Minaret (Lednicko-valtický areál)

Minaret v Lednici
Minaret
Základní informace
Konstrukce	beton
Kóta paty	175 m n. m.
Rok vzniku	1797-1804
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihomoravský kraj
Okres	Okres Břeclav
Souřadnice	48°48′50,96″ s. š., 16°48′45,36″ v. d.
Technické informace
Výška stavby	62 m
Počet schodů	302
Počet vyhlídkových plošin	3
Stav	přístupná se vstupným
Kód památky	46546/7-1343 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Lednice)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lednický minaret je asi 62 metrů vysoká romantická rozhledna. Nachází se v areálu zámeckého parku Lednice a je součástí lednicko-valtického areálu zapsaného na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o druhou nejstarší dochovanou rozhlednu na českém území a zároveň o jediný minaret v České republice. Také je to nejvyšší stavba tohoto typu mimo islámské země.^[1]

Od roku 1958 je na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.^[2]

Rozhlednu nechal postavit kníže Alois I. z Lichtenštejna, zakladatel lednického parku, v duchu tehdy módního orientálního stylu podle vzoru anglických zahrad s romantickými stavbami (zámecký park Kew gardens).^[3] Stavěla se v letech 1797–1804 a náklady se vyšplhaly údajně na jeden milion zlatých, velkou sumu si pravděpodobně odnesl architekt Josef Hardtmuth.^[4]

Stavba byla provedena v komplikovaných podmínkách na močálovitém měkkém podloží, a tak bylo k zajištění základů použito 500 pilotů z dubového dřeva a na nich položen rošt z 96 silných kmenů.^[5] Hardtmuth navrhl samonosné lešení, po kterém mohly být vynášeny i těžké kamenné kvádry.^[4][5] V roce 1868 za knížete Jana II. z Lichtenštejna byl interiér minaretu dekorován v tureckém stylu. Malířskou výzdobu, složenou z pestrých geometrických a rostlinných motivů, provedl vídeňský malíř Josef Geyling (1799–1885).^[3][4] Minaret byl využíván jako odpočinkové místo a poskytoval vyhlídku na celý zámecký areál a do dalekého okolí. V osmi sálech byly vystaveny lovecké trofeje a řada suvenýrů z cest do Asie a Afriky.

Větší opravou prošel minaret v 80. a 90. letech 20. století, kdy bylo nutno řešit problémy se statikou.^[4] Kvůli havarijnímu stavu místností v 1. patře byla veřejnosti přístupná pouze věž minaretu. Počátkem 21. století proběhla celková rekonstrukce, po které je možné si prohlédnout celý objekt:

• 2007 – začátek generální opravy (předpokládaný celkový rozpočet 30 milionů korun)
• 2010 – oprava věže, fasády a horní kupole (8 milionů korun)
• 2013 – opravy střechy, dřevěných konstrukcí, oken a vstupních dveří (4 miliony korun)
• 2014 – oprava kamenné výzdoby na fasádě, fresky a mozaiky uvnitř minaretu (14 milionů korun)
• 2016 – opravy mozaikových podlah (7 milionů korun)
• 2018 - dokončení rekonstrukce (5 milionů korun)^[6]

Důvod vzniku minaretu není úplně jasný. Váže se k ní ale pověst, že si kníže Alois I. z Lichtenštejna chtěl původně nechat vystavět kostel, ale církev mu druhý nepovolila, tak se rozhodl na truc vystavět mešitu. To ale z důvodu měkkého podloží nebylo možné, a tak se musel spokojit s minaretem. Pověst ale moc pravděpodobná není, neboť v okolí byly i turecké lázně, švýcarský most a čínské paláce.

Minaret je postaven na břehu Zámeckého rybníka v hlavní ose k zámku. V jeho blízkosti se nachází přístaviště na Staré Dyji. K rozhledně se dá dostat pěšky – 1,5 km cesty zámeckým parkem, lodí po zámecké Dyji nebo koňským spřežením. Z ochozu je vidět park, Pavlovské vrchy, Bílé Karpaty a dokonce vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.

Minaret představuje čtyřboká budova (mešita) s arkádovým ochozem v přízemí a nad ní se zvedá přes 60 metrů vysoká věž (minaret). Je členěná do tří zón, z nichž první dvě jsou osmiboké a nejvyšší válcová. Má tři vyhlídkové ochozy, přičemž k nejvyššímu vede 302 schodů. První dva ochozy, nesené konzolami, mají kamenné zábradlí, nejvyšší má zábradlí kovové. Vrchol minaretu tvoří lucerna s okny zakončená kupolí se zlacenou korouhví ve tvaru půlměsíce.

V jednopatrové hranolové základně s arkádami je osm místností s okny.^[7] Podlahy i zdi prostor zdobí maurské kresby a citáty z koránu.^[5] Nad portálem je umístěna šaháda - vyznání víry: Není boha kromě Boha a Muhammad je posel Boží.^[8] Na profilované římse stojí dvanáct štíhlých věžiček zakončených půlměsícem. Ve čtyřech rozích ploché střechy mešity jsou měděným plechem pobité kupole.^[4]

Interiéry jsou dekorovány v tureckém stylu, stropy místností jsou členěny do menších polí vyřezávanými a polychromovanými lištami. Podlahy tvoří barevné mozaiky z benátského terazza.

• ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století - Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění+NPÍ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. 
• KONEČNÝ, Michal. Minaret. Kroměříž: NPÚ, 2018. ISBN 978-80-906899-8-5. 

• Seznam národních kulturních památek České republiky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Minaret na Wikimedia Commons
• Minaret - oficiální stránky Zámku Lednice
• Rekonstrukce minaretu - ČT24