Milotice

Milotice
Kostel Všech svatých na návsi
(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
Kostel Všech svatých na návsi
Znak obce MiloticeVlajka obce Milotice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKyjov
Obec s rozšířenou působnostíKyjov
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°57′19″ s. š., 17°8′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 899 (2024)[1]
Rozloha12,66 km²[2]
Katastrální územíMilotice u Kyjova
Nadmořská výška184 m n. m.
PSČ696 05
Počet domů552 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠkolní 72
696 05 Milotice u Kyjova
podatelna@milotice.cz
StarostaRadek Šeďa
Oficiální web: www.milotice.cz
Milotice
Další údaje
Kód obce586382
Kód části obce95150
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milotice (německy Milotitz bei Gaya) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží šest kilometrů jižně od Kyjova. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel. Od roku 2002 je členem mikroregionu Nový Dvůr.

Název

Název obce se odvozuje od majitele osady – Miloty. Západně od obce bývala zaniklá ves Jiříkovice.[4][5]

Historie

Zámek Milotice

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1341 z misálu zdejšího plebána Heřmana a dokládá rozhlehlou a dobře dotovanou faru. V roce 1360 drželi zdejší tvrz obehnanou vodním příkopem Zdeněk a Čeněk z Ronova (villa Milotitz).[6][7] Za husitských válek byly Milotice významným střediskem husitů. Během 17. století byla vesnice několikrát těžce poničena. Za 35 000 zlatých koupil ves 14. května 1648 Gabriel Serényi, jehož rod si zde v první polovině 18. století vybudoval svoje reprezentační sídlo. Mezi lety 1738–1784 byla ves sídlem děkanátu Milotice. Rod Serényi zde působil až do vymření posledního mužského člena v roce 1811. V 19. století patřila obec rodu Choiseul d'Aillecourt a Hardeggům. V letech 1888–1945 sídlili na milotickém zámku Seilernové.

Samospráva

Zastupitelstvo obce má 9 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 858 (tj. 54,2 %) voličů.[8] Ve volbách zvítězilo místní uskupení Sdružení nezávislých kandidátů Milotice které získalo 44,87 % hlasů a 4 mandáty v zastupitelstvu, dále KDU-ČSL (38,72 %, 4 mandáty) a ODS (16,41 %, 1 mandát). Starostou byl zvolen Mgr. Josef Levek (KDU-ČSL) a místostarostkou Irena Nedvědická (Sdružení nezávislých kandidátů Milotice). Po volbách do zastupitelstva v říjnu 2014 byl starostou zvolen opět Josef Levek.

Obec náleží do senátního obvodu č. 79 – Hodonín. Do roku 1960 patřila do okresu Kyjov.

Obyvatelstvo

Dle sčítání lidu v roce 2021 žilo v obci 1 771 obyvatel, z nichž 958 (54,1 %) se hlásilo k české národnosti, 500 (28,2 %) k moravské, 9 (0,5 %) ke slovenské a 5 (0,3 %) k vietnamské. 466 obyvatel (26,3 %) svou národnost neuvedlo.

V roce 2021 se 735 (41,5 %) obyvatel Milotic označilo za věřící. 574 (32,4 %) obyvatel se hlásilo k Římskokatolické církvi a 6 (0,3%) k Českobratrské církvi evangelické. 404 (22,8 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 440 (28,4 %) na otázku víry neodpovědělo.[9] Milotická farnost s kostelem Všech svatých je součástí kyjovského děkanátu.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel1 0161 0121 0511 2161 3761 4631 5101 5601 6691 6701 7361 8771 9471 8531 771
Počet domů213220227238273285327330350391414503533543552

Obecní správa

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 1999.[12]

Doprava

Miloticemi prochází autobusová linka č. 729664 z Kyjova do Hodonína. Z Kyjova je přímé železniční spojení s Brnem po trati č. 340 (tzv. Vlárská dráha). Obcí vede severojižním směrem silnice II/432. Z obce vede na východ silnice III/4256 v délce 2,6 km do Vacenovic, na západ pak III/43116 v délce 3,8 km jako spojovací cesta k silnici III/431.

