Minerální pramen Dolní Paseky

Minerální pramen Dolní Paseky
V květnu 2019
V květnu 2019
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
ObecAš
Místní částDolní Paseky
Zeměpisné souřadnice50°14′10″ s. š., 12°14′9″ v. d.
Parametry
Teplota9,6 °C (srpen 1974)[1]
Vydatnost1,2 l/min[1]
Mineralizace4290 mg/l[2]
Obsah CO21800 mg/l[2]
Ostatní
Typsilně mineralizovaná studená kyselka[pozn. 1]
Nadm. výška545 m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Minerální pramen Dolní Paseky je volně přístupný minerální pramen v Dolních Pasekách, místní části města Aš v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Přírodní poměry

Pramen vyvěrá v severovýchodní části Ašského výběžku při pravém břehu Bílého Halštrova, přibližně 1,5 km východně od česko-saské hranice. Nachází se v Ašské vrchovině v geomorfologickém celku Smrčiny v severovýchodní části přírodního parku Halštrov.[4][5]

Horninové podloží vývěru v nivních sedimentech Bílého Halštrova tvoří převážně svory a pararuly krušnohorsko-smrčinského krystalinika. Osamocený pramen je svým chemickým složením, zejména obsahem Glauberovy soli, podobný minerálním pramenům ve Františkových Lázních, bývá však spolu se severněji vyvěrajícím minerálním pramenem v Doubravě řazen ke skupině kyselek v širší oblasti saských lázní Bad Elster a Bad Brambach.[6][1][2]

Historie

Pramen je zmiňován již ve 12. století a již v 16. století byl považován za léčivý.

Opravený pavilon v květnu 2019

Pramen je zachycen už na mapě Ašska z roku 1716. Minerálka byla oblíbeným nápojem místních obyvatel, kteří ji plnili do lahví a vozili zákazníkům do Aše.[7]

V roce 1870 nechal minerálku analyzovat ašský továrník Gustav Geipel a nad pramenem postavil dřevěný altán. V roce 1930 byl altán přestavěn na zděný pavilon ve stylu art deco. [8] Pramen je zachycen v mělké jímce a odběrné místo vyvedeno do přelivové vázy kryté šestibokým oplechovaným hranolem. K odběru se z průchozího protáhlého zastřešeného pavilonu schází k přelivové váze po schodech ze dvou opačných stran. U pramene jsou umístěny lavičky a o místo pečují místní chataři a chalupáři.[2]

V listopadu 2017 přestal pramen vytékat a odborníci zjistili, že příčinou problémů byl na třech místech proražený jímací zvon. K poškození nejspíš došlo již při dřívějších opravách betonem, který se ovšem rozpadl. K podobné situaci došlo i v roce 2015, kdy se voda rovněž ztratila, aby po nějakém čase zase začala téct.[9][10]

Během několika měsíců v první polovině roku 2018 provedlo město Aš opravu jímání i pavilonu. Rovněž bylo upraveno bezprostřední okolí, včetně úpravy příjezdové cesty i okolních chodníků. Obnoveno bylo původní odkanalizování a postaven nový můstek přes Bílý Halštrov. Opraven a nově zastřešen byl i pavilon nad pramenem. Přelivná váza dříve krytá skleněnou kopulí byla nahrazena nerezovou. Dne 12. června 2018 byl pramen znovu otevřen pro veřejnost.[7]

Vlastnosti a složení

Teplota pramene mírně kolísá mezi 8 až 9,6 °C, celková mineralizace činí 4 290 mg/litr. Obsah rozpuštěného oxidu hličitého je okolo 1 800 mg/litr, což dodává minerálce příjemnou chuť. Minerální voda má mírně zvýšený obsah oxidu křemičitého (SiO2) v hodnotě 37 mg/litr. Hodnota pH je 5,3. Má mírnou radioaktivitu stopovou přítomností stroncia. Vydatnost je poměrně nízká, podle měření z roku 1974 činí 1,2 litrů/min. Pramen má údajně blahodárný vliv na potenci a dlouhověkost. Zdejší obyvatelé, kteří vodu pili, se prý dožívali velmi vysokého věku. Pití je doporučováno při svalovém revmatismu a poruchách látkové výměny.[1][8]

Přístupnost

Minerální pramen je volně přístupný. Podle tabule na vstupních dveřích lze minerálku odebírat v omezeném časovém období. Okolo pramene vede žlutě a zeleně značená turistická trasa. Obě trasy se kříží u zděného pavilonu s vývěrem minerálky. K prameni vede i cyklostezka, místy vedená po turisticky značených cestách. Nedaleko altánu je u jižního okraje Dolních Pasek menší parkoviště.[5][2]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Starší zdroje většinou uvádějí slabou mineralizaci, přičemž vycházejí z již neplatné ČSN 86 8000, kterou nahradila vyhláška č. 423/2001 Sb.[3]

Reference

  1. ↑ a b c d KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Dolní Paseky, s. 65–66. 
  2. ↑ a b c d e JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 80–82. 
  3. ↑ Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
  4. ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Mapy.cz [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Lidé už si opět pro oblíbenou minerálku můžou chodit. Karlovarský deník [online]. 2018-06-12 [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Minerální pramen v Dolních Pasekách [online]. Informační centrum Aš [cit. 2019-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-29. 
  9. ↑ DOLANSKÁ, Jitka. Odborníci už vědí, proč se ztratil minerální pramen. Snaží se ho vrátit. iDnes [online]. 2018-04-17 [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ Z pramene v Dolních Pasekách minerálka opět neteče. Chebský deník [online]. 2017-10-30 [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kyselka v Dolních Pasekách pavilon (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Minerální pramen v Dolních Pasekách, Smrčiny, okres Cheb
Kyselka v Dolních Pasekách (2).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Minerální pramen v Dolních Pasekách, Smrčiny, okres Cheb