Miloslava Pippichová-Havelková

Miloslava Pippichová-Havelková
Míla Pippichová-Havelková
Míla Pippichová-Havelková
Základní informace
Narození24. února 1847
Nymburk
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. března 1878 (ve věku 31 let) nebo 26. března 1878 (ve věku 31 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánízpěvačka a herečka
Nástrojehlas
Hlasový oborsoprán
Manžel(ka)Karel Pippich
DětiKarel Pippich-Havelka
RodičeMatěj Havelka
PříbuzníZdeňka Hlávková (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslava Pippichová-Havelková (24. února 1847 Nymburk[1] – 28. března 1878 Praha) byla česká operní pěvkyně – sopranistka. Vystupovala r. 1867 v Prozatímním divadle a po několikaleté přestávce znovu v 70. letech, převážně na koncertech. 6. června 1869 řídila jako první česká žena-sbormistryně pěvecký soubor na slavnosti k odhalení pomníku Boženy Němcové.

Život

Narodila se 24. února 1847 v Nymburku, kde byl její otec, známý právník Matěj Havelka, v té době radou krajského soudu. Rodina byla kulturně a vlastenecky založená, otec vedl jak ji, tak sestru Zdeňku ke vzdělání a hudbě. Do školy chodila v Písku, kde se seznámila s básníkem Adolfem Heydukem. Vedle češtiny a němčiny se také naučila francouzsky, rusky, anglicky a italsky.[2]

Jako pěvkyně měla soprán velkého rozsahu. Jejím prvním učitelem zpěvu byl František Gregora, ředitel kůru v Písku. Po přestěhování rodiny do Prahy pokračovala v pěvecké škole Františka Pivody, který s ní nastudoval více než 25 oper. Herectví, ke kterému měla rovněž velké nadání, se učila u Otilie Sklenářové-Malé. 6. ledna 1867 poprvé vystoupila v Českém zemském divadle jako Eleonora v opeře Trubadúr od Giuseppe Verdiho. K dalším rolím patřila Gilda (Rigoletto), Ludmila (Jan Nepomuk Škroup: Švédové v Praze), Matylda (Gioacchino Rossini: Vilém Tell) a Elvíra (Daniel Auber: Němá z Portici). Její zpěv i herecký projev došly velkého uznání a zajistily ji v divadle stálé angažmá. Dlouho se z něj ale netěšila. Přílišnou námahou při představeních i domácím cvičení u ní propukla nervová choroba hlasu, která si vynutila klid. Na scénu se vrátila v roce 1870 a do prosince 1874, kdy se provdala za Karla Pippicha, uskutečnila řadu koncertů s písněmi Pivody, Dvořáka, Fibicha, Bendla, Skuherského, Glinky i z lidové tvorby.[2]

Taktovka věnovaná M. Havelkové
Detail věnování na taktovce

Účastnila se také humanitárních a vlasteneckých akcí. V Písku propagovala prodej losů na podporu Zdeňky Havlíčkové, dcery Karla Havlíčka. 6. června 1869 se stala první českou ženou – sbormistryní, když na Žofíně dirigovala sboru 50 zpěvaček u příležitosti odhalení pomníku Boženy Němcové. Americký klub dam, který tuto slavnost organizoval, jí na památku daroval ozdobnou taktovku ze slonoviny s věnováním. Kritika ocenila jistotu jejího vedení i půvab a eleganci.[2]

Po svatbě v roce 1874 se přestěhovala za manželem do Chrudimi. V letech 1875 a 1876 dál zpívala na koncertech. Pro časopis Světozor v roce 1875 přeložila novelu Z káznice J. A....[2][3] V únoru 1877 onemocněla a o rok později odjela do Prahy s tím, že odtud bude pokračovat na ozdravný pobyt do města Arco (dnes v italské provincii Trento).[2] Její stav se ale zhoršil a 26. března 1878 v Praze zemřela.[4] Pohřbena byla v Chrudimi na hřbitově U Kříže za účasti desítek umělců a tisíců dalších lidí.[5]

Příbuzenstvo

  • Otec Matěj Havelka (1809–1892) byl právník, politik a básník.[6]
  • Manžel Karel Pippich (1849–1921) byl advokát a sokolský funkcionář v Chrudimi.[7]
  • Pippichovi měli dvě děti.[2] Dcera Růžena (1877–1882) se nedožila dospělosti.[7] Syn Karel Pippich-Havelka (1875–1895), student práv, přispíval do Lumíru a v roce 1897 vyšla posmrtně jeho sbírka básní První kvítí.[8] Zemřel předčasně na tuberkulózu.[7]
  • Sestra Zdeňka (1844–1902) byla rovněž hudebně založená, vystupovala jako pěvkyně a klavíristka. V září 1886 se provdala za stavitele a mecenáše Josefa Hlávku a pořádala s ním kulturní a dobročinné akce.[9]

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Nymburk
  2. ↑ a b c d e f Míla Pippichová-Havelkova. Světozor. 7. 1878, roč. 12, čís. 29, s. 366. Dostupné online. 
  3. ↑ Začátek: Z káznice J. A.... Z ruského přel. M.. Světozor. 1. 1875, roč. 9, čís. 4, s. 43. Dostupné online.  Další díly viz obsah ročníku 1875.
  4. ↑ Úmrtí. Národní listy. 3. 1878, roč. 18, čís. 78, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ Paní Miloslava Pippichová. Národní listy. 4. 1878, roč. 18, čís. 82, s. 2. Dostupné online. 
  6. ↑ Matěj Havelka. Světozor. 5. 1879, roč. 13, čís. 20, s. 238. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c PILAŘ, Vlastislav. Východočeská župa a Karel Pippich [online]. Pardubice: Sokolská župa Východočeská-Pippichova, 2004-05 [cit. 2012-02-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. ↑ Stručnou životopisnou informaci podává např. kartotéka J. Kunce[nedostupný zdroj].
  9. ↑ Úmrtí. Národní listy. 3. 1902, roč. 42, čís. 88, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Havelkova3.JPG
Autor: Miseroni1977, Licence: CC BY-SA 4.0
Taktovka. Detail s nápisem: sl. M. Havelkové 6/6 1869.
Havelkova1B.JPG
Autor: Miseroni1977, Licence: CC BY-SA 4.0
Památní ozdobná taktovka, kterou dostala Miloslava Pippichová-Havelková od Amerického klubu dam za dirigování pěveckého sboru na slavnosti k odhalení pomníku Boženy Němcové dne 6. června 1869.