Podle celostátního sčítání dopravy projelo v roce 2010 po silnici II/432 od Kyjova v průměru 3 361 vozidel denně (z toho 2 673 osobních, 642 těžkých nákladních a 46 jednostopých motorových vozidel).[13]

Zeleně a žlutě značení turistické trasy spojují obec s okolními vesnicemi. V roce 2013 byla obec Milotice propojena se Svatobořicemi-Mistřínem z větší části asfaltovou cyklostezkou.[14]

Pamětihodnosti

Socha Immaculaty (kolem 1740)
  • Zámek Milotice
    Zámek Milotice se zahradami
  • Kostel Všech Svatých – postaven v letech 1697–1701, 1702–03 ohrazen zdí s barokními sochami, 2017 byla do kostela znovuumístěna malba Panny Marie Milotické.
  • Hřbitovní kaple sv. Rocha, sv. Šebastiána a sv. Rozálie – vybudována v letech 1849–1851[15]
  • Socha Immaculaty – vznikla kolem roku 1740
  • Farní budova - postavená kolem roku 1735
  • Areál vinných sklepů Šidleny – asi 200 vinných sklepů, nejstarší je z roku 1770, od roku 1972 se zde pravidelně pořádá Národopisný festival Kyjovského Dolňácka Milotice.[16][17]
  • Budova fary (kolem 1735)
    Písečný rybník, přírodní rezervace severovýchodně od obce
  • Panská sýpka (1. čtvrtina 18. století)
    Horky, přírodní rezervace v jihozápadní části obce
  • Kopec Náklo, výletní místo jižně od obce

Osobnosti

Rodáci

  • Karel Josef Adolf (1715–1771), malíř a restaurátor ve službách olomouckých biskupů
  • Jan Bárta (* 1984), cyklista
  • Jan Nepomuk Horák (1815–1870), malíř a portrétista
  • Josef Kasan (1905–1965), katolický kněz, premonstrát, teolog a vysokoškolský pedagog
  • Jan Krist (1920–2015), katolický kněz a kanovník Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci
  • Jan Krist (* 1950), etnograf, folklorista a bývalý politik
  • Mořic Loth (1832–1913), podnikatel, spisovatel, novinář a zastánce reformního judaismu v USA
  • Václav Šamánek (1846–1916), lékař a kulturní činitel na Liberecku
  • Alexandr Antonín Ignác Šamský (1687–1715), lékař a bojovník proti moru
  • Bohumil Zbořil (1906–1997), kapelník a muzikant

Osobnosti spjaté s vesnicí

  • Evžen Boček (* 1966), spisovatel a humorista
  • Vincenc Janalík (1804–1855), katolický kněz, spisovatel a národní buditel
  • Karel František Seilern (1852–1916), šlechtic a politik, majitel panství a zámku Milotice, zemský poslanec, podporovatel české menšiny ve Vídni
  • Bruno Restel (1900–1983), katolický kněz německé národnosti a provinciál české jezuitské provincie
  • František Weber (1826–1908), milotický farář v letech 1856–1906 a poslanec říšského i zemského sněmu
  • Alois Horák (1865–1937), poslanec moravského zemského sněmu a senátor Národního shromáždění ČSR

Galerie

  • Zámek Milotice
    Zámek Milotice
  • Kostel Všech svatých
    Kostel Všech svatých
  • Boží muka Tři Františci (18. století)
    Boží muka Tři Františci (18. století)
  • Panna Maria Milotická
    Panna Maria Milotická

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Zdeněk Šmýd. Z polností Jiříkovic těžili sedláci z Milotic. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-01-20 [cit. 2013-07-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ Zaniklé vsi v okolí Dubňan Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. Ilcik.cz
  6. ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348–1466. Kniha I, č. 703 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-08-24]. S. 35. Dostupné online. 
  7. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 73. 
  8. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz [cit. 2013-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-05. 
  9. ↑ Milotice - obec/město (okr. Hodonín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2022-01-13 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Udělené symboly – Milotice [online]. 1999-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  13. ↑ Celostátní sčítání dopravy 2010 [online]. Praha: Ředitelství silnic a dálnic [cit. 2014-05-20]. Kapitola Intenzity dopravy – Jihomoravský kraj. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-26. 
  14. ↑ Michaela Munzarová. Přibudou nové stezky. V obcích cyklistům chystají i odpočinek. Hodonínský deník.cz [online]. 2013-07-16 [cit. 2013-07-21]. Dostupné online. 
  15. ↑ Hřbitovní kaple na stránkách farnosti Milotice. www.familotice.cz [online]. [cit. 2013-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-31. 
  16. ↑ Národopisný festival Milotice 2013. Hodonínský deník.cz [online]. 2013-08-06 [cit. 2013-08-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ Čtyřicátiny národopisného festivalu kyjovského Dolňácka Folklorní sdružení České republiky

