Milotický tunel
Milotický tunel | |
---|---|
Základní informace | |
Stát | Česko |
Provozní délka | 249,41 m |
Lokalizace | |
Souřadnice | 50°1′1″ s. š., 17°31′45″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Milotický tunel | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milotický tunel je železniční tunel č. 255 na katastrálním území Nové Heřminovy na úseku železniční trati Olomouc–Opava mezi stanicemi Bruntál a Milotice nad Opavou v km 70,272–70,522.[1]
Historie
Koncese na výstavbu místní železniční dráhy byla udělena 10. srpna 1867 olomouckému komitétu na stavbu tratě Olomouc – Moravský Beroun – Bruntál – Krnov – Hlubčice s odbočkami do Rýmařova, Vrbna pod Pradědem a Opavy a ke státní hranici směrem na Nysu. Po spojení s opavským sdružením byla vydána nová koncese 21. dubna 1870. V květnu téhož roku vznikla akciová společnost Moravsko-slezská ústřední dráha. Výstavbu železnice provedla firma bratří Kleinů za finanční podpory banky Union. V roce 1872 byla trať zprovozněna a v roce 1895 byla zestátněna.[2] Na trati dlouhé 115 km bylo postaveno pět tunelů: Smilovský I a II, Jívovský, Domašovský a Milotický v celkové délce 744 m.
Geologie
Oblast se nachází v geomorfologickém celku Nízký Jeseník. Z geologického hlediska se nachází v oblasti spodního karbonu (kulmu) Nízký Jeseník. Tunel se nachází ve výběžku kopce (kóta 563 m n. m.) tvořený břidlicemi, prachovci a droby.[3]
Popis
Jednokolejný tunel byl postaven ve směrovém oblouku mezi stanicemi Bruntál a Milotice nad Opavou. Tunel leží v nadmořské výšce 490 m a je dlouhý 249,41 m.[4] Po ukončení druhé světové války byl neprůjezdný. Ustupující německá vojska zatarasila tunel dvěma sraženými lokomotivami s krytými vozy. Strop tunelu byl propadlý na třech místech a na odklízení pracovalo 90 dělníků. Zprovozněn byl až 1. srpna 1946.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Milotický (tunel). www.atlaskolejowy.net [online]. [cit. 2020-10-25]. Dostupné online.
- ↑ JELÍNEK, Josef. Před 140 lety železná dráha spojila Olomouc s Krnovem. Železničář [online]. 2012-09-27 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Hříběcí [1] Geologická mapa
- ↑ Milotický tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Železniční trať Krnov – Olomouc v květnu 1945 [online]. 31. ledna 2017 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic