Miloslava Procházková
Miloslava Procházková | |
---|---|
Rodné jméno | Miloslava Marye Kramářová |
Narození | 21. července 1844 Vysoké nad Jizerou Rakouské císařství |
Úmrtí | 23. dubna 1923 (ve věku 78 let) Olomouc Československo |
Národnost | česká |
Povolání | spisovatelka |
Choť | Karel Procházka |
Děti | Karel Procházka, Libuše Dedková |
Rodiče | Josef Kramář |
Příbuzní | František Kramář (politik) strýc |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miloslava Marie Procházková, rozená Kramářová (21. července 1844 Vysoké nad Jizerou[1] – 23. dubna 1923 Olomouc)[2], byla česká redaktorka, vlastenka, autorka společenskovědních prací a překladatelka z francouzštiny. Svými knihami se zasloužila o rozvoj turistiky na Moravě.
Život
Narodila se v rodině Josefa Kramáře (1814–1895) a Antonie roz. Říhové (1820–1882). Její sourozenci byli: Božena Demelová (1845–1920), Václav (1847–1848), Oldřich (1848–1924), Jitka Oščádalová (1850–1921) a Marie (1854–1856). Provdala se za Karla Procházku (Ϯ 1878), se kterým měla tři děti: Miloslava (1869–1929), Jarmilu Kořenovskou a Libuši Dedkovou (1878).
Studovala na dívčím ústavě v Liberci a na učitelské ústavu v Praze. R. 1870 se přestěhovala do Olomouce, kde po smrti manžela a otce vedla knihtiskárnu. Stala se novinářkou, spisovatelkou a pracovnicí v národopise a v ženském hnutí.
R. 1884 založila a deset roků redigovala čtrnáctideník Domácí hospodyně, v letech 1885–1886 vydávala první český kalendář pro ženy, Denník praktické hospodyně. Dále redigovala kalendáře Libuše a Moravanka. V letech 1887–1888 vydávala a redigovala ilustrovaný list pro děti Zahrádka maličkých a r. 1888 začala vydávat měsíčník Včelka, určený dívkám.
Dílo
Spisy
- O důležitosti kroje národního / milým družkám věnuje Miloslava Procházková, Kutná Hora: Karel Šolc, 1886, 16 s.
- Illustrované pověsti moravské, Olomouc: Kramář a Procházka, 1892, 63 s., ilustrace: Mikoláš Aleš[3]
- Z pravěku – Olomouc: Vlastenecký spolek muzejní, mezi 1896–1916
- Na oslavu padesátiletého kněžského jubilea veledůstojného, slovutného Pána a pana Ignáta Wurma – Olomouc: 1900
- P. Ignát Wurm ve svém životě, Olomouc: Kramář a Procházka, 1900, 110 s.[4]
- Naše Bezkydy, ve Vel. Kunčicích-Skalce pod Radhoštěm na Moravě: Sanatorium a vodoléčebné valašské lázně Skalka, 1905, 102 s.[5]
- Manželství a jeho reforma. Díl I. / v zájmu lepšího porozumění manželství pojednává Miloslava Procházková, Olomouc: Národní knihtiskárna Kramář a Procházka, 1907, 166 s.[6]
Překlad
- Arnaud Berquin: Přítel malých: povídky pro dítky, pro pěstouny a přátele jejich (L’Ami des enfans), dle francouzského česky vypravuje Miloslava Procházková, Olomouc: Kramář a Procházka, 1874, 426 s.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ NEZNÁMÍ. Čeština: SOA Zámrsk, matrika N 1839–1851 územní rozsah: Vysoké nad Jizerou, Sklenařice, Tríc, Stará Ves, Stanový, str.53. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 14. 3. 2021]
- ↑ PROCHÁZKOVÁ, Miloslava. Illustrované pověsti moravské [online]. Olomouc: Nakladatelství Kramáře a Procházky [cit. 2024-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Kramerius 4.. k4.kr-karlovarsky.cz [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online.
Literatura
- Miloslava Procházková, buditelka moravských žen: Vzpomínka i úvaha – Libuše Dedková. Olomouc: Miloslav Procházka,1929
- Miloslava Procházková: olomoucká redaktorka a vydavatelka – Iva Vlčková. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1985
- Eva Doupalová. Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1988
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloslava Procházková na Wikimedia Commons
- Autor Miloslava Procházková ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloslava Procházková
- Andrle, Petr. Historie: Moravský ráj Stanko Vráze – Josef Kramář.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Portrait of Miloslava Procházková (1844-1923), Czech writer, journalist and translator.