Mimořádná opatření pro krizové stavy

Usnesení vlády k vyhlášení nouzového stavu a zavedení mimořádných opatření souvislosti s pandemií covidu-19

V České republice existují tři druhy krizových stavů, které mohou být vyhlášeny na celorepublikové úrovni. Jde o nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Za těchto stavů jsou státní orgány oprávněny přijímat mimořádná opatření k řešení krizových situací.

Nouzový stav

Vláda

Mezi mimořádná opatření, která je vláda oprávněna přijmout patří:[1]

  • na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit
    • právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví
    • vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada
    • svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací
    • právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací
    • právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění
    • právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací
  • na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit[1]:
    • evakuaci osob a majetku z vymezeného území
    • zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území
    • ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky
    • bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů
    • povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny
    • přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici
    • nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření
    • vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce
    • přednostní zásobování
      • dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení,
      • ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému
      • prvků kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu
    • zabezpečení náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení a o jejich výplatě
    • omezení vstupu na území České republiky osobám, které nejsou občany České republiky
    • omezení držení a nošení střelných zbraní a střeliva
    • zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných střelných zbraní, střeliva, munice, výbušnin, jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických látek, biologických agens a geneticky modifikovaných organismů

Vláda je dále oprávněna nařídit zákaz:[1]

  • nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, jakož i penězi ocenitelných práv a závazků od nich odvozených, za českou měnu
  • provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí, včetně plateb mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami
  • ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí
  • prodej cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice, osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky
  • přijímání úvěrů od osob s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky
  • zřizování účtů v České republice osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky a ukládání peněžních prostředků na jejich účty
  • provádění veškerých plateb ze zahraničí do České republiky mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami

Ministerstva a jiné ústřední správní úřady

Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno:[1]

  • zajistit nákup a distribuci potřebných léčivých přípravků, a to i neregistrovaných
  • koordinovat na vyžádání kraje činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem anebo statut specializovaného centra, při poskytování neodkladné péče
  • rozhodnout o rozsahu poskytovaných zdravotních služeb poskytovateli akutní lůžkové péče v případě zavádění regulačních opatření podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy

Ministerstvo dopravy v době krizového stavu je oprávněno uložit provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb.

Ministerstvo průmyslu a obchodu je v době krizového stavu oprávněno

  • přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice
  • uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajištění energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice

Hejtman

Hejtman je oprávněn nařídit:[1]

  • pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace
  • bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace
  • vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
  • přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatření
  • zabezpečení náhradního způsobu rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě
  • hlášení přechodné změny pobytu osob
  • evakuaci obyvatelstva
  • zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území

Starosta obce s rozšířenou působností

Starosta obce s rozšířenou působností řídí a kontroluje činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků. Za tímto účelem:[1]

  • zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností; správní úřady se sídlem na území správního obvodu obce s rozšířenou působností a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit
  • plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení
  • nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce
  • organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva

Stav ohrožení státu a válečný stav

Prezident republiky

Za válečného stavu může prezident republiky na návrh vlády nařídit mobilizaci ozbrojených sil, tedy hromadné povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby.[2]

Vláda

Za přípravu a zajišťování obrany státu odpovídá vláda, která[3]:

  • činí závěry z vojensko-politického hodnocení mezinárodních vztahů a rozhoduje o realizaci potřebných opatření k odvrácení ozbrojeného konfliktu a ke zvýšení připravenosti k obraně státu
  • rozhoduje o opatřeních k účinnému fungování systému obrany státu
  • rozhoduje o prioritách plnění úkolů, které souvisejí se zajišťováním obrany státu
  • rozhoduje o opatřeních potřebných pro vedení války

K zajištění obrany státu se v nezbytně nutné míře omezuje svoboda pohybu a pobytu a právo pokojně se shromažďovat. Omezení svobody pohybu a pobytu spočívá v povinnosti uposlechnout:[3]

  • zákaz vstupu do vyznačených prostor
  • příkaz zdržovat se v místě trvalého pobytu nebo pobývat v přikázaném místě
  • zákaz vycházení z budov nebo staveb určených k ochraně obyvatel

Místní, osobní a časovou působnost a konkrétní stanovení omezení těchto lidských nařizuje vláda.

Krajské úřady

Krajské úřady k zajišťování obrany státu[3]:

  • plánují podle rozhodnutí vlády opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení výběrového doplnění ozbrojených sil (za stavu ohrožení státu) nebo mobilizace ozbrojených sil (za válečného stavu) a koordinují jejich realizaci
  • stanovují a realizují opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených sil podle rozhodnutí ministerstva a plní další nezbytná opatření k obraně státu
  • řídí evakuaci obyvatel a zabezpečují jejich nezbytné životní potřeby
  • vedou soubornou evidenci o určených věcných prostředcích a jejich vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci
  • určují poskytovatele zdravotních služeb k provedení lékařských prohlídek fyzických osob povolaných k plnění pracovní povinnosti a pracovní výpomoci.

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností k zajišťování obrany státu[3]:

  • rozhodují o určení věcných prostředků pro účely zajišťování obrany státu
  • rozhodují o povolání fyzických osob, které mají trvalý pobyt v jejich obvodu k pracovním výpomocím a k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu
  • podílejí se na evakuaci obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu
  • rozhodují o vyvlastnění ve zkráceném řízení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) - Hlava II [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) - §23 [online]. [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. 

Související články

Média použitá na této stránce

Usnesení vlády k vyhlášení nouzového stavu.pdf
Mimořádně opatření vydané Úřadem vlády České republiky v souvislosti s epidemií COVID-19