, na protest proti tomuto jednání, vystupují z LČW desítky největších osobností a zakládají Družstvo Walden, které je neoficiální další woodcrafterskou organizací. Roku 1936 je hlavním iniciátorem návštěvy E. T. Setona a jeho manželky Julie v Československu. Je anulováno jeho vyloučení z LČW a samotný Ernest Thompson Seton mu vysloví veřejně své uznání za jeho práci. V té době je Vavrda již ženatý se svou dlouholetou přítelkyní a woodcrafterkou Milušou Kudělkovou (23. 12. 1903 - 14. 3. 1983). Společně s Přemyslem Pittrem byl nejbližším přítelem zakladatele československého woodcraftu prof. Miloše Seiferta (1887-1941). Během války Míla Vavrda osvědčil svoji občanskou statečnost. V době heydrichiády, kdy jen za schvalování atentátu bylo popraveno tisíce Čechů, skrýval Míla ve svém malém domku na Praze-Spořilově ilegálního pracovníka odboje, úporně hledaného gestapem. Riskoval tím vyvraždění celé rodiny a přátel, kteří o tom věděli. Stejně statečně Míla souhlasil s tím, že přes chatu Walden na hranici Slovenska bude převádět tehdejší správce chaty význačné pracovníky odboje proti nacismu na Slovensko. Tak přešel například přes chatu Walden Jan Šverma, ale i jiní.

V obnovené Lize československých woodcrafterů byl Míla posledním náčelníkem před zrušením Ligy po komunistickém puči v roce 1948. Po celou dobu totalitní komunistické diktatury nepřestal se Míla zajímat o dění v různých skupinách mládeže, které pracovaly ilegálně v duchu Lesní moudrosti. Jeho významným činem byt překlad Setonovy knihy „Cesta životem a přírodou". Překlad pořídil nejprve v ruském vydání, později z anglického originálu. Kniha vyšla v roce 1977 v nakladatelství Orbis. Tehdejší cenzura nedovolila uveřejnit kapitolu o vzniku woodcrafterské organizace E. T. Setona v Americe. Již předtím ji unikl překlad Setonovy „Knihy lesní moudrosti", který v roce 1970 pořídil Miloš Zapletal a vyšel v nakladatelství Albatros. Byla proto opatrnější. Avšak zásluhou RNDr. Ivana Makáska byla uvedená kapitola cenzurované knihy vydána ilegálně a to ve značném nákladu. V červnu 1980 se konal na Samechově ilegální sněm bývalých členů Ligy lesní moudrosti kde byla oceněna celoživotní práce Míly Vavrdy v duchu lesní moudrosti a byl jmenován jejím čestným náčelníkem. Ve svém osobním archivu shromažďoval Míla Vavrda písemný materiál s tematikou lesní moudrosti, a to nejen z konce první republiky, ale i za nacistů a za komunistické diktatury. Se souhlasem rodiny byl roku 1992 archiv předán do Národního pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze, kde je přístupný badatelům v oblasti výchovy mládeže.

Dílo

  • Miloš Seifert, zakladatel českého woodcraftu (Les, 1932)
  • Z historie Ligy lesní moudrosti v Čechách (Liščí kmen Praha, 1944) + Jiří Gojda
  • Miloš Seifert. Život zakladatele lesní moudrosti v mých vzpomínkách (rukopis, 1945, archiv NPMK JAK Praha)
  • Dějiny ligy (strojopis, 1948), 1. samizdatové vydání(Šrámizdat, 1988), reprint pod názvem Dějiny ligy (čsl. woodcrafterů), Knihovna Karla Dvořáčka, 2012
  • Devadesát let života Ferdinanda Krcha, zasloužilého učitele (Albatros, 1971)
  • Kronika hnutí lesní moudrosti (strojopis, 1980, archiv NPMK JAK Praha)
  • Miloš Seifert, nástin jeho života a práce (strojopis, 1980, archiv NPMK JAK Praha)

Překlady z angličtiny

  • Seton - Cesta životem a přírodou (Orbis, 1977)
  • Seton - Vznik hnutí Woodcrafterských indiánů (ZO ČSOP Taraxacum, 1979)

Odkazy

Literatura

  • Zdeněk Teichman - Míla Vavrda (článek v čas. Wampum Neskenonu 3 (6)/1992)
  • Jan Niebauer - U hasnoucího ohníčku (Šrámizdat, 1992)
  • František Kožíšek - Seton v Praze (LLM, 2006)
  • Tomáš Studenovský - Rebel s hlavou v oblacích (LLM, 2017), ISBN 978- 80- 904567-9-2
  • Tomáš Studenovský - S modrou oblohou za temnými mraky (LLM, 2020), ISBN 978-80- 907062-1-7

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Míla Vavrda, portrét.jpg
Autor: Rodinný archív, Licence: CC BY-SA 4.0
Miloslav Vavrda