Literatura

  • A. Bartušek, Milotice. Státní zámek a okolí, 1954; Miroslava Bočková a Veronika Selucká, Milotice 1341–1945, 2003
  • Jaroslav Petrů, Státní zámek Milotice, Brno 1971.
  • Klára Garas, Unbekannte Fresken von Josef Ignaz Mildorfer, Mitteilungen der Österreichischen Galerie 24–25, 1980–1981, s. 93–131.
  • Ivo Krsek – Zdeněk Kudělka – Miloš Stehlík – Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, ed. Zdeněk Kudělka, Praha 1996, s. 238, 360, 462, 492.
  • LUNGA, Václav. Dle Počtů chrámu Páně milockýho : příspěvek k uměleckému vybavení kostela Všech svatých v Miloticích. In: Opuscula historiae artium, Masarykova univerzita, 2015, roč. 64, č. 1, s. 82-95. ISSN 1211-7390.
  • LUNGA, Václav. Mešní a dobročinné fundace z let 1724-1943 jako jeden z projevů zbožnosti farnosti Milotice. Ostrava, 2012. Diplomová práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. Tomáš Krejčík.
  • LUNGA, Václav. Zámek Milotice. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži, 2017. ISBN 978-80-87231-45-6
  • PLUHÁČKOVÁ, Markéta. Dějiny a katalog knihovního fondu farní knihovny v Miloticích. , 2009 [cit. 2015-10-04]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  • Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska II, J–N, Praha 1999, s. 510–520.
  • SOCHOROVÁ, Helena. Vinařská subkultura jihomoravských Milotic. Brno,, 2006 [cit. 2015-10-04]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Miroslav Válka. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Milotice - panská sýpka.JPG
Autor:
This image is a work by Mercy.

When reusing, please credit me as: Mercy from Wikimedia Commons.

I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia.

Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me to negotiate terms.

More of my work can be found in my personal gallery.

, Licence: CC BY-SA 3.0
Milotice - panská sýpka
Milotice, zámek.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Milotice
Milotice kostel 01.jpg
Autor: Radek Linner, Licence: CC BY 3.0
Barokní kostel Všech svatých v Miloticích, okres Hodonín
Milotice kostel 02.jpg
(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
Barokní kostel Všech svatých v Miloticích, okres Hodonín
Panna Maria Milotická (před opravou).jpg
Olejomalba, 1839, autor: Tomáš Mařík (1810-1855)
Milotice - fara.JPG
Autor:
This image is a work by Mercy.

When reusing, please credit me as: Mercy from Wikimedia Commons.

I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia.

Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me to negotiate terms.

More of my work can be found in my personal gallery.

, Licence: CC BY-SA 3.0
Milotice - fara
Milotice aa.JPG
Autor: Pernak1, Licence: CC BY-SA 3.0
Milotice
Milotice - zámek.JPG
Autor:
This image is a work by Mercy.

When reusing, please credit me as: Mercy from Wikimedia Commons.

I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia.

Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me to negotiate terms.

More of my work can be found in my personal gallery.

, Licence: CC BY-SA 3.0
Milotice - barokní zámek, okres Hodonín
Milotice Tri Frantisci 01.jpg
Autor: Radek Linner, Licence: CC BY 3.0
Boží muka "Tři Františci" v katastru obce Milotice. Původně stávala u silnice do Kyjova, nyní je posunuta blíže k obci Skoronice. Na trojbokém jehlanu jsou umístěny tři medailony, na kterých jsou zobrazeny scény ze života světců-morových patronů: Svatého Františka Xaverského, svatého Karla Boromejského a svatých Jana a Pavla. Boží muka pochází ze začátku 70. let 18. století, a vznikla v okruhu dílny sochaře Ondřeje Schweigla. Ten na přelomu 60. a 70. let 18. století v Miloticích vytvořil sochy usazené kolem kostela a výzdobu kostelního mobiliáře.
Milotice Hodonín znak.png
Znak obce Milotice, okres Hodonín. Modro-stříbrně dělený štít, nahoře vyrůstá stříbrný korunovaný Pegas se zlatou zbrojí a červeným jazykem, dole černý vinařský lis s jedním zeleným hroznem, provázený dvěma modrými odvrácenými radlicemi.
Milotice - zámek a park.JPG
Autor: Nikolice.n, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Milotice HO CZ flag.gif
Vlajka obce Milotice, okres Hodonín. List tvoří šest vodorovných pruhů, modrý a střídavě zelené a bílé v poměru 5:1:1:1:1:1. Z horního zeleného pruhu vyrůstá v žerďové polovině bílý Pegas se žlutou korunou a zbrojí a červeným jazykem.