Miloslava Rezková
| Miloslava Rezková | |
|---|---|
 Miloslava Rezková (1968) | |
| Osobní informace | |
| Narození | 22. července 1950 Praha |
| Úmrtí | 20. října 2014 (ve věku 64 let) Praha |
| Stát |  Československo |
| Výška | 174 cm |
| Kariéra | |
| Disciplína | skok do výšky |
| Účasti na LOH | 2 |
| Účasti na ME | 3 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH | ||
| zlato | LOH 1968 | skok do výšky |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| zlato | ME 1969 | skok do výšky |
| Mistrovství ČSSR v atletice | ||
| zlato | MR 1968 | skok do výšky |
| zlato | MR 1969 | skok do výšky |
| stříbro | MR 1970 | skok do výšky |
| stříbro | MR 1971 | skok do výšky |
| zlato | MR 1972 | skok do výšky |
| zlato | MR 1974 | skok do výšky |
| stříbro | MR 1976 | skok do výšky |
| Halové mistrovství ČSSR v atletice | ||
| stříbro | HM ČSSR 1968 | skok do výšky |
| zlato | HM ČSSR 1973 | skok do výšky |
Miloslava Rezková, provdaná Hübnerová (22. července 1950, Praha – 20. října 2014[1] Praha) byla československá atletka, olympijská vítězka a mistryně Evropy ve skoku do výšky.
V roce 1969 vyhrála československou anketu Sportovec roku. Roku 2014 pak byla v téže anketě vyhlášena sportovní legendou, obdržela in memoriam Cenu Emila Zátopka.[2]
Kariéra
Než se dostala k atletice, začínala s baletem, později se věnovala gymnastice a její starší sestra ji přivedla k volejbalu.[3]
V roce 1977 ze zdravotních důvodů ukončila kariéru. Poté pracovala přes 30 let na různých pozicích ve středisku vrcholového sportu pod tehdejší Rudou hvězdou (dnes Olymp).
Olympijské hry
Dvakrát reprezentovala na letních olympijských hrách, poprvé jako osmnáctiletá na olympiádě v Ciudad de México v říjnu roku 1968. Ve finále jako jediná překonala napotřetí 182 cm a stala se olympijskou vítězkou.[4] Těsně pod stupni vítězů skončila Jaroslava Králová, která skočila 178 cm. O čtyři roky později na olympijských hrách v Mnichově znovu třetím pokusem zdolala 182 cm, avšak tento výkon stačil na konečné 15. místo. Zlato vybojovala Ulrike Meyfarthová z NSR, když výkonem 192 cm vyrovnala tehdejší světový rekord Rakušanky Ilony Gusenbauerové.[5]
Mistrovství Evropy
V roce 1969 se stala v Athénách mistryní Evropy. K titulu ji dopomohl nejlepší technický zápis, když výšku 183 cm překonala hned čtveřice výškařek.[6] Stříbro získala Antonina Lazarevová a bronz Mária Mračnová. Bez medaile zůstala Rita Schmidtová z NDR. Později se zúčastnila také evropského šampionátu v Helsinkách v roce 1971 a ME 1974 v Římě. V obou případech postoupila do finále, kde shodně skončila pátá.
Dvakrát se zúčastnila také halového ME (Rotterdam 1973 – 5. místo, Katovice 1975 – 11. místo).
Osobní rekordy
Osobní život
V roce 1969 se v Athénách provdala za svého trenéra Rudolfa Hübnera. Později se ale rozvedli. V manželství se jí narodila dcera Linda. Se svým přítelem, trojskokanem Jiřím Vyčichlem, pak měla syna Jiřího.[7] Zemřela na rakovinu v nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Zemřela olympijská šampionka ve skoku do výšky Rezková-Hübnerová [online]. iDnes.cz, 2014-10-20. Dostupné online.
- ↑ Česku kralují ženy. Kvitová je Sportovcem roku, zastínila zlaté OH. Deník.cz [online]. 2014-12-22 [cit. 2014-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Profil na stránkách ČAS Archivováno 14. 3. 2010 na Wayback Machine.
- ↑ Miloslava Rezková - výsledky
- ↑ World Records Progression - Women High Jump
- ↑ Women High Jump European Championships 1969
- ↑ Sportovní ztráta roku: olympijská šampionka, co to nandala Sovětkám. iDNES.cz [online]. 2014-12-22. Dostupné online.
- ↑ Odešla velká bojovnice, rmoutí se přátelé Hübnerové-Rezkové [online]. iDnes.cz, 2014-10-21. Dostupné online.
Literatura
- Ivan Hanousek, Jiří Lacina: Naši slavní sportovci, Albatros, Praha, 1987, 13-749-87, str. 24-25
Související články
Externí odkazy
- Miloslava Rezková v databázi Olympedia (anglicky)
- (česky) Životopis na www.olympic.cz
- Zemřela olympijská šampiónka Rezková-Hübnerová [online]. Sport.cz, 2014-10-20. Dostupné online.
- Odešla velká bojovnice, rmoutí se přátelé Hübnerové-Rezkové [online]. iDnes.cz, 2014-10-21. Dostupné online.
- Zemřela olympijská šampionka ve skoku do výšky Rezková-Hübnerová [online]. iDnes.cz, 2014-10-20. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
.svg)
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.
This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
Flag of Hungary, from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
.svg)
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
.svg)
Flag of Romania (24 September 1952 - 21 August 1965)
_(construction).png)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympijská vlajka
.svg)
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
.svg)
Provisional flag for the Authorised Neutral Athletes (ANA) team at the IAAF events; since 2017.
Flag of Romania (24 September 1952 - 21 August 1965)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
CAMPIONI DELLO SPORT 1969/70-n.34-TEMU (KENYA)-ATLETICA LEGG.-rec